Z monitoringu tisku

EK schválila dotaci 2,3 miliardy korun na vědecké centrum BIOCEV

Rekordní rozpočet na českou vědu a výzkum z poloviny hradily firmy

Vláda odvolala členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

SAYING IT ...ON PAPER knižně

V listopadu vychází knížka anglických esejů bývalého oblíbeného lektora a zkušeného editora vědeckých textů Richarda Haase. Knížka má nejen klasickou tištěnou podobu, ale také elektronickou verzi. K vydání v Ústavu pro jazyk český ji připravil Akademický bulletin a k dostání bude v knihkupectví Academia.

richard_mensi.jpg

 

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Lingvistická konference na počest jubilea prof. Františka Daneše

V letošním roce oslavuje devadesátiny vynikající představitel české lingvistiky, prof. František Daneš, jazykovědec, který dosáhl uznání v prostředí domácím i v lingvistice světové. Konference, kterou na jeho počest ve dnech 15.–17. dubna 2009 uspořádal Ústav pro jazyk český AV ČR, se setkala s velkým zájmem domácích i zahraničních lingvistů, kteří na Danešovy myšlenky, metodologické přístupy i konkrétní texty navazují.

Ivana Bozděchová (FF UK), František Daneš, Světla Čmejrková (ÚJČ AV ČR)
Ivana Bozděchová (FF UK), František Daneš, Světla Čmejrková (ÚJČ AV ČR)
Všechna fota: Archiv ÚJČ AV ČR

Profesor Daneš zahájil svou celoživotní vědeckou dráhu v akademickém Ústavu pro jazyk český roku 1947 a zůstal mu věrný. Zatímco v zahraničí je znám jako teoretik jazyka a obecný lingvista, pro domácí obec je především bohemistou. Ve skutečnosti jsou oba tyto aspekty jeho badatelské činnosti propojeny. Jeho celoživotní teoreticko-jazykovědná témata vyplynula z citlivého pozorování specifického charakteru češtiny, její fonologie, slovotvorné morfologie, a zejména sémantiky a syntaxe, výstavby textu a stylistiky, a také sociologických rysů národního jazyka. Nelze si představit bohemistu, který by nestudoval jubilantovy stěžejní práce – Intonace a věta ve spisovné češtině (Praha, ČSAV 1957), Malý průvodce po dnešní češtině (Praha, Orbis 1964), Větné vzorce v češtině (Praha, Academia 1981, hlavní autor, se Z. Hlavsou a J. Kořenským, 2. vyd. 1987), pasáže v Mluvnici češtiny 3 (Praha, Academia 1987), soubor statí Věta a text (Praha, Academia 1985) a další stati věnované české gramatice a textové syntaxi, jež vycházely od konce 40. let po celou druhou polovinu 20. stol. v domácích i zahraničních časopisech a sbornících. Jeho lingvistické práce vycházejí dodnes. Zároveň v tomto roce vyjde rozsáhlý výbor jeho bohemistických prací Kultura a struktura českého jazyka (Praha, Karolinum 2009).

Jaroslav Hubáček (Ostravská univerzita) a František Daneš
Jaroslav Hubáček (Ostravská univerzita) a František Daneš

Máme-li se ohlédnout jen za uplynulými dvaceti lety, na jejichž počátku stojí návrat F. Daneše na místo ředitele Ústavu pro jazyk český (poprvé jím byl v l. 1965–1970, podruhé v l. 1990–1994), pak k jmenovaným pracím přibyla knížka O Čapkových Hovorech s T. G. Masarykem (Praha, Academia 1994, spoluautor), Čeština, jak ji znáte i neznáte (Praha, Academia 1996, se S. Čmejrkovou, J. Krausem a I. Svobodovou), po níž následovala kniha Český jazyk na přelomu tisíciletí (Praha, Academia 1997), na níž Daneš pracoval také jako hlavní editor, a dále knížka o normách vědeckého vyjadřování Jak napsat odborný text (Praha, Leda 1999, se S. Čmejrkovou a J. Světlou). Zároveň se podílel jako editor na knize Writing vs Speaking: Language, Text, Discourse, Communication (Tübingen, Narr 1994), která obsahuje referáty z konference, jež se konala v Ústavu pro jazyk český v r. 1992, tedy v době, kdy se Danešovou zásluhou obnovovaly a rozhojňovaly kontakty české lingvistiky s lingvistikou zahraniční. Ty Daneš rozvíjel i po svém odchodu z ředitelské funkce, kdy se nepřestával účastnit zahraničních kongresů: za všechny jmenujme alespoň kongresy Societas Linguistica Europaea a International Association for Dialogue Analysis. Po mnoho let zastupoval českou lingvistiku v stálém mezinárodním komitétu lingvistů CIPL (Comité International Permanent des Linguistes) a ne náhodou byl v r. 2003 zvolen předsedou Světového lingvistického kongresu, který se konal v Praze.

