Akademie věd ČR › O AV ČR › Základní informace › Dokumenty › Anotace › 1998
- Mapa potenciální přirozené vegetace ČR (BÚ)
- Produkční ekologie mokřadů. Syntéza IBP (=Mezinárodního biologického programu.) (BÚ a ÚBO)
- Světové taxonomické monografie (BÚ)
- Vliv planktonních prvoků na druhovou strukturu společenstev vodních bakterií (HBÚ)
- Protizánětlivé účinky slin klíšťat a jejich role v přenosu původců klíšťové encefalitidy a borreliózy (PAÚ)
- Hlístice čeledi Capillariidae - paraziti ryb Mexika (PAÚ)
- Aktivita viru Západního Nilu (West Nile) na Břeclavsku (ÚBO)
- Populační dynamika drobných savců (ÚBO)
- Los evropský v české republice a jeho perspektivy pro přežití v kulturní krajině (ÚBO)
- Magnetická separace biologicky aktivních látek, xenobiotik a buněk (ÚEK)
- Trvale udržitelný rozvoj v marginálních oblastech na příkladu Šumavy (ÚEK)
- Prostorová diferenciace fyziologické reakce fotosyntetické aktivity smrků na dlouhodobé působení zvýšené koncentrace CO2 (ÚEK)
- Tvorba oxidu dusného v půdě a jeho emise do atmosféry (ÚPB)
- Vliv letní povodně v roce 1997 na půdní faunu lužních lesů (ÚPB)
6.1 Mapa potenciální přirozené vegetace ČR
Neuhäuslová Z. et al. (1998): Praha, Academia 1998. - 342 p. a mapa v měřítku 1:500.000.Uvedená mapa měřítka 1:500 000 s doprovodným textem shrnuje dosavadní znalosti o rozšíření potenciální přirozené vegetace ČR.
6.2 Produkční ekologie mokřadů. Syntéza IBP (Mezinárodního biologického programu)
Westlake, D.F., Květ, J., Szczepański, A. (ed.): The Production Ecology of Wetlands. The IBP Synthesis. Cambridge University Press, Cambridge - New York - Melbourne (1998).
Kniha, na níž se výrazně podílí 10 pracovníků Akademie, shrnuje výsledky mezinárodní spolupráce při výzkumu mokřadů v Mezinárodním biologickém programu (IBP) v letech 1965-74 a konfrontuje je s novějšími poznatky. Hlavní důraz je kladen na biologické interakce a ekologické a fyziologické procesy v populacích a společenstvech, které tvoří základ struktury a provozu zejména produktivních sladkovodních mokřadních ekosystémů. Zdůrazněna je nutnost rozpoznávat proměnlivost a vzájemnou sladěnost fungování mokřadních ekosystémů před rozhodováním o jejich nejvhodnějším využívání nebo způsobu ochrany. Tento přístup je důležitý i pro Českou republiku, např. při posuzování jednotlivých mokřadů jako významných krajinných prvků a složek systémů ekologické stability krajiny, a také při posuzování vlivu lidských činností na životní prostředí, jehož významnou složkou jsou často mokřady.
6.3 Světové taxonomické monografie
Kirschner J. & Štěpánek J. (1998): A monograph of Taraxacum sect. Palustria. - ed. BÚ AV ČR, Průhonice, 281 pp.,Monografická zpracování rodů nebo jejich částí patří k nejvýznamnějším výstupům klasické taxonomie. Shrnují dosavadní znalosti, ve zhuštěné podobě podávají informace o vlastnostech studovaných rostlin, o jejich rozšíření, ekologických nárocích, a v neposlední řadě i o stupni jejich ohrožení v globálním měřítku. Mezi celosvětově nejohroženější patří, vedle rostlin deštných pralesů, druhy vodních a mokřadních či vlhkých biotopů. Jim byla také věnována pozornost ve dvou předkládaných monografických přehledech.
Wiegleb G. & Kaplan Z. (1998): An account of the species of Potamogeton. - Folia Geobot. , Praha, 33: 241-316.
