Z monitoringu tisku

EK schválila dotaci 2,3 miliardy korun na vědecké centrum BIOCEV

Rekordní rozpočet na českou vědu a výzkum z poloviny hradily firmy

Vláda odvolala členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

SAYING IT ...ON PAPER knižně

V listopadu vychází knížka anglických esejů bývalého oblíbeného lektora a zkušeného editora vědeckých textů Richarda Haase. Knížka má nejen klasickou tištěnou podobu, ale také elektronickou verzi. K vydání v Ústavu pro jazyk český ji připravil Akademický bulletin a k dostání bude v knihkupectví Academia.

richard_mensi.jpg

 

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Grantová agentura ČR v roce 2010

Grantová agentura České republiky má nové předsednictvo, které se v programovém prohlášení z 10. prosince 2008 zavázalo uskutečnit mnoho změn. Jejich hlavním cílem je zvětšit transparentnost a důvěryhodnost procesu hodnocení projektů a rozhodování o udělení grantů a více standardizovat kritéria pro hodnocení výsledků projektů, samozřejmě při respektování oborových specifik. Potřeba provést hlubší změny souvisela také s tím, že se Grantová agentura ČR stala nejvýznamnějším poskytovatelem účelových prostředků na základní výzkum s perspektivou dalšího růstu její role v této oblasti.

Přitom jak nastupující předsednictvo, tak i mnozí členové jeho poradních orgánů si uvědomovali, že systém posuzování projektů se postupně stával méně odolným proti přirozeným tendencím využívat jeho některých slabin a mezer. K tomu přispívala i klesající ochota externích oponentů (zejména zahraničních) poskytovat kvalitní posudky; pokud vůbec tuto roli přijali. Tím se přirozeně navyšovala role domácích zpravodajů, jejichž rozhodnutí nebyla vždy pod dostatečně přísnou kontrolou ostatních členů poradních orgánů (podoborových a oborových komisí). Úloha nejdůležitějších kritérií pro rozhodování, které projekty financovat (kvalita projektu, jeho očekávaný přínos pro příslušnou disciplínu a vědecký profil žadatele), se tak spíše zmenšovala než zvětšovala. Neplatilo to sice pro všechny obory stejně, byť byl tento trend zřejmý; podobně jako tendence upřednostňovat při stejné kvalitě malé projekty před projekty rozsáhlejšími, ambicióz-nějšími a nákladnějšími.

Tyto problémy vnímali i členové předchozího předsednictva, kteří se shodli, že systém posuzování projektů je třeba zásadně změnit. Do konce funkčního období však stihli připravit pouze ideový záměr. Členové nastupujícího předsednictva – vědomi si naléhavosti změny – se rozhodli ideový záměr spočívající v přechodu na panelový systém hodnocení projektů a v profesionalizaci působení všech poradních orgánů předsednictva uskutečnit již v roce 2009. Ačkoli se jednalo o náročný úkol, jenž kladl obrovské nároky na všechny zúčastněné (tj. nejen na předsednictvo, ale především na členy panelů a oborových komisí a samozřejmě i na kancelář GA ČR), lze po 18 měsících práce a na základě analýzy změn a dosažených výsledků konstatovat, že rozhodnutí ze sklonku roku 2008 byla správná. Je přitom namístě konstatovat, že mnohé z uskutečněných změn by nebyly možné, kdyby nedošlo k navýšení rozpočtu GA ČR, a to zejména v položce institucionálních výdajů, z nichž GA ČR financuje mimo jiné také působení poradních orgánů.

Podstata změny, jež se uskutečnila již v průběhu roku 2009, spočívala v přechodu na panelový systém (podobný tomu, který používá European Research Council pro projekty Specifického pro-­g­ramu Myšlenky 7. rámcového programu) a v profesionalizaci posuzování návrhů projektů i hodnocení výsledků (byly výrazné navýšeny odměny členů poradních orgánů a posílena jejich diferenciace podle výkonu). Tato změna zvýšila nároky na členství v hodnotících panelech. Záměr posílit roli zahraničních oponentů vedl k rozhodnutí podávat návrhy projektů pouze v angličtině, což ovšem neplatí pro projekty, jejichž předmět je vázán výlučně na českou jazykovou oblast a které badatelé podávají do panelů Oborové komise humanitních a společenských věd, kde o oprávněnosti návrhu projektu v češtině rozhoduje příslušný panel.

