8. Sekce historických věd
8.1 Slovanství a věda v 19. a 20. století.
8.2 Rejstříky městské sbírky jihlavské z let 1425-1442
8.3 Místopis města Jihlavy v první polovině 15. století
8.4 Pavlov I - Southeast. A Window Into the Gravettian Lifestyles
8.5 Zur Unterscheidung des vorlangobardischen und elbgermanisch-langobardischen Nachlasses
8.7 Hortfunde der frühen Bronzezeit in Böhmen
8.10 Bosenská otázka v 19. a 20. století
8.11 Political Culture in Central Europe (10th-20th Century) I., II.
8.12 Scholars of Bohemian, Czech and Czechoslovak History Studies. Vol. I. - III.
8.13 Správní systém šlechtického dominia v pozdně středověkých Čechách. Rožmberská doména 1418-1472.
8.14 Dějiny českého výtvarného umění V: 1939-1958
8.16 Alfons Mucha: Slovanstvo bratrské
8.17 Epigraphica et Sepulcralia I
8.18 Praha v květnu 1945: Historie jednoho povstání
8.20 Politické procesy v Československu po roce 1945 a "Případ Slánský"
8.1 Slovanství a věda v 19. a 20. století.
Ďurčanský, M. (ed.), Archiv
Sborník přispívá k dějinám české slavistiky a především vědeckým kontaktům v rámci slovanských zemí. Studie vznikly mj. díky dlouholeté spolupráci mezi Archivem Akademie věd ČR a nynějším Archiwum Nauki PAN i PAU w Krakowie. Tři z nich se zabývají polskou problematikou - historikem Feliksem Koneczným a jeho slovanofilskými postoji vyjadřovanými v měsíčníku Świat Słowiański (P. Biliński); filosofem Władysław Mieczysław Kozłowským a jeho vazbami k české filosofii a jejím představitelům (M. Ďurčanský); výpovědí periodika Ruch Słowiański o ukrajinských národních aspiracích letech 1928-1939 (S. Grudzień). Jedna studie mapuje vazby ukrajinsko-české podle členství českých vědců v přední lvovské vědecké instituci (P. Kodera). Další dva články se věnují oblasti Lužických Srbů - jednak v pomoci při jejich prosazení v oblasti politické (J. Chodějovský), jednak politikou východoněmeckého režimu vůči této menšině v 50. letech 20. století (V. Hankovec). Jeden článek sleduje spolupráci v oblasti lesnictví s Jihoslovany (G. Novotný), další postoje českého botanika Josefa Velenovského k idejím slovanské vzájemnosti (M. Franc). Poslední příspěvek je edicí doposud neznámých dopisů polského jazykovědce Baudouina de Courtenay a českého slavofila Adolfa Černého (M. Ďurčanský - T. Skrzyński).
Ďurčanský, M. (ed.), Slovanství a věda v 19. a 20. století, Práce z Archivu Akademie věd, řada A, svazek 8, Archiv AV ČR, Praha (2005), 220 s.
8.2 Rejstříky městské sbírky jihlavské z let 1425-1442
Hoffmann, F., Archiv
Důležitým pramenem poznání struktury středověkých měst jsou knihy a rejstříky městských daní. Patnáct rejstříků městské sbírky z let 1425-1442, které se dochovaly ve Státním okresním archivu v Jihlavě, umožňuje sledovat, jak se měnila skladba i celkový potenciál města Jihlavy v kritických letech husitské revoluce. Sbírce byli podrobeni nejen všichni stálí obyvatelé uvnitř hradeb i na předměstích, ale také obyvatelé tzv. městských vsí a mlýnů. Vedle majitelů domů byli uváděni také nájemníci. Základem pro výběr bylo ocenění nemovitosti. Z vybraných částek město uhrazovalo především berni panovníkovi a další městské potřeby. Poplatníci byli zaznamenáváni v ustáleném pořadí, což umožnilo zpracovat městský místopis. K edici je zpracován obsáhlý index jmenný a věcný.
Soubor jihlavských rejstříků je v českých zemích ojedinělý, a proto zasluhuje, aby byl badatelům zpřístupněn edicí. Edice spolu s místopisem mohou být východiskem studií v řadě speciálních oborů historických, ale též historické geografie, urbanistiky a dalších oborů, a to nejen z hlediska Jihlavy, ale i obecného studia měst.