6.4 Vliv planktonních prvoků na druhovou strukturu společenstev vodních bakterií
Karel Šimek, Jaroslav Vrba, Miroslav Macek, Věra Straškrabová, Jiří Nedoma, Petr HartmanVodní bakterie využívají pro svůj růst rozpuštěné organické látky pocházející ze zdrojů znečištění nebo vylučované řasami. Vytvořená biomasa bakterií slouží jako zdroj potravy pro heterotrofní bičíkovce a nálevníky. Výsledkem intenzivního žíru bakterií prvoky je nejen snížení počtů, ale i výrazná změna velikostí a morfologie bakterií. Odrážejí tyto morfologické a funkční posuny v bakteriálních společenstvech pouze širokou fenotypovou plasticitu bakteriálních kmenů nebo již reprezentují společenstva s jinými druhy mikrobů? Obvykle lze běžnými metodami vypěstovat, a tedy i určit, pouze méně než 1 % vodních bakterií. Proto byly pro studované vodní ekosystémy použity moderní postupy bez kultivace, založené na hybridizaci ribozomální RNA bakterií s komplementární oligonukleotidovou sondou. Analýza výsledků ukázala, že prvoci selektivně fagocytují pouze některé bakteriální kmeny, a tím významně ovlivňují složení bakteriálních společenstev. Lze usuzovat na dvě nejčastější "strategie přežití" bakteriálních kmenů, jež jsou schopny koexistovat s velkými populacemi prvoků: 1) některé bakteriální kmeny se bez viditelných morfologických změn začnou dělit vysokou rychlostí a svým růstem tak "obsadí" i niky uvolněné kmeny, jež nejsou schopny odolat tomuto predačnímu tlaku, zatímco 2) jiné kmeny zpomalí dělení a rychle dorůstají do formy vláken, která nejsou prvoky pohltitelná.
- Šimek, K., Armengol, J., Comerma, M., Garcia, J.-C., Chrzanowski, T.H., Macek, M., Nedoma, J., Straškrabová, V.: Characteristics of protistan control of bacterial production in three reservoirs of different trophy. - Int. Rev. Hydrobiol. 83 (Spec. issue): 485-494 (1998).
- Šimek, K., Kojecká, P., Nedoma, J., Hartman, P., Vrba, J., Dolan, J.R.: Shifts in bacterial community composition associated with different microzooplankton size fractions in a eutrophic reservoir. - Limnol. Oceanogr., submitted
6.5 Protizánětlivé účinky slin klíšťat a jejich role v přenosu původců klíšťové encefalitidy a borreliózy
- Kopecký, J., Kuthejlová, M.: Suppressive effect of Ixodes ricinus salivary gland extract on mechanisms of natural immunity in vitro. - Parasite Immunol. 20: 169-174 (1998).
- Kopecký, J., Kuthejlová, M., Pechová, J.: Salivary gland extract from Ixodes ricinus ticks inhibits production of interferon-gamma by the upregulation of interleukin-10. - Parasite Immunol., přijato do tisku.
6.6 Hlístice čeledi Capillariidae - paraziti ryb Mexika
- Moravec F., Salgado-Maldonado G., Osorio-Sarabia D. 1999: Records of the bird capillariid, Ornithocapillaria appendiculata (Freitas, 1933) comb. n., from freshwater fishes in Mexico, with remarks on Capillaria patzcuarensis. System. Parasitol. v tisku
- Moravec F., Salgado-Maldonado G., Caspeta-Mandujano J. 1999: Capillariids (Nematoda: Capillariidae) from Agonostomus monticola and Gobiomorus spp. (Pisces: Mugilidae and Eleotridae) from fresh waters in Mexico. Folia Parasitol. zasláno do tisku
6.7 Aktivita viru Západního Nilu (West Nile) na Břeclavsku
Zdeněk HUBÁLEK, Jiří HALOUZKA, Zina JUŘICOVÁPo červencových povodních roku 1997 se v oblastech zátop na Břeclavsku kalamitě přemnožili komáři. V rámci epidemiologického dohledu pracovníci ústavu virologicky vyšetřili celkem 11 334 komárů jako možných přenašečů virů, a izolovali 6 kmenů viru Ťahyňa (Aedes vexans 5, A. cinereus 1) a jeden kmen viru West Nile (WN, Culex pipiens). Záchyt viru WN je prvním v ČR. Tento flavivirus skupiny japonské encefalitídy cirkuluje převážně mezi mokřadními ptáky a ornitofilními komáry. Následným sérologickým vyšetřením 619 obyvatel Břeclavska byly zjištěny protilátky neutralizující virus WN u 13 osob (2,1 %). U 72 osob souboru, včetně osob s protilátkami, byly navíc odebrány párové vzorky krevních sér; vzestup WN protilátek mezi oběma odběry, prokazující recentní infekci, byl zjištěn u čtyř, a u dvou dětí se nákaza projevila klinicky (horečka, bolesti hlavy, hrdla, svalstva, očí, slabost, nechutenství, nutkání ke zvracení, makulopapulární erytém, zarudlé tváře, zvětšené mízní uzliny). U tří ze zbývajících devíti osob s WN protilátkami se v létě 1997 objevilo onemocnění odpovídající západonilské horečce. Výsledky dokumentují aktivitu viru WN na Břeclavsku a jsou prvním sdělením o nemoci člověka vyvolané tímto arbovirem ve střední Evropě. Po zkušenostech z Rumunska, kde v roce 1996 onemocnělo horečkou WN přes 500 osob a úmrtnost byla 9%, by virus WN neměl být podceňován jako potenciální původce menších epidemií ani v mírném klimatickém pásu střední Evropy. Faktory prostředí, příznivé pro rozvoj komářích populací (silné dešťové srážky následované záplavami, vyšší teploty aj.), mohou vyvolat zvýšený výzkyt nákaz přenosných tímto hmyzem, včetně západonilské horečky. Epidemiologický dohled by měl zahrnovat monitorování populační hustoty přenašečů a jejich infikovanosti, sérologické přehledy obratlovců včetně exponovaných skupin obyvatel a včasnou diagnostiku lidských nákaz.
