Modely kovem katalyzovaných reakcí v organické syntéze

Skupina také, navíc k základním studiím v oblasti tématu kovové katalýzy, zkoumá katalytické reakce úspìšnì používané v aplikované syntéze. Jako pøíklad uvádíme Fe^III- katalyzovanou Michaelovu adici β-ketoesterù na α,β-nenasycené karbonylové slouèeniny, ve které by naše pokusy v plynné fázi mohly prokazovat experimentálnì pozorované a na první pohled docela nejasné efekty kounteriontù ( Chemistry - A European Journal, 2005). Toto ukázalo, že rozhodující aspekt je spojen se solvatací kovových iontù v roztoku, což je také klíèovým rozdílem mezi experimenty v plynné fázi a užívanými katalýzami.

Podle výše uvedeného vytváøí solvatace kovových iontù samostatný bod v tomto výzkumném projektu. Po této stránce je electrosprejová ionizace (ESI) jedineèný nástroj pro detailní zkoumání solvatace fenoménu, který umožòuje odhalit postupný pøechod od rozpustitelných iontù v roztocích pøes nesolvatované látky v plynné fázi a navíc umožòuje vyšetøovat vliv solvatace na chemickou reaktivitu takto-vyniklých iontù. Jako pøíklad je uveden následující obrázek, který ukazuje ESI hmotnostní spektrum FeCl₃ rozpuštìné v methylalkoholu. S pøibývajícími tvrdšími podmínkami ionizace (jak je vyjádøeno konickou voltáží) násobnì solvatované látky jako [FeCl₂(CH₃OH)₅]⁺ podstupují degradaci postupnì. Nejprve ztrácí methylalkoholové ligandy a potom také redox reakce tak, aby bylo umožnìno vzniknout atomickému Fe⁺ jako koneèné dílèí èásti ( Chemistry - A European Journal, 2006).