Hoffmann, F., Rejstříky městské sbírky jihlavské z let 1425-1442. Svazek I a II., Archiv AV ČR ve spolupráci s Centrem medievistických studií a MZA v Brně - Státním okresním archivem v Jihlavě, Jihlava - Praha (2004), 1024 s.
8.3 Místopis města Jihlavy v první polovině 15. století
Hoffmann, F., Archiv
Místopis středověkého města má základní význam pro jeho všestranné poznání, hlavně povahy stavební, obranné, hospodářské, sociální, demografické i kulturní. Podmínkou zpracování jsou vhodné prameny, zejména berní seznamy a městské knihy. Zpracování místopisu města Jihlavy umožnil u nás ojediněle dochovaný soubor rejstříků městské sbírky z let 1425-1442, které jsou vydávány současně, a souvislá řada městských knih. Využití jejich zápisů umožnilo u četných domů přesahy před rok 1425 i za rok 1442. Unikátní u jihlavského místopisu je vzájemná verifikace údajů v oblasti výtvarné - monumentálního nástěnného vyobrazení přepadení města v roce 1402 - i v oblasti literární u velmi časné latinské Chvály Jihlavy ze druhého desetiletí 15. století, kde se podařilo identifikovat více než 30 předních měšťanů a určit jejich domy.
Místopis byl zpracován původně jako příloha edice rejstříků městské sbírky, ale je vydáván teprve nyní spolu s edicí rejstříků. Již dříve byl publikován na místopisu založený plán Jihlavy uvnitř hradeb v první polovině 15. století, který byl opakovaně přetiskován a využíván v různých oborech.
Hoffmann, F., Místopis města Jihlavy v první polovině 15. století, MZA v Brně - Státní okresní archiv v Jihlavě ve spolupráci s Archivem Akademie věd ČR v Praze, Jihlava (2004), XXII + 446 s.
8.4 Pavlov I - Southeast. A Window Into the Gravettian Lifestyles
Svoboda, J. A., ed, Archeologický ústav AV ČR, Brno
Jedná se o třetí knihu v řadě monografií, publikujících výsledky dlouholetého výzkumu proslulého sídelního areálu lovců mamutů starší doby kamenné na katastru jihomoravské obce Pavlov (25-30 tisíc let před současností). Publikace se zaměřuje na nejhustěji osídlenou a archeologicky "nejbohatší" část této lokality, tj. na jihovýchodní úsek. Mezinárodní kolektiv 27 specialistů z ČR, Německa, Nizozemí, Polska, Španělska a USA zde předkládá analýzy různých jevů na lokalitě a příslušných nálezů. Vedle rozborů a vyhodnocení struktury sídliště a jednotlivých statigrafií jde dále o výsledky studia hornin a výrobků z kamene, fauny i artefaktů z materiálů živočišného původu (včetně ozdobných a symbolických předmětů), a konečně v lidských dějinách vůbec nejstarší známé keramiky a otisků v keramice (textil, otisky prstů). Ve světle této komplexní analýzy je lokalita Pavlov interpretována nejen jako nálezový komplex vzniklý akumulací jednotlivých sídelních epizod, ale také jako místo shromažďování loveckých komunit, výměny informací, tvůrčí činnosti a společenských rituálů.
Svoboda, J. A. (ed.), Pavlov I - Southeast. A Window Into the Gravettian Lifestyles, Dolnověstonické studie Archeologického ústavu AV ČR, Brno, sv. 14, 2005, 500 s.
