Vědecká spolupráce s Ruskem

Letos si svět připomíná výročí půl století od letu prvního člověka do vesmíru. Mnozí si jistě vzpomenou,jak se úspěchy sovětské vědy v oblasti kosmického výzkumu hojně využívaly k propagandě komunistické ideologie,která byla tzv. „vědecká“. Navzdory negativní reminiscenci není pochyb, že tato přelomová událost v dějinách lidstva byla výsledkem špičkového výzkumu, jenž z velké částirealizovali vědci Ruské akademie věd (RAV)– nejvýznamnějšího partnera Akademie věd ČR v Ruské federaci.

Ruská akademie věd má ale mnohem starší tradici a sovětské období je jen jednou kapitolou jejích dlouhých dějin; základy položil 8. února 1724 výnos cara Petra I. a dekret Senátu. Inspirací se velkému modernizátorovi Svaté Rusi stala francouzská Akademie věd, kterou osobně navštívil v roce 1717. Jeho dvorní knihovník I. D. Schumacher byl posléze pověřen, aby v Paříži, v Berlíně a v londýnské Královské společnosti osobně pozval vybrané vědce do Petrohradu. Ale až v roce 1747 byly publikovány první stanovy tehdy Carské akademie věd a umění. Ruská akademie měla zpočátku mnoho velkých úkolů. Výzkumné expedice akademie začaly mapovat rozsáhlá území na Sibiři, ve střední Asii a na Dálném východě, aby prozkoumaly jejich přírodní bohatství. Poznatky z kartografie, geodézie, etnografie, biologie, meteorologie, astronomie a dalších oborů se začaly intenzivně rozvíjet a významně přispěly k průmyslovému rozmachu říše. Výsledky výzkumu publikoval od roku 1728 tehdy světoznámý časopis Commentarii Academiae Scientiarum Imperialis Petropolitanae. Akademie začala vydávat také první noviny v Rusku: Saint-Petersburg Gazette s přílohou, která vědu dále popularizovala.

V průběhu staletí akademie několikrát změnila svůj název – v červenci 1917 na Ruskou akademii věd, v květnu 1925 na Akademii věd SSSR, v prosinci 1991 se vrátila k názvu přijatému před bolševickou revolucí.

Při Ruské akademii byly zpočátku zřízeny i univerzita a gymnázium, které pro stát zajišťovaly nejen několik stupňů vzdělávání, ale především vychovaly pro akademii první generace ruských vědců. Patřil k nim např. Michail V. Lomonosov, jehož záběr byl vskutku renesanční – chemie, fyzika, astronomie, lingvistika i historie. Jeho zásluhou vznikla v roce 1755 v Moskvě univerzita. Dodejme, že RAV v současnosti udílí nejvyšší vědecké ocenění – Velkou zlatou medaili, která nese jméno M. V. Lomonosova. Při Carské akademii působilo mnoho světově proslulých vědců. Jmenujme alespoň Ivana P. Pavlova či Dmitrije I. Mendělejeva. V 19. století, po vlastenecké válce s Napoleonem, začala Ruská akademie rozšiřovat zájem i o společenské vědy, zejména o ruštinu a literaturu; členy se stali význační spisovatelé, jako např. Lev N. Tolstoj.

Vědci z Ruské akademie věd stáli u zrodu akademií v postsovětském prostoru. 27. listopadu 1918 se uskutečnilo ustavující shromáždění Ukrajinské akademie věd (s AV ČR spolupracuje na 21 projektech) a 13. října 1929 vznikla Národní akademie věd Běloruska (spolupracuje na čtyřech projektech). V roce 1934 Akademie věd SSSR přesídlila rozhodnutím vlády do Moskvy. Petrohrad však zůstal významným centrem vědeckého života a pobočka RAV zde stále sídlí v historických prostorách, včetně budovy Kunst­kamery, která je dodnes jejím symbolem. Během 2. světové války se sovětský výzkum přesunul mimo tradiční centra a republikové pobočky se přeměnily v národní akademie věd Gruzie (dohoda s AV ČR byla uzavřena v roce 2007), Uzbekistánu, Arménie a Ázerbajdžánu. Po válce vznikly akademie také v Kazachstánu (AV Republiky Kazachstán funguje zároveň jako Ministerstvo pro vědu – protokol o vědecké spolupráci byl podepsán v roce 1998), Tádžikistánu, Turkmenistánu (dohoda uzavřena v roce 1996), Kyrgyzstánu a v Moldavsku (spolupráce od roku 2008). Obrovských úspěchů dosahovali vědci AV SSSR v přírodních vědách – mj. v jaderné energetice a kosmickém výzkumu. Mnoho jich bylo oceněno Nobelovou cenou.