Panelový systém umožnil výrazně posílit trans­parentnost posuzování návrhů projektů i hodnocení výsledků probíhajících i ukončovaných projektů. Stejně jako v minulosti má každý projekt svého zpravodaje. V současném systému však disponuje kromě prvního zpravodaje ještě zpravodajem druhým a dvěma nezávislými posuzovateli z členů panelu. Prvního zpravodaje určují ve shodě předseda a místopředseda příslušného panelu; hlavním hlediskem je odborná kompetence při vyloučení konfliktu zájmů. Druhý zpravodaj a zbývající dva posuzovatelé jsou vybráni náhodně a při jejich výběru se kontrolují zjevné znaky potenciálního konfliktu zájmů. Z hlediska transparentnosti, nezávislosti a objektivnosti posuzování je podstatné, že se první hodnocení návrhů projektů zpravodaji a posuzovateli uskutečňuje samostatně a zpravodajové a posuzovatelé příslušného projektu o sobě až do prvního zasedání panelu navzájem nevědí. Při hodnocení každého projektu musí příslušný panel a později i oborová komise dospět ke shodě, jež je oporou pro konečné rozhodování předsednictva GA ČR. Pro dosažení maximální transparentnosti předsednictvo GA ČR chápe doporučení poradních orgánů jako klíčové kritérium pro své rozhodování. Rozhodnutí předsednictva, jež by byla v rozporu s doporučeními poradních orgánů, jsou naprosto ojedinělá a musejí být pečlivě zdůvodněna.

Dalším významným prvkem nového systému, který měl přispět k celkovému zkvalitnění rozhodovacího procesu, bylo zavedení dvoufázového hodnocení projektů. Cílem první fáze je na základě nezávislého posouzení čtyř určených hodnotitelů (první zpravodaj, druhý zpravodaj, dva posuzovatelé, zbývající členové panelu) zařadit hodnocené projekty do tří kategorií (A – velmi dobré projekty, B – dobré projekty a C – méně kvalitní projekty), jejichž optimální proporce jsou předem stanoveny (A – 30 %, B – 40 %, C – 30 %). Klasifikace projektů v první fázi sleduje dva hlavní cíle: vyřadit z dalšího posuzování ty, jejichž kvalita je ve srovnání s ostatními tak nízká, že další posuzování – zejména zahraničními oponenty – by zatěžovalo hodnotící systém, aniž by se dalo očekávat, že projekt nakonec bude určen k financování (kategorie C); u projektů postupujících do druhé fáze (kategorie A, B) opět na základě kolektivního rozhodování určit zahraniční oponenty (v případě projektů podaných v češtině oponenty domácí). Ve fázi druhé se na základě diskuse k oponentním posudkům klasifikují projekty do tří skupin ve stejných proporcích jako v první fázi (A – 30 %, B – 40 %, C – 30 %) a navrhuje se pořadí projektů v rámci panelu. Oborové komise následně kolektivně rozhodnou o pořadí projektů v rámci celé komise. Výsledná pořadí jsou formou protokolu podepsaného všemi členy komise poskytnuta předsednictvu GA ČR jako opora pro konečné rozhodnutí. Rozhodování předsednictva, které projekty získají finance, se koná rovněž ve dvou fázích: předsednictvo jedná za účasti předsedů a místopředsedů oborových komisí (teprve nyní se „alokují“ disponibilní prostředky na oborové komise); předsednictvo na základě diskuse a navrženého pořadí rozhodne o udělení grantů.

Na počátku roku 2010 předsednictvo provedlo analýzy, které ukázaly, že výše popsané změny vedly k očekávaným efektům. Počáteční obavy týkající se povinnosti v první fázi vyřadit minimálně 30 % projektů se ukázaly jako neopodstatněné. Jak ukazuje tabulka č. 1, v první grantové soutěži, jež se uskutečnila podle nových pravidel, bylo v první fázi vyřazeno v průměru 36 % projektů, přičemž v panelech, o nichž bylo známo, že v posledních letech do nich žadatelé podávali veliké množství nekvalitních projektů, bylo již v první fázi vyřazeno mezi 50–60 % projektů.