8.5 Zur Unterscheidung des vorlangobardischen und elbgermanisch-langobardischen Nachlasses
Tejral, J., Archeologický ústav, Brno
Autor ve své rozsáhlé studii provedl srovnávací analýzu archeologických nálezů tzv. období stěhování národů z oblasti severně od středního Dunaje. Cílem bylo vyčlenit skupinu památek, které lze na základě písemných zpráv připsat kmeni Langobardů, přemísťujícímu se ze svých původních sídel do Panonie a dále do severní Itálie (Lombardie). Dosud nejasné představy o kulturním výrazu langobardských skupin v archeologickém materiálu vedou v současnosti k řadě diskuzí, v nichž je poukazováno na možnost, že krystalizačním územím tohoto kmene byla již od 3. a 4. století Morava. Na základě nového rozboru dospěl autor ke zcela odlišnému názoru, který tuto domněnku zpochybňuje. V práci se mu podařilo vyčlenit specifickou skupinu památek, kterou lze s historickými Langobardy, okupujícími podle písemných zpráv od sklonku 5. a v 6. století území severně od Dunaje, objektivně spojovat. Odlišuje se jak od kulturního projevu domácího svébského obyvatelstva ze 4. století, tak od archeologického odkazu ponejvíce východogermánských, ale i dalších podunajských, značně nomadizovaných kmenů, které zaplavily toto území na počátku 5. věku. Archeologie tak potvrzuje nejen autentičnost literární tradice, zachycené v langobardských kronikách, ale pomáhá i při objasňování některých sporných historických dilemat.
Tejral, J., Zur Unterscheidung des vorlangobardischen und elbgermanisch-langobardischen Nachlasses, In: Pohl, W., Erhart, P., (eds.)., Die Langobarden, Herrschaft und Identität, Österreichische Akademie der Wissenschaften, Forschungen zur Geschichte des Mittelalters, Band 9, Wien (2005), 103-200.
8.6 Die frühmittelalterliche Elite bei den Völkern des östlichen Mitteleuropas (mit einem speziellen Blick auf die großmährische Problematik)
Kouřil, P. (ed.), Archeologický ústav, Brno
Problém mocenských elit, jejich vzniku, proměn a projevů v hmotné kultuře náleží ke stěžejním tématům studia raně středověké společnosti střední Evropy. Publikace je proto věnována hned několika okruhům otázek, spjatých s nejpřednějšími složkami raně středověkých societ. Vedle přínosných studií historických, vyzdvihujících zapojení moravských elit do politických zápasů 10. století a relací s pozdějším vývojem, jsou tu analyzovány především projevy sociálního rozvrstvení společnosti 8.-10. století ve střední Evropě v archeologických nálezech, zvl. na dobových pohřebištích, další studie hodnotí jednotlivé kategorie exkluzivních nálezů, především zbroje. Nechybí ale ani pokusy o komplexnější pohled na západoslovanské elity raného středověku na základě archeologických zjištění i písemných pramenů. Celá řada archeologických nálezů a poznatků je zde publikována vůbec poprvé.
Kouřil, P. (ed.), Die frühmittelalterliche Elite bei den Völkern des östlichen Mitteleuropas (mit einem speziellen Blick auf die großmährische Problematik), Materialien der internationalen Fachkonferenz, Mikulčice, 25.- 26. 5. 2004, Spisy Archeologického ústavu AV ČR, Vol. 25, Brno (2005), 379 s.
8.7 Hortfunde der frühen Bronzezeit in Böhmen
Moucha, V., Archeologický ústav, Praha
Cílem výzkumu bylo zpřístupnit hromadné nálezy z období únětické kultury, nazvané podle skupinových pohřebišť prozkoumaných na sklonku předminulého století v Úněticích severně od Prahy. Na našem území tato kultura prodělává svůj vývoj v rozmezí let 2300-1700 př. Kr. ve dvou přibližně stejně dlouhých etapách, z nichž starší náleží na sklonek pozdní doby kamenné a mladší již na počátek doby bronzové. Skladba předmětů v hromadných nálezech ukazuje, že území Čech se rozkládalo na rozhraní dvou výrobních okruhů: jižního (podunajského) a severního, který se rozprostíral na území "severní" únětické kultury (Sasko, střední Německo, Slezsko). Z podunajského výrobního okruhu se k nám přes jižní Čechy dostávala měď ve tvaru hřiven a žeber, případně hotových výrobků (nákrčníky, veslovité jehlice, drátěné tutuli apod.). Z výrobních oblastí "severní" únětické kultury přicházely do prostředí české únětické kultury především hotové výrobky zhotovené odléváním (např. dýky s litou rukojetí, ozdobné řetězy, těžké oválné kruhy) a předměty zhotovené z jantaru. Spojení mezi oběma výrobními okruhy probíhalo přes české území od severu na jih a naopak. Naopak výraznější směna kovových výrobků mezi českou a moravskou únětickou kulturou není prokázána.
