Astronomický ústav spolupracuje s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Spolupráce začala v rámci programu PECS určeného pro země, které chtějí do ESA vstoupit. Řádným členem se Česká republika stala 12. listopadu 2008. Zástupci ČR jmenovanými Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy jsou pracovníci ústavu František Fárník (Scientific Programme Committee, Prodex) a Petr Heinzel (Task Force, Prodex).
|
|
SOHO
Start 1995. Sonda nepřetržitě sleduje Slunce, jeho fotosféru, korónu i sluneční vítr. Na palubě nese 12 přístrojů, některé z nich slouží také ke studiu nitra Slunce metodou helioseismologie. Je to nejúspěšnější sluneční sonda všech dob zejména díky délce své mise a poskytování nepřetržitých pozorování slunečního disku. Objevila zcela překvapivě také přes 1500 komet.
Stránky sondy
Česká účast:
Využití obsáhlého archivu dat z družice a analyzování spekter a spektrálních obrazů vybraných slunečních struktur. Organizování a provádění nových pozorování. Pokračování ve vývoji moderních analytických nástrojů slunečního plazmatu.
|
|
|
XMM-Newton
Start 1999. Družice pomocí tří dalekohledů sleduje rentgenové záření, které nepropouští zemská atmosféra. Toto záření pochází většinou z objektů, u kterých dochází k velmi energetickým procesům. Jsou to například černé díry, výbuchy supernov, gama záblesky a aktivní galaktická jádra.
Stránky sondy
Česká účast:
Analýza a interpretace rentgenových spekter velmi hmotných akreujících černých děr v jádrech aktivních galaxií a v objektech s černými děrami o hvězdných hmotnostech, které se nacházejí v naší Galaxii.
|
|
|
Integral
Start 2002. Družice sleduje vesmírné zdroje vysokých energií, jako jsou černé díry, gama záblesky a aktivní galaktická jádra. K tomu slouží její dva rentgenové, optický a gama detektor. Díky tomu je možno sledovat vesmírné objekty na velkém rozsahu vlnových délek současně.
Stránky sondy
Česká účast:
Vývoj softwaru pro optickou monitorovací kameru dalekohledu, vytvoření českého centra pro zpracovávání dat z družice v Ondřejově. Jeden pracovník ústavu je v hlavním centru zpracování dat z družice ve Švýcarsku.
|
|
|
GOCE
Start 2009. Sonda důkladně změří Zemi. Systematicky bude oblétávat naši planetu a bude měřit všechny nepatrné odchylky své dráhy. To umožní zkoumat nitro Země a vytvořit dokonalý model tvaru planety. Odchylku tvaru Země od geoidu bychom po skončení mise sondy měli znát s přesností 1 až 2 cm.
Stránky sondy
Česká účast:
Výběr dráhy letu z hlediska maximální možné kvality gradientometrické informace. Nové výpočetní metodologie při určování parametrů gravitačního pole Země. Hledání optimálních postupů kombinace družicových gradientometrických a terestrických tíhových anomálií k detailnímu globálnímu popisu gravitačního pole Země. Detekce impaktních kráterů na Zemi.
|
 |
PROBA-2
Start 2009. Družice řady PROBA jsou malé satelity, které mají především otestovat nové technologie přímo ve vesmíru. PROBA-2 měří především okolí Země.
Stránky sondy
Česká účast:
Přístroj DSLP. Účelem českého přístroje je studium makroskopických vlastností (např. hustoty, teploty či dynamiky toku) ionosférického plazmatu a pokusit se o nalezení souvislostí mezi změnami těchto veličin a náhlými změnami kosmického počasí ve spolupráci s pozorováními belgických přístrojů SWAP a LYRA. Další český přístroj Thermal Plasma Measurement Unit - TPMU, zajišťuje Ústav fyziky atmosféry AV.
|
|
|
Gaia
Start 2012. Hlavním úkolem družice je vytvořit první trojrozměrnou mapu části naší Galaxie na základě opakovaného sledování (polohy, jasnosti a radiální rychlosti) více než jedné miliardy hvězd. Družice zaznamená také řadu těles ve Sluneční soustavě a extragalaktické objekty. Měření vlastností asteroidů přispějí ke studiu procesů uvnitř Sluneční soustavy a v okolí Země.
Stránky sondy
Česká účast:
Podíl na přípravě vědeckého programu družice. Vývoj algoritmu a softwaru pro analýzu a klasifikaci dat z družice. Účast v programu podpůrného pozorování před i po startu družice (2m dalekohled v Ondřejově a robotické dalekohledy BART, BOOTES a D50).
|
 |
PROBA-3
Start 2012. Další ze série technologických misí PROBA, jejímž hlavním úkolem je demonstrace možností synchronního letu více družic ve formaci. Letů několika družic v přesně synchronizované formaci pak bude využito v příštích významných vědeckých experimentech ESA.
Stránky sondy
Česká účast:
Vědeckým experimentem na družici PROBA-3 bude velký sluneční koronograf s extrémně dlouhou základnou a tzv. vnějším zastíněním. Konstrukcí tohoto koronografu s názvem ASPIICS pověřila ESA mezinárodní konsorcium vědeckých institucí jehož členem konsorcia je i Astronomický ústav AV ČR. ČR se zavázala dodat části hardwaru - poklop na vstupní otvor do koronografu a některé optické členy.
|
|
|
BepiColombo
Start 2014. Sonda by se měla vydat k planetě Merkuru, dnes nejméně prozkoumané planetě Sluneční soustavy. Sonda by se měla skládat ze dvou modulů, jeden bude měřit magnetické pole planety a druhý bude sledovat povrch.
Stránky sondy
Česká účast:
Zaměření na výsledky měření magnetického pole. Aplikace kinetického 3D modelu interakce slunečního větru s magnetosférou planety pro modelování tohoto procesu.
|
 |
Solar Orbiter
Start 2017. Sonda se rekordně přiblíží ke Slunci. Bude ho těsně obíhat a prozkoumá tak například vnitřní heliosféru. Bude také moci dlouhodobě sledovat vybrané aktivní oblasti na Slunci.
Stránky sondy
Česká účast:
ČR se bude podílet na výrobě hned tří přístrojů. Půjde například o zdroje napětí, letový softvér a optické a mechanické komponenty.
|
