Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i., Österreichisches Theatermuseum a Rakouské kulturní fórum v Praze uspořádaly v listopadu 2009 v pražském sídle Rakouského kulturního fóra mezinárodní konferenci Die Zeit a moderna/Die Zeit und die Moderne (1894–1904).
Obě fota: Archiv MÚA AV ČR
Konferenci zahájil dr. Florian Haug, ředitel Rakouského kulturního fóra; vlevo Ivan Šedivý, ředitel Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.
Vídeňský týdeník Die Zeit vycházející v letech 1894–1904 představoval významný modernistický publikační orgán, ve kterém se protínaly ideové, sociální i národnostní aspekty fin de siécle v podunajské monarchii. Konferenční jednání zahájily dva příspěvky, které vymezily pojem moderny a shrnuly dosavadní pohled na její českou a vídeňskou variantu. Zatímco Jiří Brabec (Praha) se ve svém referátu věnoval moderně české, Primus Heinz-Kucher (Klagenfurt) se zaměřil na vídeňskou. Úvodní charakteristika tématu byla dále rozvinuta v příspěvcích Lucie Kostrbové (Praha) a Kurta Ifkovitse (Vídeň) o časopisu Die Zeit jako zprostředkovateli mezi literární Vídní a Prahou. V širším středoevropském kontextu se pohybovaly referáty Stefana Simoneka (Vídeň), Joza Džamba (Mnichov), Daniela Vojtěcha (Praha), Romana Mnicha (Siedlce), Petera Sprengela (Berlín) a Libuše Heczkové (Praha).
Iniciátoři konference a řešitelé grantu Česká moderna a vídeňská revue Die Zeit: Lucie Kostrbová, Kurt Ifkovits a Vratislav Doubek
Po převážně literárněvědně zaměřeném průběhu prvního dne konference následovaly druhý den příspěvky zpracovávající téma moderny a týdeníku Die Zeit z pohledu dobové politiky a politického myšlení (Vratislav Doubek, Praha) či z hlediska zastoupení národohospodářské tematiky v časopise (Ivan Jakubec, Praha). Referáty závěrečné sekce byly věnovány významu týdeníku pro rodící se sociologii (Peter Stachel, Vídeň) a pro uměleckou kritiku (Christian Huemer, Los Angeles).
Konference potvrdila, že fenomén moderny přelomu 19. a 20. století nemusí zahrnovat pouze literární či umělecká hnutí. Jednotlivé příspěvky zároveň po-ukázaly na národnostní rozměr hnutí moderny, jejich mnohdy konfliktní komunikaci a narůstající odstředivé tendence jednotlivých národních kultur v habsburské monarchii.
OTA KONRÁD,
Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.
English