Obr. 3
Některé předměty z hromadných nálezů dokládají vysokou technickou úroveň pravěkých kovolitců: Mezi dokonalé výrobky patří bohatě zdobené jehlice s připojenými řetízky z depotu ve Staré Boleslavi. Jednotlivé články byly zhotoveny ve složitých odlévacích formách. Řetízky přišité k oděvu měly zabezpečit jehlici před ztrátou. Nálezy však dokládají, že mohly být i součástí složitých řetězových ozdob.
foto Josef Škoda
Moucha, V., Hortfunde der frühen Bronzezeit in Böhmen, Archeologický ústav, Praha (2005), 511 s.
8.8 Počátky raného středověku v Čechách. Archeologický výzkum sídelní aglomerace kultury pražského typu v Roztokách
Kuna, M., Profantová, N. a kol., Archeologický ústav, Praha
Kniha Počátky raného středověku v Čechách shrnuje výsledky rozsáhlého archeologického výzkumu v Roztokách u Prahy. Během různých stavebních zásahů zde bylo v letech 1980-1989 objeveno množství nálezů z nejstarší fáze raného středověku, tj. 6. a 7. století n.l. Zatím bylo odkryto 122 domů, k tomu ještě menší počet hospodářských objektů, především obilnic. Dané období, archeologicky se projevující kulturou tzv. pražského typu, je spojováno s příchodem prvních Slovanů do střední Evropy. Mimořádně velký počet obydlí této kultury a jejich nezvyklé umístění na dně kaňonovitého údolí představuje jev v Čechách dosud neznámý a zatím obtížně vysvětlitelný. Jedna z hypotéz vidí ve zdejším areálu větší osadu či shluk osad vzniklý v okolí brodu a křižovatky cest. V následujícím období se tato osada přemístila do hradiště Zámka na protějším břehu Vltavy. V práci je zahrnut i nový soupis všech lokalit kultury s keramikou pražského typu v Čechách (160 lokalit). Situaci v Čechách 6.-7. století doplňuje nové zpracování byzantských mincí z téhož období. Knihu doplňuje ještě spoluautorčina samostatná studie a dalším terénním výzkumu ve stejném areálu v r. 2001, která v r. 2005 vyšla v Památkách archeologických.
Kuna, M., Profantová, N. a kol., Počátky raného středověku v Čechách. Archeologický výzkum sídelní aglomerace kultury pražského typu v Roztokách, Archeologický ústav, Praha (2005), 593 s., váz., čb. fotogr. a obr. v textu, 32 bar. kříd. příl., CD.
8.9 Lidé od Čadského jezera
Černý, V., Archeologický ústav, Praha
Svého druhu u nás ojedinělá publikace se pokouší zodpovědět otázku, jakou úlohu hrálo Čadské jezero v pestré mozaice etnických skupin sahelo-súdánského pásma Afriky ležícího mezi Saharou a tropickými deštnými pralesy. Autor využívá jak společenskovědních tak přírodovědných pramenů, které doplňuje vlastními poznatky z antropologických expedic realizovaných za posledních pět let. V šesti tématicky různých kapitolách sleduje historické záznamy arabských a evropských cestovatelů, vývoj přírodního prostředí, osudy tamních civilizací a kultur, současnou etnickou skladbu, specifika vybraných společenských skupin a v závěru pojednává o biologických aspektech místních obyvatel. Autor, který měl možnost opřít svůj výklad osídlení Čadské pánve o vlastní molekulárně genetické analýzy, vyvozuje závěry o migracích a původu jednotlivých populačních skupin se zvláštním zřetelem na čadské zemědělce a fulbské pastevce. Kniha ukazuje, že neutěšené prostředí stále pulzujícího Čadského jezera vytváří jakýsi mezník celé řady kulturních vlivů i populačních celků přicházejících sem ze západní i východní části sahelo-súdánskeho prostoru; podmiňuje ale zároveň i vznik specifických rysů, které rozšiřují naši mlhavou představu o lidech této opomíjené části dynamicky se měnícího světa.
