Z monitoringu tisku

EK schválila dotaci 2,3 miliardy korun na vědecké centrum BIOCEV

Rekordní rozpočet na českou vědu a výzkum z poloviny hradily firmy

Vláda odvolala členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

SAYING IT ...ON PAPER knižně

V listopadu vychází knížka anglických esejů bývalého oblíbeného lektora a zkušeného editora vědeckých textů Richarda Haase. Knížka má nejen klasickou tištěnou podobu, ale také elektronickou verzi. K vydání v Ústavu pro jazyk český ji připravil Akademický bulletin a k dostání bude v knihkupectví Academia.

richard_mensi.jpg

 

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2007  > listopad  > Věda a výzkum

RUSKÁ POEZIE 20. STOLETÍ

Obrázek k článku 

Prezentaci nejnovější publikace Slovanského ústavu AV ČR pod názvem Ruská poezie 20. století. Recepční, genologické a strukturně analytické pohledy uspořádal dne 12. 9. 2007 Ústav svetovej literatúry SAV v Bratislavě.

Kniha vyšla na podzim 2007 jako 22. svazek tzv. nové řady Prací Slovanského ústavu. Publikaci, jež představuje úspěšně završený meziústavní projekt Ruská poezie 20. století mezi Slovanským ústavem AV ČR v Praze a Ústavem světové literatury SAV v Bratislavě na léta 2004–2006, představily její redaktorky Helena Ulbrechtová a Mária Kusá. Zmínily historii projektu a krátce představily český a slovenský výzkum v dané oblasti. Za určité unikum považují fakt, že kniha je jedinou českou týmovou prací k danému tématu od roku 1964, kdy vyšla pod vedením Zdeňka Mathausera kolektivní publikace Sovětská literatura II (Ruská poezie).

Sborník obsahuje patnáct rozsáhlých studií od dvanácti autorů z České a Slovenské republiky a reprezentuje velkou část současných českých i slovenských literárněvědných výzkumů věnovaných ruské poezii. Autoři sborníku se narodili v rozmezí od 30. do 70. let 20. století a zastupují zároveň i různé koncepce výzkumu.

V jednotlivých studiích převažuje hledisko interpretačně-analytické, část studií je zaměřena na receptivně-translatologickou problematiku. Předmětem studií jsou buď určité básnické osobnosti a jejich funkce v kontextu vývoje ruské literatury, žánrově-strukturní klasifikace jednotlivých básnických textů či obrazná a rytmická složka vybraných poetických textů. Nechybějí ani metodologicky orientované studie.

Autoři se věnují textům A. Achmatovové, A. Bělého, V. Chlebnikova, S. Jesenina, A. Bloka, V. Majakovského, E. Čegrincevové, G. Oboldujeva, P. Antokolského, J. Jevtušenka, V. Vozněsenského, B. Achmadulinové, J. Moricové, V. Vysockého, B. Okudžavy, A. Tarkovského, J. Brodského, G. Ajgiho, G. Sapgira, I. Cholina aj.

Kniha má sloužit primárně české a slovenské vědecké veřejnosti, je ovšem vhodná i jako doplňující a rozšiřující materiál pro vysokoškolské studenty slavistických a východoevropských studií. Studie jsou psány česky a slovensky a doplněny cizojazyčným resumé. Sborník obsahuje i biografické a bibliografické údaje o jednotlivých autorech.

Ředitel Ústavu světové literatury SAV doc. Adam Bžoch poděkoval Slovanskému ústavu za finanční podporu projektu a vyjádřil naději, že se v budoucnu spolupráce mezi oběma ústavy ještě dále rozšíří na platformě stávající podepsané meziústavní dohody Ruská literatura v evropském kontextu. V jejím rámci chtějí oba ústavy nalézt společný průnik mezi úzce oborově pojatou literárněvědnou slavistikou a moderními trendy obecné evropské literární vědy.

Helena Ulbrechtová,
ředitelka Slovanského ústavu AV ČR, v. v i.