Acta Comeniana

Časopis pro komeniologii a intelektuální dějiny raného novověku

Acta Comeniana patří k humanitním periodikům vydávaným Akademií věd ČR. Mají tradiční význam nejen pro domácí bádání o J. A. Komenském a rozsáhlou problematiku dějin myšlení a kulturních dějin 16. a 17. století, ale zároveň zaznamenávají značný zahraniční ohlas. Není divu: Komenský náleží ve světě k nejznámějším osobnostem českých dějin, a to nejen jako kanonická figura evropského pedagogického myšlení, ale rovněž jako významný teolog, filosof, sociální myslitel a literát. Zájem o jeho dílo roste v zemích, kde má komeniologické bádání dlouhou a silnou tradici, jako je Německo, i ve Velké Británii, Itálii či Francii, a dokonce i v Japonsku či Jižní Koreji.



Vedle Komenského-pedagoga a autora dalekosáhlých všenápravných projektů přitahuje v poslední době pozornost prostřednictvím překladů do národních jazyků i Komenský-teoretik jazyka, kazatel a autor české literatury. Vždyť jen Labyrint světa a ráj srdce byl v posledních dvaceti letech nově přeložen do angličtiny, bulharštiny, němčiny, portugalštiny, ruštiny, španělštiny, italštiny, japonštiny a francouzštiny.

Vzhledem k tomu, že Acta Comeniana jsou cizojazyčné mezinárodní periodikum a příspěvky v nich vycházejí v angličtině, němčině a francouzštině, představují hlavní fórum vědecké komunikace domácích a zahraničních komeniologů a stále respektovanější fórum pro intelektuální dějiny. Vydávání periodika zajišťuje nakladatelství FILOSOFIA a oddělení pro studium a edici díla J. A. Komenského, které sídlí ve Filosofickém ústavu AV ČR.

V letošním roce Acta Comeniana slaví 100 let od svého založení. Periodikum navázalo na sborník Archiv pro badání o životě a spisech J. A. Komenského, který vycházel od roku 1910 a jenž založil významný slovenský komeniolog, historik filosofie a znalec dějin reformace Ján Kvačala (1862–1934). Ten se stal redaktorem i hlavním autorem Archivu a ovlivňoval zásadním způsobem jeho podobu až do přelomu 20. a 30. let. Vedle něj v časopise publikovali i další významní meziváleční komeniologové – zejména pedagog Josef Hendrich (1888–1950) a literární historik Stanislav Souček (1870–1935). Vydávání však naráželo na finanční a organizační problémy, kvůli nimž Archiv nevycházel během první světové války ani v prvních letech po ní a znovu jen sporadicky v letech velké hospodářské krize. V prvních třiceti letech existence tak vyšlo pouze 15 svazků a v roce 1940 bylo vydávání na dlouhých 17 let přerušeno. S mírně pozměněným názvem Archiv pro bádání o životě a díle J. A. Komenského a s podtitulem Acta Comeniana byl časopis obnoven v roce 1957 z iniciativy bohemisty a bibliografa Josefa Brambory (1904–1980) a akademika Otokara Chlupa, který byl ředitelem tehdy nově založeného Pedagogického ústavu J. A. Komenského ČSAV. Časopis přispěl podstatným způsobem k etablování komeniologie jako respektovaného badatelského oboru. Jeho obnovení se totiž šťastně sešlo s lety, kdy se Komenský stává hlavním tématem bádání několika významných vědeckých osobností generace narozené v prvním a druhém desetiletí 20. století, které rozhodujícím způsobem určovaly profil oboru. Vedle J. Brambory v Archivu publikovali zejména filosofové Jan Patočka (1907–1977), Jaromír Červenka (1903–1988) a filosofka Vlasta Tatjána Miškovská (1908–1980), jimž Akademie věd nabídla útočiště poté, co byli po roce 1948 vypuzeni z univerzity. Dále se v časopise výrazně uplatnili literární historici Jan Blahoslav Čapek (1903–1982) a Antonín Škarka (1906–1972) a historik Josef Polišenský (1915–2001). Již od sklonku padesátých let na stránkách Archivu publikovali i zahraniční badatelé a pomáhali upevňovat jeho pozici coby časopisu s mezinárodním záběrem i ohlasem.