Černý, V., Lidé od Čadského jezera, Academia, Praha (2006)
8.10 Bosenská otázka v 19. a 20. století
Hladký, L., Historický ústav
Kniha Ladislava Hladkého podává ucelený obraz historie Bosny a Hercegoviny od středověku až po současnost. Hlavní pozornost věnuje charakteristice vztahů mezi bosenskými Muslimy (Bosňáky), Srby a Chorvaty v 19. a 29. století, jejich rozdílnému postoji k otázce územní integrity a státní samostatnosti Bosny a Hercegoviny a též úloze vnějších (zahraničních) faktorů v dějinách této země. Čtenář se v práci, vyznačující se přehledností a kultivovaným jazykem, seznámí nejenom s klíčovými momenty a aktéry starších bosenských dějin (z konce osmanské éry, z období rakousko-uherské nadvlády, druhé světové války), ale i s událostmi zcela nedávnými, mj. s okolnostmi a průběhem poslední války v Bosně (1992-1995) i s politickým vývojem země v tzv. podaytonském období (1996-2005), popsaném v tak komplexní podobě u nás fakticky poprvé. V závěrečném shrnutí se autor pokouší o postižení specifik bosenských dějin (z hlediska politického, národnostního i státoprávního) a také o zaujetí stanoviska k otázce, zda má, či nemá Bosna a Hercegovina v mezinárodněpolitických podmínkách 21. století šanci na samostatnou státní existenci.
Hladký, L., Bosenská otázka v 19. a 20. století, Masarykova univerzita, Brno (2005), 392 s.
8.11 Political Culture in Central Europe (10th-20th Century) I., II.
Baron, R., Holý, M., Hułas, M., Manikowska, H., Pánek, J. (eds.), Historický ústav
Předkládaný dvoudílný sborník je výsledkem rozsáhlé a dlouhodobé spolupráce historických ústavů Akademie věd České republiky a Polské akademie věd na projektu Politická kultura ve střední Evropě (10.-20. století). Aktivní podíl na tomto výzkumném úkolu přijali vedle pracovníků obou akademických ústavů i další přední historikové ze středoevropského regionu (z České republiky, Litvy, Maďarska, Německa, Polska, Rakouska a Slovenska). Společným česko-polským úsilím vydaný sborník přináší příspěvky ze dvou navazujících mezinárodních konferencí, které se v rámci projektu uskutečnily v červnu 2004 v Pardubicích a v říjnu téhož roku ve Varšavě. První z nich byla chronologicky zaměřena na dlouhé dějinné období od raného středověku až po osvícenské 18. století, druhá pak na kratší, ovšem pro výzkum dějin politické kultury neméně důležité 19. a 20. století. V takřka čtyřiceti příspěvcích přednesených na obou konferencích věnovali jednotliví referenti zevrubnou pozornost různým aspektům dějin politické kultury jak z hlediska jednotlivých států středoevropské oblasti, tak také v šíře geograficky zakotvené komparativní rovině. Vydaný společný sborník byl připraven jako podklad pro zasedání jedné z tematických sekcí XX. mezinárodního kongresu historických věd, který se uskutečnil v Sydney na počátku července 2005. Díky zdařilé prezentaci se mu zde ze strany mezinárodní odborné veřejnosti dostalo příznivého přijetí.
Political Culture in Central Europe (10th-20th Century) I: Middle Ages and Early Modern Era Manikowska, H., Pánek, J., Holý, M. (eds.), Historický ústav AV ČR, Praha (2005), 389 s., II: 19th and 20th Century, Hułas, M., Pánek, J., Baron, R. (eds.), Historický ústav Polské akademie věd, Varšava (2005), 363 s.