10_1.jpg

Aplikace těchto pravidel se v souladu s očekáváními projevila v podílu projektů, pro které byly ve druhé fázi k dispozici zahraniční posudky. Zatímco ve veřejné soutěži na rok 2009 se podařilo získat alespoň jeden zahraniční posudek v průměru jen na 60 % projektů, o nichž nakonec muselo být rozhodováno stejně, jako by zahraniční posudek existoval, v grantové soutěži pro rok 2010 to bylo již okolo 90 % (graf 1). V dalších letech lze očekávat další růst podílu projektů s jedním a více zahraničními posudky, neboť od roku 2010 jsou ­zahraniční oponenti za poskytnuté posudky honorováni.

Graf 1. Podíly projektů hodnocených ve druhé fázi, k nimž byl alespoň jeden zahraniční posudek (v %)
10_2.jpg

Rozhodnutí předsednictva nealokovat na jednotlivé oborové komise a panely disponibilní prostředky předem (dříve tato praxe umožňovala „taktizování“, které se obracelo proti nákladnějším projektům ve prospěch „malých“), nýbrž až po posouzení kvality projektů jejich porovnáním uvnitř panelů i mezi panely, vedlo k dalšímu pozitivnímu efektu, jímž je omezení skryté „diskriminace“ nákladnějších projektů. Průměrné roční náklady na jeden udělený projekt se zvýšily o 20 %, nicméně v oborových komisích, kde ke skryté diskriminaci velkých projektů docházelo v největší míře (společenské a humanitní vědy), se průměrné roční náklady na jeden udělený projekt zvýšily o 70 % (graf 2). Výsledným efektem nového systému hodnocení a procesu rozhodování je i postupné vyrovnání relativní „finanční úspěšnosti“ oborů (definována jako poměr mezi podílem na požadovaných financích vůči podílu na udělených financích; graf 3) a také dosažení průměrné úspěšnosti, která nyní odpovídá úspěšnosti běžné v podobných agenturách ve světě (mezi 20 a 25 % v závislosti na oborové komisi).

Graf 2. Průměrné roční náklady v prvním roce řešení – pouze udělelé projekty (v tis. Kč)
10_3.jpg

Graf 3. Relativní úspěšnost v kategorii standardních projektů
10_4.jpg

Graf 4. Úspěšnost členů panelů ve srovnání s úspěšností ostatních žadatelů o projekty (v %)
10_5.jpg

Jedním z hlavních cílů implementace nového systému bylo zvýšit transparentnost a omezit prostor pro klientelismus. Analyzovat skutečný efekt zavedení panelového systému není zatím snadné, protože nemáme srovnatelné údaje z minulosti. Je třeba uvést, že projekty podané členy panelů představovaly jen 2,5 % ze všech podaných projektů. Úspěšnost členů panelů je zhruba dvakrát vyšší než úspěšnost ostatních žadatelů o projekty (graf 4). Vezmeme-li v úvahu skutečnost, že členové panelů byli vybírání na základě velmi přísných kritérií, a to zejména pokud jde o předchozí publikační aktivitu, lze vyšší úspěšnost považovat za přijatelnou. V každém případě předsednictvo GA ČR bude tento velmi citlivý fenomén pečlivě analyzovat, aby bylo možné na základě zkušenosti z více let určit optimální strategii, která zabrání přidělování projektů s přihlédnutím na jiná než jednoznačně zásluhová kritéria.

Jak změnu systému vidí ti, kteří ji od počátku prožívají na „vlastní kůži“, svědčí vyjádření předsedů dvou oborových komisí, z nichž každý uplatňuje trochu jiný úhel pohledu; jeden spíše jako „pamětník“ z oblasti „exaktních“ věd, nyní předseda Oborové komise pro vědy o neživé přírodě prof. Jan Slovák, druhý jako jeden z hlavních aktérů změn, k nimž došlo ve společenských a humanitních vědách, doc. Štěpán Jurajda.