- Hubálek, Z., Halouzka, J., Juřicová, Z.: West Nile flavivirus activity in South Moravia, Czechland. - Arthropod-Borne Virus Inf. Exch. (USA), December: 4-7 (1998).
- Hubálek, Z., Halouzka, J., Juřicová, Z., Šebesta, O.: First isolation of mosquito-borne West Nile virus in the Czech Republic. - Acta virol. 42: 119-120 (1998).
- Hubálek, Z., Halouzka, J., Juřicová, Z.: West Nile fever in Czechland. - Emerg. Inf. Dis.: v tisku.
- Hubálek, Z., Halouzka, J., Juřicová, Z., Příkazský, Z., Žáková, J., Šebesta, O.: Surveillance komáry přenosných virů na Břeclavsku v povodňovém roce 1997. - Epidem. Mikrobiol. Imunol.: v tisku.
6.8 Populační dynamika drobných savců
Emil TKADLEC, Jan ZEJDADrobní polní hlodavci jsou nápadní cyklickým kolísáním populační hustoty. V období přemnožení, ke kterým dochází ve 3-4letých intervalech, způsobují významné hospodářské ztráty. Příčiny a mechanismy dosud nebyly objasněny. Na základě dlouhodobého studia přírodních populací bylo navrženo nové vysvětlení - "sezónně senescenční hypotéza" (1),která objasňuje jak příčiny poklesu početnosti po roce vysokých hustot, tak i periodičnost v přemnožování. Jedním z významných faktorů pro pokles početnosti by mohl být výskyt senescentních (velmi starých) zvířat, která se vyznačují vyšší mortalitou a nižším reprodukčním potenciálem. Tento závěr je podložen detailním studiem změn ve věkových strukturách v průběhu populačního cyklu. Hlavním mechanismem, který generuje změny ve věkových strukturách, je vysoká proměnlivost ve věku při první reprodukci daná sezónností prostředí a závislostí na hustotě populace (2). Cykličnost víceletého kolísání hustoty je dána časovým zpožděním mezi vlivy hustoty na vlastnosti jedinců a projevením se těchto vlastností. Zpoždění vzniká v důsledku sezónnosti prostředí a mateřského efektu. Hlavní predikcí této teorie je, že cykličnost populační dynamiky drobných hlodavců bude vyšší ve více sezónních prostředích. Základní předpoklad této hypotézy, že přežívání a plodnost zvířat jsou závislé na věku, však stále nebyl doložen. Empirická data tohoto typu je totiž velmi obtížné získat.
- Tkadlec, E., Zejda, J., 1998: Small rodent population fluctuations: The effects of age structure and seasonality. Evolutionary Ecology, 12: 191-210.
- Tkadlec, E., Zejda, J., 1998: Density-dependent life histories in female bank voles from fluctuating populations. Journal of Animal Ecology, 67: 863-873.
6.9 Los evropský v České republice a jeho perspektivy pro přežití v kulturní krajině
Miloslav HOMOLKA, Marta HEROLDOVÁ, David HORALLos evropský je vzácným druhem středoevropské fauny, jehož výskyt indikuje relativně přirozené přírodní prostředí. V ČR je zařazen mezi silně ohrožené druhy (Zákon 114/1992 Sb.). V zájmu stanovení perspektiv jeho přežití na našem území byl proveden výzkum, který přinesl základní poznatky o jeho početnosti, distribuci a potravní ekologii.
