Z monitoringu tisku

EK schválila dotaci 2,3 miliardy korun na vědecké centrum BIOCEV

Rekordní rozpočet na českou vědu a výzkum z poloviny hradily firmy

Vláda odvolala členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

SAYING IT ...ON PAPER knižně

V listopadu vychází knížka anglických esejů bývalého oblíbeného lektora a zkušeného editora vědeckých textů Richarda Haase. Knížka má nejen klasickou tištěnou podobu, ale také elektronickou verzi. K vydání v Ústavu pro jazyk český ji připravil Akademický bulletin a k dostání bude v knihkupectví Academia.

richard_mensi.jpg

 

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2007  > duben  > Téma měsíce

NEBEZPEČNÁ KONKURENCE NEBO PŘEDČASNĚ PROZRAZENÁ NADĚJE?

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

Začátkem března otiskla některá média zprávu, že o nové převratné antivirotikum vyvinuté týmem prof. Antonína Holého z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR nemá prý nikdo zájem. Ačkoli je látka MK-612 účinnější než dosavadní léky a působí na zatím nebývale široké spektrum virových onemocnění, americká firma Gilead Sciences ji údajně není ochotna vyvíjet, protože by konkurovala svým již zavedeným produktům. Toto odsouzení pak bylo zobecněno na celý farmaceutický průmysl.

Akademický bulletin informoval v č. 9/2006 o podpisu smlouvy ke vzniku nového výzkumného centra Gilead Sciences Research Center (GSRC), který svou výraznou finanční podporou umožnila právě firma Gilead a jehož laboratoře byly slavnostně otevřeny 1. září loňského roku. V tomto světle zněly nyní publikované zprávy z médií poněkud absurdně a znovu upozornily na známou věc, že žádná informace nemůže být nikdy podána v celé šíři své složitosti.

Zmíněná látka MK-612, kterou připravili čeští vědci v rámci společného projektu s Katolickou univerzitou v Leuvenu a firmou Gilead Sciences, je mimořádně nadějná proti poxvirům, a to včetně pravých neštovic. Tím odpovídá výzkumnému programu financovanému americkou vládou prostřednictvím NIH (Ústavu národního zdraví). Ovšem cesta k novému léčivu je extrémně dlouhá, je třeba provést podrobný výzkum látky, získat informace o mnoha okolnostech týkajících se její toxicity, metabolizmu, a pochopitelně také zhodnotit komerční aspekty mnohamiliardové investice do nového léčiva. Tento výzkum a jednání o dalším osudu látky zdaleka nejsou ukončené a uzavřené, uvádí ředitel ÚOCHB AV ČR, v. v. i., Zdeněk Havlas.

Pana ředitele Havlase se tedy ptám, jak je to s budoucností látky MK-612, na jejímž počátku stál prof. Antonín Holý a Marcela Krečmerová, a o níž se belgický profesor Eric De Clerq, který právě ve dnech, kdy propukl mediální poplach, obdržel čestný doktorát Univerzity Karlovy, vyjádřil, že za svou vědeckou kariéru se ještě nikdy s tak účinným preparátem nesetkal?
Rád bych upřesnil, že léčivo prochází obecně asi třemi stadii vzniku. V prvním stadiu se vyvíjí chemická sloučenina, která je schopna v tomto případě viry nějakým způsobem ovlivňovat. Ve druhém stadiu se v biologických laboratořích na určitém okruhu modelových virů musí zjistit, zda je chemická sloučenina jistým způsobem aktivní. Teprve pokud jsou tyto dvě fáze úspěšné, přichází na řadu firemní výzkum, kdy firma preparát přebírá. Látka se stává záležitostí preklinických a posléze klinických studií, kdy se zkouší už přímo na lidech.
První dvě fáze u látky s kódovým označením MK-612, která u nás byla připravena a testována, jsou uzavřeny. Výsledky naznačují, že je zcela mimořádně účinná proti virům, a je pozoruhodné, že byla pozorována také poměrně malá toxicita. Teď by se měla předat farmaceutické firmě, ovšem přípravě léčiva předcházejí ještě další kroky. Látka vycházející z chemické laboratoře někdy nesplňuje některá kritéria pro léčiva nutná, jako je rozpustnost, průchod přes membrány, stabilita v organizmu a podobně. Většinou se z ní připravuje jistý derivát, který řeší otázku rozpustnosti a transportu přes membrány tak, aby se dostal k cílovému objektu, jenž má ovlivnit, v tomto případě tedy znemožnit viru další život nebo replikaci.
K tomu, aby uskutečnila preklinické a klinické testy, se musí každá farmaceutická firma rozhodnout na základě tří okruhů otázek. První okruh v podstatě vyplývá z chování látky v organizmu a testuje se v preklinických testech. U MK-612 to doposud nevíme, protože u nás testujeme pouze na tkáňových modelech. Těžko tedy říci, jak se bude skutečně chovat v organizmu, dokud se neudělají testy. Látka se například může kumulovat v některém z tělních orgánů, typicky třeba v ledvinách, nebo může být zabudována do nukleové kyseliny a změnit genetické chování, může se projevit toxicita, která předtím na modelových případech nebyla prokázána.
Kterékoliv stadium, kterýkoliv negativní test znamená, že látka není vhodným kandidátem na vývoj léčiva, ať už se v přípravné fázi jevila jakkoliv nadějně! Když vše dobře dopadne a preklinické testy prokáží, že vhodná je, teprve pak se rozhoduje, zda se bude klinicky testovat.
Farmaceutická firma poté musí brát v úvahu několik faktorů. Tím prvním jsou otázky ekonomické. Schvalování léčiv, obzvláště těch, jež mají mít celosvětovou působnost, je časově, a zejména finančně nesmírně náročné. Mluvíme o šesti, osmi, deseti letech, podle toho, proti jaké nemoci je určeno. A finanční náklady dosahují osmi set milionů až jedné miliardy dolarů. Při tak obrovských nákladech musí firma samozřejmě posoudit všechna pro a proti, zda se látka má nebo nemá převést na léčivo a má-li se pokračovat v příslušných testech. Také dlouhodobá strategie firmy a její zaměření ovlivňuje skutečnost, zda bude látku vyvíjet jako léčivo, protože žádná farmaceutická firma si nemůže dovolit vyrábět léky na všechny nemoci, které na světě existují. Protivirové účinky preparátů jsou doménou firmy Gilead, a tudíž i naše nové MK-612 v globálním pohledu spadá do jejich zaměření. Nicméně hlavní prioritou Gilead je léčivo proti AIDS a nalezení léčiva proti hepatitidě C, na niž v podstatě neexistuje žádný pořádný lék, a rozhodně je třeba, aby se jí věda a farmaceutický průmysl věnovaly.