8.12 Scholars of Bohemian, Czech and Czechoslovak History Studies. Vol. I. - III.
Pánek, J., Raková, S., Horčáková, V., Historický ústav
Třísvazkový bio-bibliografický lexikon představuje první publikaci, která poskytuje rozsáhlý, systematicky uspořádaný soubor informací o osobnostech světového bádání v oboru českých a československých dějin a podstatně tak usnadňuje jejich vzájemnou znalost, komunikaci a vědecké kontakty. Shromážděných 472 hesel obsahuje biogramy a bibliografii současných historiků tohoto zaměření, kteří žijí a pracují mimo Českou republiku, popřípadě těch, kteří zemřeli po roce 2000. Každé heslo je strukturováno do dvou jednotně uspořádaných částí. Krátká biografie obsahuje základní životní a pracovní data: domácí a/nebo pracovní adresu, vysokoškolské vzdělání, univerzitní a vědecké hodnosti, údaje o profesní kariéře, organizační činnost (členství v profesionálních sdruženích, redakční působení apod.) a rozsah odborných zájmů. Bibliografická část je rozdělena na práce o dotyčném vědci (téměř výlučně vědecké bibliografie) a práce, které sami v dotyčném oboru publikovali: knihy, podíl na kolektivních dílech, edice pramenů a články v odborných časopisech, periodikách, sbornících a v dalších typech publikací. Úvodní studie analyzuje stav výzkumu českých a československých dějin, jeho rozvrstvení a intenzitu v jednotlivých národních historiografiích, vymezuje jeho hlavní zaměření a uvádí některé obecné závěry ohledně možností a limitů studia dějin relativně malého národa za jeho hranicemi. Snadnou orientaci ve slovníku který je publikován v angličtině (úvod, vědecký aparát, většina hesel), němčině a francouzštině (hesla autorů z příslušných národních historiografií), umožňuje osobní, zeměpisný a tematický rejstřík.
Obr. 4
Scholars of Bohemian, Czech and Czechoslovak History Studies
obálka knihy
grafické řešení doc. Eva Semotanová, DrSc. a Blanka Šubecová
Pánek, J., Raková, S., Horčáková, V., Scholars of Bohemian, Czech and Czechoslovak History Studies. Vol. I. - III., Historický ústav, Praha ( 2005). 445 s., 468 s., 390 s.
8.13 Správní systém šlechtického dominia v pozdně středověkých Čechách. Rožmberská doména 1418-1472.
Šimůnek. R., Historický ústav
Na základě analýzy organizační a personální struktury a jednotlivých aspektů fungování správního systému rožmberského dominia za vlády Oldřicha II. a jeho synů Jindřicha IV. a Jana II. autor formuluje model administrativy šlechtického dominia v pozdním středověku a možnosti jeho dnešní rekonstrukce. Výsledky výzkumu v českém prostředí průběžně konfrontuje se závěry zahraniční literatury a na tomto podkladě ukazuje, že rožmberský správní systém vykazoval ve své době všechny základní charakteristiky vyspělé administrativy šlechtického dominia a v principech svého fungování byl plně srovnatelný s administrativami šlechtických a nemalým dílem i zeměpanských domén v okolních zemích (především Německo a Rakousko). Na prosopografickém výzkumu založená analýza charakteristik okruhu rožmberského úřednictva koriguje některé paušální teze (např. tradiční představu o chudých zemanech, jež nouze donutila vstoupit do panských služeb) a na základě analýzy právního postavení vrchnostenských úředníků a služebníků autor předkládá jednu z možných definic mnohovýznamového pojmu klientela, formulovanou na právním základě. Kniha je doprovozena prosopografickou přílohou (personální obsazení úřadů v centrální a lokální rožmberské správě 1418-1472), personálním a geografickým rejstříkem a anglickým resumé.
Šimůnek. R., Správní systém šlechtického dominia v pozdně středověkých Čechách. Rožmberská doména 1418-1472, Historický ústav, Praha (2005), 737 s.
8.14 Dějiny českého výtvarného umění V: 1939-1958
Švácha, R., Platovská, M. (eds.), Ústav dějin umění
Pátý díl rozsáhlé řady publikací, vycházející od osmdesátých let, se zabývá čtyřicátými a padesátými lety 20. století, obdobím, v němž všechny oblasti života - a tedy i umění - poznamenaly postupně dva totalitní režimy: nacistická okupace Československa a posléze nástup komunistické moci v nejtvrdší podobě právě v padesátých letech. Autoři, přední historici umění z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR i z dalších institucí, zasazují vývoj umění v daném období do širších filozofických, politických a společenských souvislostí a podrobně probírají všechny umělecké projevy, od oficiálního umění sloužícího politické moci přes různé umělecké směry a uskupení (Skupina 42, SVU Mánes, surrealismus, existencialismus atd.) až po oblasti, které byly donedávna uměnovědou téměř zcela opomíjeny (např. kresba a malba v nacistických koncentračních táborech nebo Škola umění ve Zlíně). Jednotlivé kapitoly jsou věnovány všem oborům výtvarného umění: architektuře, malířství, kresbě a grafice, sochařství, fotografii, scénografii, designu, sklářství, keramice a typografii.