„Na hodnocení projektů GA ČR se podílím již přes pět let. Mohu proto dobře srovnat průběh i dopady hodnocení jednotlivých projektů a role členů hodnotících grémií. Jsem rád, že jsem předsedou komise OK2 pro vědy o neživé přírodě až nyní, kdy byl zaveden nový systém hodnocení. Je totiž založen na profesionálním a nezávislém hodnocení každého projektu několika členy interních panelů i externími oponenty, a to spolu s předem striktně daným rámcem pro četnosti jednotlivých typů hodnocení. Jsem si jistý, že jde o stabilnější a solidnější hodnocení než jaké poskytoval předchozí systém, který byl závislý na jediném zpravodaji,“ vysvětluje prof. Jan Slovák.

„Nezávislost a transparentnost hodnocení je v grantových soutěžích pravděpodobně nejcitlivější otázkou v sociálních a humanitních vědách, kde v mnoha (především humanitních) oborech není možné využít externích měřítek kvality výzkumu navrhovatelů daných například impakt faktorovými publikacemi či citacemi a kde jsou mnohé obory navíc malé a do značné míry zaměřené na domácí publikum. Jsem proto velmi rád, že nový systém hodnocení GA ČR významně napomáhá právě transparentnosti a nezávislosti hodnocení, a to jak zapojením zahraničních posuzovatelů, tak využitím systému dvou zpravodajů. Fakt, že jeden ze zpravodajů je přiřazen náhodně a že oba zpravodajové musejí každé své nezávisle formované hodnocení obhájit při vzájemné diskusi před svými kolegy v rámci oborových panelů, skutečně motivuje zpravodaje k vypracování kvalitního hodnocení a odpovědného názoru na projekty jim svěřené. Podobně možnost vyřadit v prvním kole hodnocení skutečně slabé projekty bez nutnosti oslovovat zahraniční oponenty umožnila významné navýšení pokrytí zahraničními oponenty u té části projektů, které má skutečně smysl hodnotit (teď už jsme na dohled 100% pokrytí). Nový systém hodnocení umožnil spolu se vznikem Technologické agentury ČR také jasnější odlišení aplikovaných a badatelských projektů, rozlišení, které muselo v předchozích letech stavět některé panely před těžko řešitelné dilema. Na základě zkušeností, které jsem získal při participaci na hodnoceních prováděných zahraničními agenturami či společnostmi v mém oboru, mohu procesy, které řídí práci hodnotících panelů GA ČR, plně doporučit,“ doplňuje doc. Štěpán Jurajda.

Sebekriticky je nezbytné uznat, že zavádění nového systému, jež po věcné stránce splnilo očekávání, ukázalo, že dalším naléhavým úkolem GA ČR je zajistit lepší fungování technického a programového zabezpečení. Cílem je také výrazně zkvalitnit komunikaci s veřejností prostřednictvím internetových stránek (i v této oblasti jsme již podnikli první kroky k nápravě).

V tomto roce se veřejná soutěž uskutečňuje za nových podmínek. Grantová agentura ČR v souladu s českou legislativou (novelizovaný zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací) a s nařízeními Evropské komise (Rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací) vyžaduje od všech ­navrhovatelů, aby do nákladů na projekty zahrnovali mzdy a platy, případně uvedli, jaké zdroje zabezpečují mzdy nebo platy.

I tato změna podle názoru předsednictva přispěje k transparentnosti účelového financování základního výzkumu a k posílení principu rovné soutěže. Přestože v rozpočtu GA ČR na rok 2011 se s touto změnou v mezích možností počítá, nelze vyloučit, že růst průměrných nákladů na projekt bude vyšší než nárůst disponibilních účelových prostředků. Pokud by tato změna měla vést ke snížení průměrné úspěšnosti, předsednictvo GA ČR bude usilovat o dodatečné řešení tohoto problému.

Mezi další významné aktivity GA ČR patří prohlubování mezinárodní spolupráce a zejména zapojení české vědecké komunity do Evropského výzkumného prostoru. V posledních letech se GA ČR zapojila zejména do činnosti dvou významných organizací fungujících na poli evropské vědní po­-litiky: European Heads of Research Councils ­(EuroHORCS) a European Science Foundation (ESF). K tomuto významnému tématu se ale vrátíme v jiném příspěvku.

Předsednictvo Grantové agentury ČR