Pokud by firma Gilead měla převzít další látku, šla by do velmi riskantního projektu, který může a nemusí vyjít, musela by nejen investovat velké množství peněz, ale také rozšířit svou kapacitu natolik, aby byla schopna paralelně vyvinout další látku. V případě MK-612 by navíc skutečně nahrazovala své vlastní léčivo, které sice není tak aktivní a má některé nepříjemné vedlejší účinky, ale je uznané a na řadu virů, jež by pokrývala nová látka, účinkuje. Všechny tyto faktory zásadního charakteru musí firma zvážit a podle toho rozhodnout, zda se léčivo bude, nebo nebude vyvíjet. Protože celý proces může být v každém kroku z nějakého důvodu neúspěšný, i samo rozhodnutí nese určité riziko za relativně veliké peníze. Přestože máme tedy v ruce látku, o níž řekl profesor Eric De Clerq, že takovou ještě v testování neviděl, v tuto chvíli si nemůžeme být jisti, zda z ní bude, nebo nebude finálně léčivo.
Tato přirozená skepse vyplývající z uvážení všech možných rizik byla v tisku zveličena a objevily se spekulace, že firma Gilead nemá o vývoj tohoto léčiva zájem. Když jsme se však proti tomu ohradili a vydali tiskové prohlášení, tak se v tisku objevila opačná zveličená interpretace, že zásluhou novinářské obce se podařilo přimět farmaceutickou firmu, aby se věnovala vývoji léčiva z látky, kterou máme v ruce.
Současná situace je asi taková, že paradoxně přesně tehdy, kdy média záležitost kolem MK-612 rozviřovala a prof. De Clerq dostával čestný doktorát Univerzity Karlovy, jsme v Praze jednali se zástupkyní firmy Gilead o dalších konkrétních krocích. Nám vyplynuly jisté úkoly ve snaze zvýšit stabilitu této látky v organizmu, Gileadu další testy, které povedou k preklinickým studiím. Na projektu tedy pokračujeme, ale nemůže garantovat, že výsledkem bude léčivo.

Jestliže se tedy firma Gilead zaměřuje převážně na léčiva proti AIDS a hepatitidě typu C, můžete novou látku nabídnout třeba jiné firmě?
Když připravujeme nové látky, děláme je s tím, že budou možná aktivní proti některým virům, jichž se testuje velký soubor. Naše priorita není identická s prioritou firmy Gilead. My jsme samozřejmě vděčni za každou látku, která je nějakým způsobem výjimečná, ať už je proti tomu nebo onomu viru nebo např. proti rakovině.
Nabídnout ji samozřejmě můžeme komukoliv. S firmou Gilead máme určité vztahy a smlouvy, které jí dávají prioritu výběru, ale pokud nemá zájem, můžeme produkt nabídnout někomu jinému. A pokud nespadá do okruhu látek, které Gilead finančně podporuje, pak ji dokonce nemusíme ani oslovovat jako první.
V případě látky MK-612 je situace trošku jiná, protože spadá do grantu financovaného NIH, kde je firma Gilead jedním z partnerů, a má tudíž přirozené právo si výsledky nějakým způsobem držet. Nebudu zastírat, že je občasnou taktikou farmaceutických firem, ale nejen jich (může se to týkat automobilového průmyslu stejně jako výroby pracího prášku apod.) něco udělat, aby se předběhla konkurence.

Jak tedy jako potenciální konkurenti můžete předejít tomu, aby někdo váš "výrobek" neschoval, jak se v médiích poplašně sděluje?
Dá se tomu do jisté míry předejít tím, že si budete vybírat partnery, kteří se chovají relativně slušně. Firma Gilead jistě k takovým partnerům patří. Před časem jsme oznamovali, že do 68 států světa budeme dodávat léčiva proti AIDS bez nároku na jakoukoliv odměnu, a to jak my, tak firma Gilead. Vyplývá z toho i skutečnost, že přestože se firma samozřejmě musí starat o ekonomické otázky, aby uspěla mezi konkurenty, je ochotna přemýšlet i o něčem takovém, jako je zdraví lidstva.

MARINA HUŽVÁROVÁ