Obr. 5
František Gross, Velký interiér
1946, olej, plátno, 180x140,5 cm
Národní galerie v Praze
Švácha, R., Platovská, M. (eds.), Dějiny českého výtvarného umění V: 1939-1958, Academia, Praha (2005), 525 s.
8.15 Za horou najdeš údolí: Studie o ikonografii Útěku do Egypta v umění pozdního středověku a renesance
Konečný, L., Ústav dějin umění
Autor vychází od konkrétního uměleckého díla, které znázorňuje Útěk Sv. rodiny do Egypta, a zabývá se historií tohoto tématu v evropském umění 5.-16. století. Zkoumá často velmi komplexní vztahy mezi tradicemi výtvarného umění a literatury (Bible, biblické apokryfy, náboženské texty nejrůznějšího charakteru) a na tomto základě a v tomto kontextu pak analyzuje různá znázornění Útěku do Egypta, interpretuje jejich specifické ikonografické rysy a objasňuje motivaci jejich objednavatelů.
Konečný, L., Za horou najdeš údolí: Studie o ikonografii Útěku do Egypta v umění pozdního středověku a renesance, Artefactum, (Opera Minora Historiae Atrium 1), Praha (2005), 110 s.
8.16 Alfons Mucha: Slovanstvo bratrské
Bydžovská, L., Srp, K., Ústav dějin umění
Autoři se zabývají poprvé zveřejněným souborem 56 kreseb Alfonse Muchy ze sbírky Galerie hl. m. Prahy. Jde o originální návrhy k noční slavnosti na Vltavě, nazvané Slovanstvo bratrské, která se konala 3. července 1926 a jíž se účastnilo na 2000 účinkujících. Mucha zde propojil tradici živých obrazů s hlavními tématy svého životního díla - Slovanské epopeje (1911-28). Autory zajímá, jak se ve Slovanstvu bratrském prolnuly synkretické, mytopoetické představy s utopickými kulturně politickými cíli. Přetiskují kompletní text scénáře slavnosti od Františka Serafínského Procházky.
Bydžovská, L., Srp, K., Alfons Mucha: Slovanstvo bratrské, Gallery, Praha (2005), 99 s.
8.17 Epigraphica et Sepulcralia I
Prix, D., Roháček, J. (eds.), Ústav dějin umění
Souborný sborník výběru příspěvků z prvních čtyř pravidelných jednodenních zasedání k problematice sepulkrálních památek. Z původně pracovních setkání se díky početné pasivní i aktivní účasti, kvalitě přednesených příspěvků a důstojnému rámci jednání postupně stalo mezinárodní interdisciplinární fórum, které svou pravidelností a krátkou periodicitou konání nemá u nás ani v zahraničí obdobu. Příspěvky spolu s dalšími doplňujícími texty prezentují současný přístup různých historických disciplín (dějin umění, historie, památkové péče, archeologie, epigrafiky ad.) k dané problematice. Sborník zakládá novu tematickou řadu nakladatelství Ústavu dějin umění AVČR Artefactum, která si klade za úkol poskytovat v nepravidelných intervalech prostor pro monografické publikování rozsáhlejších i souborné publikování kratších studií k uměleckohistoricko-epigrafické tematice a k problematice v praxi úzce souvisejících sepulkrálních památek. Autoři příspěvků: Jiří Roháček, Klára Benešovská, Franz-Albrecht Bornschlegel, Karel Müller, Miloslav Pojsl, Roman Prahl, Michal Šroněk, Pavel Štěpánek, Andreas Zajic. Každý příspěvek je opatřen shrnutími v němčině, resp. v češtině.
Prix, D., Roháček, J. (eds.), Epigraphica et Sepulcralia I: Sborník příspěvků ze zasedání k problematice sepulkrálních památek, pořádaných Ústavem dějin umění AV ČR v letech 2000- 2004, Artefactum, Praha (2005), 287 s.