I v současnosti má RAV velice rozvětvenou strukturu – v centrálním Rusku se nachází 206 ústavů, zbytek ústavů spadá pod tři regionální oddělení: Uralské se sídlem v Jekatěrinburku (35 ústavů), Sibiřské se sídlem v Novosibirsku (57 ústavů) a Dálněvýchodní se sídlem ve Vladivostoku (28 ústavů). Dále má RAV 15 regionálních vědeckých středisek. V roce 2010 zaměstnávala 116 300 lidí, z čehož bylo 48 200 vědeckých pracovníků, což je 15 % vědců celého Ruska (viz http://www.ras.ru/news.aspx). Valného shromáždění RAV se každoročně účastní 1200 akademiků. V roce 2010 hospodařila s rozpočtem 56,1 miliardy rublů a v letošním roce počítá s rozpočtem 62,1 miliardy (100 rublů = cca 58 korun). Kritici Ruské akademii vyčítají zbytnělou administrativu, přebujelý systém ústavů a přestárlou vědeckou obec. Nejen akademii, ale celý systém výzkumu a vývoje v Rusku proto v letech 2011–2014 čeká radikální reforma. Očekává se, že 10–15 % výzkumných organizací bude zrušeno nebo reformováno a 20 % dílčích pracovišť, jež podávají slabé výsledky, zanikne.

Rusko vydalo v roce 2009 na výzkum a vývoj celkem 485,8 miliardy rublů, avšak v přepočtu na jednoho vědce vynakládá např. desetkrát méně než Německo. V impaktovaných vědeckých časopisech tvoří ruský podíl pouze 2,2 % publikací a je tak na úrovni Kanady, Nizozemska či Indie (podíl USA je 33 %, EU 26 %). RAV se na těchto publikacích podílí téměř 60 %. V budoucnosti se vědecká spolupráce bude do velké míry orientovat právě na Spojené státy a Evropskou unii.

Tak jako u nás i v Rusku po pádu komunismu téměř zanikl resortní výzkum. Ruská vláda si uvědomuje, že bez rozvoje inovačního potenciálu vědeckých institucí nebude možné nastartovat ekonomiku. Předpokládá se, že rozhodující roli v tomto procesu nebudou hrát ústavy RAV, nýbrž univerzity, třebaže akademie nechce zůstat mimo tento rozvoj a vládě předložila více než 160 návrhů na modernizaci hospodářství. Vzorem chystaných reforem jsou především americké výzkumné univerzity, které jsou tahouny inovací a zakládají spin-off firmy. Ruská AV se na vytváření těchto firem podílela zatím minimálně, protože jí to doposud neumožňovaly legislativní podmínky.

Téměř jako za Petra Velikého se chystá program, jenž by umožnil do země nalákat špičkové vědce ze zahraničí. Vše se má soustředit nikoli na institucionální podporu, ale na vytvoření ideálních podmínek pro individuální, mladé, talentované výzkumníky a jejich týmy. Velké naděje se v této souvislosti vkládají do budování technologických parků. Dmitrij Medveděv od roku 2009 soustavně podporuje vybudování inovačního střediska ve Skolkovu, které se má zaměřit na technologický vývoj v oblasti medicíny, informatiky, telekomunikací, kosmických věd a energetiky, včetně jaderné (viz http://www.i-gorod.com/). V čele správní rady fondu je ruský prezident a zástupci fondu jednají na vládní úrovni o společných projektech s partnery po celém světě. RAV si od spolupráce s inovačním centrem ve Skolkově mnoho slibuje; celkem 42 ústavů s fondem Centra již podepsalo memorandum.

S Akademií věd ČR spolupracuje Ruská AV na základě protokolu o vědecké spolupráci z roku 2000; ten samozřejmě navazoval na dohody předchozí. Roční výměnná kvóta našich vědců byla stanovena na 700 dní v roce a akademie recipročně hradí hostům výdaje spojené s pobytem. V současnosti se uskutečňuje spolupráce na základě schválených tříletých projektů, kterých je celkem 70 a pokrývají celou škálu vědeckých oborů od přírodních věd po vědy společenské. Letos byly ústavy vyzvány k přihlášení projektů na další tři roky; zájem o spolupráci s RAV je stále vysoký.

Kromě Ruské AV spolupracuje AV ČR také na dvou projektech s Ruskou akademií lékařských věd (RALV), která sídlí v Moskvě a vznikla 4. června 1944 pod názvem Akademie lékařských věd SSSR. V loňském roce uzavřela AV ČR novou dohodu s Akademií věd Republiky Tatarstán se sídlem v Kazani, avšak spolupráce s touto velice mladou akademií, která byla založena v roce 2008, zatím nezačala.

 

ROBERT ZIKA,

Kancelář Akademie věd ČR