O mezinárodní profilaci usiloval zejména Josef Polišenský, jehož zásluhou se na konci šedesátých let Archiv přeměnil v cizojazyčný časopis Acta Comeniana. První svazek autoři připravili do tisku v květnu 1968; v důsledku srpnové okupace vyšel ale až roku 1969. Do dalšího vývoje časopisu opět nepříznivě zasáhly vnější okolnosti. Na počátku sedmdesátých let nemohla být utvořena již připravená mezinárodní redakční rada, nové vedení Pedagogického ústavu se pokusilo časopis znormalizovat a vytvořit z něj pravověrné marxistické periodikum. To se však nezdařilo a časopis poté dlouhých sedm let nevyšel. Periodické vydávání obnovila až na přelomu 70. a 80. let tehdejší výkonná redaktorka, komenioložka a polonistka Marta Bečková (1930). Vedle ní se o udržení vědecké úrovně časopisu zasloužili především zástupci tehdy střední badatelské generace – komenioložka Dagmar Čapková (1925), filosof Stanislav Sousedík (1931), literární historik Milan Kopecký (1925–2006), o něco mladší klasická filoložka Marie Kyralová (1937) a filosof Pavel Floss (1940). Nadále v Actech hojně publikovali i příslušníci starší generace Jaromír Červenka, Josef Polišenský a J. B. Čapek, nově přibyla i klasická filoložka a editorka Komenského díla Julie Nováková (1909–1991; o stoletém výročí jejího narození čtěte v AB 5/2009). Od osmdesátých let se poté výrazněji prosazovala i nejmladší generace badatelů a badatelek: klasičtí filologové Martin Steiner, Jiří Beneš a Jana Přívratská, filosofka Věra Soudilová (provdaná Schifferová) a historik Jan Kumpera. Podařilo se uchovat i mezinárodní charakter periodika; z významných badatelů na jeho stránkách před rokem 1989 publikovali například západoněmecký komeniolog Klaus Schaller či nizozemská historička Nicolette Moutová. Velký význam mělo ediční zpřístupňování nevydané Komenského korespondence především z britských sbírek i některých, do té doby nezvěstných Komenského spisů.

Od poloviny 90. let se Acta Comeniana otevřela širší problematice bádání o intelektuálních dějinách raného novověku, zejména (nikoli však výlučně) střední Evropy, což kladně přijala domácí i mezinárodní badatelská obec. O tom svědčí i mnoho recenzí jednotlivých svazků Act v historických a filosofických časopisech (British Journal for the History of Philosophy, Comenius-Jahrbuch, Časopis Matice moravské, Český časopis historický, Dějiny a současnost, Folia historica Bohemica, Historický časopis, Odrodzenie i Reformacja w Polsce, Studia Comeniana et historica, Rozprawy z Dziejów Oświaty, Zeitschrift für slavische Philologie). Posledních 11 svazků dotovaných Ediční radou AV ČR přineslo kromě jiného na šest desítek studií, okolo dvaceti materiálových příspěvků s edicemi, několik příspěvků věnovaných přehledům bádání, více než 250 recenzí a zpráv o literatuře. Z inovativních témat, která se na stránkách časopisu objevila, jmenujme alespoň příspěvky věnované intelektuální komunikaci a korespondenčním sítím v 17. století či studie zaměřené na problematiku konfesionalizace, konfesijních polemik a náboženského exilu. Velmi rozsáhlá recenzní rubrika, do níž přispívají i zahraniční autoři, dnes plní významnou úlohu v bádání o kulturních dějinách a dějinách myšlení raného novověku nejen v domácím, ale minimálně ve středoevropském kontextu. Vedle české vědecké produkce věnuje zvláštní pozornost publikacím polským, maďarským a slovenským, které jsou západoevropským a americkým badatelům z jazykových důvodů obtížněji dostupné. Autorsky se na studiích a materiálech podílelo 53 domácích odbor­níků a odbornic všech generačních vrstev a 32 badatelů a badatelek z Velké Británie, Německa, Francie, Finska, Nizozemí, Polska, Maďarska, Slovenska, Itálie, Španělska, USA a Kanady.

VLADIMÍR URBÁNEK,
Filosofický ústav AV ČR, v. v. i.