8.18 Praha v květnu 1945: Historie jednoho povstání
Kokoška, S., Ústav pro soudobé dějiny
Kniha je věnována vojenským a politickým souvislostem Pražského povstání. Autor na základě podrobného studia domácích i zahraničních pramenů a širokého spektra odborné literatury zvolené téma přibližuje s nadhledem a bez ideologické zaujatosti. V první části knihy sleduje genezi myšlenky ozbrojeného povstání a podává obraz domácího odbojového hnutí včetně jeho spolupráce s československou exilovou vládou a spojeneckými složkami, které poskytovaly materiální pomoc odbojovým skupinám v zemích okupované Evropy. Analogická pozornost je věnována okupační moci, ať už jde o souhrn bezpečnostních opatření, snažících se zamezit vypuknutí nepokojů, nebo o politické plány K. H. Franka, který viděl východisko z kritické situace v obsazení českých zemí americkými jednotkami. Rovněž tak samotný průběh povstání je interpretován v kontextu mezinárodní politiky a spojeneckých vojenských operací probíhajících na sklonku 2. světové války. Autor dochází k závěru, že po podepsání kapitulace Německa další boje již ztratily smysl, a proto 8. května 1945 Česká národní rada souhlasila s dohodou o odchodu německých jednotek z Prahy.
Kokoška, S., Praha v květnu 1945: Historie jednoho povstání, Nakladatelství Lidové noviny, Praha (2005), 277 s.
8.19 Vítězové? Poražení? Životopisná interview. I. Disent v období tzv. normalizace, II. Politické elity v období tzv. normalizace
Vaněk, M., Urbášek, P., Ústav pro soudobé dějiny
Publikace přináší nejzajímavější rozhovory vybrané z původně 120 zaznamenaných životopisných vyprávění někdejších disidentů a komunistických funkcionářů. První díl obsahuje 30 rozhovorů s bývalými československými disidenty, kteří se v různé míře a na různé úrovni účastnili opoziční činnosti, a navazující druhý díl zaznamenává 20 vyprávění předlistopadových funkcionářů KSČ, od okresních výborů až po předsednictvo ústředního výboru KSČ. Interview, pořízená metodou tzv. orální historie, přispívají nejen k obohacení našich faktografických znalostí o období normalizace. Životopisné rozhovory se přitom nezaměřují jen na historické události, na činnost ve stranických a politických funkcích nebo na disidentské aktivity, zachycují také sociální a rodinné zázemí či osobní záliby. Publikace nesoucí záměrně nejednoznačný název Vítězové? Poražení? doplňuje tu stránku dějin, kterou nelze podchytit na základě písemných archivních pramenů.
Vaněk, M., Urbášek, P., Vítězové? Poražení? Životopisná interview. I. Disent v období tzv. normalizace, II. Politické elity v období tzv. normalizace, Prostor, Praha (2005), 1960 s.
8.20 Politické procesy v Československu po roce 1945 a "Případ Slánský"
Pernes, J., Foitzik, J., Ústav pro soudobé dějiny
Publikace přináší nejnovější výsledky historického bádání českých, slovenských i zahraničních vědců o příčinách, průběhu a důsledcích politických soudních procesů v Československu po roce 1945. Sborník je uspořádán do třech tematických okruhů: 1) mezinárodní souvislosti politických procesů 50. let, 2) politické procesy v Československu po roce 1945 a 3) proces se Slánským - průběh, příčiny, důsledky a zahrnuje studie 29 českých a zahraničních historiků.
Upozorňuje na skutečnost, že bezprávní stav v Československu nenastal až po převzetí moci komunisty v roce 1948, ale fakticky už po skončení 2. světové války, kdy si tzv. lidově-demokratický režim vyřizoval účty s pravicově orientovanými politiky. Velice zajímavá je i mezinárodní dimenze procesu s "protistátním spikleneckým centrem" v čele s Rudolfem Slánským, jeho srovnání s procesy v jiných státech i podrobný pohled na prvky údajného "titoismu" v politické činnosti obžalovaných.
Pernes, J., Foitzik, J. (eds.), Politické procesy v Československu po roce 1945 a "Případ Slánský", Sborník příspěvků ze stejnojmenné konference pořádané ve dnech 14.-16. dubna 2003 v Praze, Prius, Brno (2005), 391 s.