- Homolka, M., 1998: Moose (Alces alces) in the Czech Republic: chances for survival in the man-made landscape. Folia Zoologica Monographs 1: 1-46.
6.10 Magnetická separace biologicky aktivních látek, xenobiotik a buněk
- Šafařík, I., Šafaříková, M.: Use of magnetic techniques for the isolation of cells. J. Chromatogr. B 722: 33-53, 1999.
- Šafaříková, M., Šafařík, I.: Magnetic solid-phase extraction. J. Magn. Magn. Mater., in press
6.11 Trvale udržitelný rozvoj v marginálních oblastech na příkladu Šumavy
- Lapka, M., Cudlínová, E. : Beyond the Models of Marginality. Int. J. Heritage Studies 3: 216-229, 1998
- Zemek, F., Heřman, M. : Landscape pattern changes in the Šumava region - a GIS approach. Silva Gabreta 2: 397-405, 1998
- Bartoš, M., Kušová, D., Těšitel, J.: Integrated endogenous regional development concept and the role of National park administration. Silva Gabreta, 2: 406-413, 1998
- Zemek, F., Heřman, M.: Socio-economic potential of landscape integrated in GIS rame. Ekológia /Bratislava/ 17 (Suppl. 1): 232-240, 1998.
6.12 Prostorová diferenciace fyziologické reakce fotosyntetické aktivity smrků na dlouhodobé působení zvýšené koncentrace CO2
- Špunda, V., Kalina, J., Čajánek, M., Pavlíčková, H., Marek, M.V.: Long-term expo-sure of Norway spruce to elevated CO2 concentration induces changes in photosystem II mimicking an adaptation to increased irradiance. J. Plant Physiol. 152: 413-419, 1998
- Špunda, V., Kalina, J., Čajánek, M., Lachetová, I., Šprtová, M., Marek, M.V.: Mechanistic difeferences in utilization of absorbed exciation energy within photosynthetic apparatus of Norway spruce induced by the vertical distribution of photosynthetically active radiation through the tree crown. Plant Sci. 133: 155-165, 1998.
- Priwitzer, T., Urban, O., Šprtová, M., Marek M.V.: Chloroplastic carbon dioxide concentration of Norway spruce needles relates to the position within the crown. Photosynthetica 34: 109-112, 1998
6.13 Tvorba oxidu dusného v půdě a jeho emise do atmosféry.
- Hopkins, D.W., Dundee, L., Webster, E., Šimek, M., 1977: Biological production and consumption of nitrous oxide in soils. European Journal of Soil Biology, 33: 145-151.
- Šimek, M., Kalčík, J., 1998: Carbon and nitrate utilization in soils: the effect of long-term fertilization on potential denitrification. Geoderma, 83: 269-280.
- Šimek, M., 1998: Denitrifikace v půdě - Terminologie a metodologie (studie). Rostlinná Výroba, 44: 385-394.
- Šimek, M., 1998: Vliv hnojení a půdních vlastností na denitrifikaci ve vybraných orných půdách ČR. Rostlinná Výroba, 44: 395-402.
- Šimek, M., in press: The response of denitrifiers in a sandy loam soil affected by a long-term fertilization to organic carbon and nitrate. Folia Microbiologica
- Šimek, M., Hopkins, D.W., Kalčík, J., Picek, T., Šantrůčková, H., Staňa, J., Trávník, K., in press: Biological and chemical properties of arable soils are affected by long-term organic and inorganic fertilization. Biology and Fertility of Soils.
6.14 Vliv letní povodně v roce 1997 na půdní faunu lužních lesů
- Pižl, V., Tajovský, K., 1998: Vliv letní povodně na půdní makrofaunu lužního lesa v Litovelském Pomoraví. In: Krajina, voda, povodeň. Sborník Správy chráněných krajinných oblastí České republiky, 2: 47 - 54.
- Tajovský, K., Pižl, V., 1998: Impact of disastrous summer flood on terrestrial invertebrates in floodplain forests of the PLA Litovelské Pomoraví (Central Moravia, Czech Republic). Book of Abstracts. International Symposium on Floodplain Forest Ecosystems in Europe. Smolenice, Slovak Republic, September 28 - October 2, 1998. 1 p.
- Pižl,V., in press: Earthworm communities in hardwood floodplain forests of the Morava and Dyje Rivers as influenced by different inundation regimes. Ekologia, Bratislava
- Pižl, V., Tajovský, K., 1998: Lumbricidae, Oniscidea, Diplopoda a Chilopoda CHKO Litovelské Pomoraví. ÚPB AV ČR, České Budějovice. 57 str.