Z monitoringu tisku

EK schválila dotaci 2,3 miliardy korun na vědecké centrum BIOCEV

Rekordní rozpočet na českou vědu a výzkum z poloviny hradily firmy

Vláda odvolala členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

SAYING IT ...ON PAPER knižně

V listopadu vychází knížka anglických esejů bývalého oblíbeného lektora a zkušeného editora vědeckých textů Richarda Haase. Knížka má nejen klasickou tištěnou podobu, ale také elektronickou verzi. K vydání v Ústavu pro jazyk český ji připravil Akademický bulletin a k dostání bude v knihkupectví Academia.

richard_mensi.jpg

 

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Keplerův odkaz kosmickému věku

Do rudolfínské Prahy přišel Johannes Kepler (1571–1630) jako matematik ovlivněný Koperníkovým učením a ve skupině astronomů kolem Tychona Braha se podílel na zpracování jeho měření dráhy planety Mars. Tolerantní společenská atmosféra tehdejší Prahy Keplerovi umožňovala soustředěné bádání, které vyvrcholilo v roce 1609 vydáním jeho opus magnum Astronomia Nova.

Keplerovo muzeum - Karlova ulice 4
Keplerovo muzeum - Karlova ulice 4, Praha 1

Kromě domněnky, že se Slunce otáčí okolo své osy, kterou Johannes Kepler vyslovil mezi prvními, kniha – v úplném překladu Nová astronomie, založená na příčinách, aneb Nebeská fyzika, pojednaná prostřednictvím komentářů týkajících se pohybů – obsahovala především formulaci prvých dvou zákonů o pohybu těles ve sluneční soustavě. Třetí zákon Kepler publikoval o deset let později v práci Harmonices mundi.
Keplerovy výsledky dokončily tzv. koperníkovský převrat v astronomii, když výrazným způsobem zpřesnily základy astronomie a staly se východiskem nové etapy vývoje poznání, které od základů změnilo filozofické vidění světa. Jeho Zákony znamenaly definitivní průlom do strnulé aristotelovské fyziky i filozofie, zformovaly základní zdroje moderní astronomie a inspirovaly rozvoj mechaniky nebo analytické geometrie. „Keplerovy zákony jsou dobrým příkladem toho, jak dlouho lze čekat na praktické uplatnění. Stalo se tak až v roce 1957, kdy pomohly konstruktérům k tomu, aby začali vypouštět kosmické družice či umělé sondy,“ vysvětluje Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV ČR, v. v. i.

ASTRONOMIA NOVA
Všechna fota: © Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

U příležitosti čtyřstého výročí publikování mimořádného díla uspořádalo Národní technické muzeum v Praze ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, Akademií věd ČR a dalšími institucemi ve dnech 24.–27. srpna 2009 mezinárodní konferenci Keplerův odkaz v kosmickém věku – 400 let od publikace Keplerovy Astronomia Nova. Konference je českým příspěvkem do kalendáře akcí Mezinárodního roku astronomie, který podporují Organizace spojených národů a UNESCO. (V Praze jej 7. ledna 2009 na pražském Staroměstském náměstí oficiálně zahájil Janez Potočnik, eurokomisař pro vědu a výzkum – viz AB1/2009.) Záštitu nad ní převzal ministr kultury ČR Václav Riedlbauch.
Významné výročí připomíná také emise známky s Keplerovým portrétem a výkladem prvního a druhého zákona o eliptické dráze a rychlosti pohybu planet okolo Slunce, kterou pokřtili Horymír Kubíček, ředitel Národního technického muzea, Jiří Grygar, předseda Českého organizačního výboru IYA 2009, a Ulrich Fuchs, výkonný ředitel projektu Linz – hlavní kulturní město Evropy 2009.
Známku od akademického malíře Jana Ungráda doplňují logo EUROPA a texty Johannes Kepler – Astronomia Nova 1609 – Mezinárodní rok astronomie 2009. Vydání „keplerovské“ známky doprovázela prezentace multimediálního CD, které obsahuje Keplerovy latinsky psané spisy Dissertatio cum Nuncio Sidereo (1612) a Astronomia Nova Aitiologetos (1609).

Keplerovské výročí připomíná také známka s portrétem tohoto proslulého astronoma.
Keplerovské výročí připomíná také známka s portrétem tohoto proslulého astronoma. Na snímku v rukou jejího autora akademického malíře Jana Ungráda.

Konference se zúčastnilo více jak 80 vědců z celého světa, zaznělo na ní na 30 referátů o vědeckých i kulturně-společenských aspektech vzniku Keplerových zákonů a o vlivu této etapy na další rozvoj vědeckého a filozofického myšlení. Potvrdilo se na ní mimo jiné, jak dalekosáhlý význam mají tyto zákony pro budoucí vývoj astronomie, kosmonautiky, matematiky, mechaniky nebo i geodézie. Konference pomohla také poodhalit vztahy mezi Keplerem, Galileem a Tychonem Braha.
Pražský pobyt německého astronoma, astrologa a matematika připomíná od 25. srpna 2009 nově otevřené Keplerovo muzeum v Praze na Starém Městě v Karlově ulici č. 4. – v domě, v němž Kepler žil v letech 1607–1612. Expozice vznikla s podporou majitelky domu paní Jitky Steinwaldové a České astronomické společnosti. Na malé ploše na návštěvníky čeká deset informačních panelů, výstavu doprovázejí poutavé počítačové animace a repliky přístrojů, s nimiž Kepler pracoval.

LUDĚK SVOBODA