Kolegové Martin Havlík a Petr Kaderka (zleva) z ÚJČ AV ČR
Kolegové Martin Havlík a Petr Kaderka (zleva) z ÚJČ AV ČR

Když jsme hledali název konference, kterou uspořádal Ústav pro jazyk český AV ČR spolu s Jazykovědným sdružením ČR u příležitosti Danešova nadcházejícího jubilea, a zvolili název Užívání a prožívání jazyka, vrátili jsme se tím k inspiraci Danešovy lingvistické práce Pražskou strukturalistickou školou a jejími myšlenkami známými i méně známými; termín prožívání jazyka odkazuje k někdejšímu termínu Bohumila Trnky, který Daneš před několika lety oživil v statích Cognition and emotion in discourse interaction (1991) a Involvement in language and with language (1995); termín užívání jazyka naznačuje, že se Daneš ve své lingvistice vyslovuje k užívání jazyka v jeho nejrůznějších podobách i žánrech. Konference probíhala po tři dny ve třech sekcích v budově Akademie věd na pražské Národní třídě. Plenární referáty Jarmily Panevové (Praha), Petra Karlíka (Brno), Alexandra Bondarka (Sankt Peterburg) a Wolfganga Gladrowa (Berlin) se věnovaly tématům, jež Daneš rozpracoval ve svých základních syntaktických pracích, které jsou výsledkem studia české věty a hluboké znalosti jak domácí tradice, tak světového syntaktického myšlení. Plenární referáty rekonstruovaly Danešovo navazování na myšlenkový kontext Pražské školy a zejména na průkopnické práce Viléma Mathesia o aktuálním členění české věty a jejím intonačním plynutí, které přivedly Daneše nejprve ke studiu strukturního jádra věty a potom k celku textu, v němž věta v platnosti výpovědi funguje jako jeho složka. Zároveň plenární mluvčí naznačovali své vlastní způsoby rozvíjení funkční lingvistiky a gramatického myšlení.
Protože na počátku Danešova syntaktického bádání stála jeho práce o intonaci, jíž ovlivnil další vývoj českého výzkumu zvukové stránky jazyka, byla na konferenci silně zastoupena sekce fonetická, v níž zazněly referáty o důrazu, melodii, kadenci a rytmu české věty. V sekci věnované tvarosloví se probírala variantnost v českém skloňování a vztah morfologie a pravopisu. Nechyběla sekce o jazykové pragmatice, řečových aktech, oslovení, zdvořilosti. Sekce sociolingvistická se zaměřila na ty podněty, jež vyplynuly z Danešových prací o české jazykové situaci, poměru spisovného jazyka a nespisovných variet, včetně tzv. obecné češtiny, ale i dalších regionálních dialektů, a rovněž postojů mluvčích k jejich uplatnění v komunikaci mluvené i psané. Zvláštní sekce byla věnována aktuálním tématům mediální komunikace, podobám jazyka, kterými dnes promlouvají klasická média, jako je rozhlas a televize, i nejnovějším útvarům, které nalézáme v různých žánrech počítačové komunikace. Na sekci věnovanou otázkám textové lingvistiky, za jejíhož průkopníka v českém prostředí je Daneš pokládán, zejména díky teorii tematických posloupností, navázala sekce stylistická, v níž se uvažovalo o jednotlivých funkčních stylech, včetně uměleckého. Zazněl tu referát o Vachkově Bidýlku připomínající Danešovu analýzu tohoto textu, referát o literární tvorbě dnešních studentů tvůrčího psaní, o žákovské interpretaci klasického Nerudova textu z Malostranských povídek, o překladu a intertextualitě.

Alexandr V. Bondarko (St. Peterburg), Helena Lehečková (Helsinki)
Alexandr V. Bondarko (St. Peterburg), Helena Lehečková (Helsinki)

Tematické rozpětí konferenčních referátů bylo velké, neboť takové je i rozpětí Danešových lingvistických zájmů. Východiskem Danešových soudů je jazyková empirie, a tak se stává, že mu proměňující se jazyková zkušenost poskytuje stále nové podněty pro lingvistickou práci. Navíc se okruh Danešových lingvistických zájmů rozšiřoval od témat z roviny fonologické k tématům textovým a od otázek jazykové struktury k tématům, která lingvistická bádání obohacují o výzkumy z oblasti vztahu jazyka k jiným sémiotickým kódům, dokonce k obrazovému a hudebnímu. Vztahu textu a obrazu byla věnována např. Danešova přednáška Text a jeho ilustrace, již proslovil v Jazykovědném sdružení u příležitosti svého jubilea v r. 1994, vztah textu a hudby probral při další jubilejní přednášce Řeč hudby a řeč o hudbě v r. 2004. A témata z tohoto okruhu zazněla i na konferenci: za všechny jmenujme referát věnovaný sémiotice vizuální argumentace nebo referáty o zpívané češtině, verbálním vyjádření hudebního prožitku. K osobně laděným příspěvkům patřil i referát o Danešově rodném Písku, jeho kulturní atmosféře a literárním obrazu. Abychom se však příliš nevzdálili od témat ryze lingvistických, je třeba připomenout i příspěvky věnované takovým klasickým a zároveň současným tématům, jako je jazyková analogie, anomálie, nebo afázie… Na konferenci nechyběly příspěvky věnované vývojovému pohledu na jazyk a staré češtině.
Daneš je znám jako teoretik jazyka a praktický analytik mnoha jeho aspektů, závažný je však rovněž jeho podíl na učebnicích českého jazyka; zamyšlení nad výukou mateřštiny zaujímají v jeho úvahách o češtině důležité místo. Sekce věnovaná výuce češtiny byla proto výrazně zastoupena i na konferenci, jednalo se v ní nejen o výuce češtiny na českých školách, ale také o aktuální metodice výuky cizinců. Konferenční vystoupení v sekcích byla doplněna sekcí posterovou, jejíž účastníci představili současnou jazykovědu v rozpětí od tématu typologického až po moderní přístupy korpusové lingvistiky a matematické modelování jazyka.
Jubilant měl z konference radost. Ta byla znásobena tím, že jeho práce pro Ústav pro jazyk český a Akademii věd byla u příležitosti konference věnované jeho lingvistickému dílu oceněna nejvyšší akademickou medailí De Scientia et Humanitate Optime Meritis. Profesor Daneš přejal tuto medaili z rukou místopředsedy Akademie věd prof. Jaroslava Pánka.

Světla Čmejrková,
Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.