Setkání českých paleoslovenistů, které se pod záštitou Slovanského ústavu AV ČR a Českého komitétu slavistů uskutečnilo 17. září 2007 v prostorách hlavní budovy Akademie věd ČR, poukázalo na možnosti dalšího rozvoje paleoslovenistického bádání, a to zejména ve smyslu prohloubení spolupráce akademických pracovišť s vysokoškolskými v rámci koordinace výzkumu s pedagogickou praxí.
Jedním z cílů setkání byla prezentace novějších paleoslovenistických výzkumů a navázání odborných kontaktů. Program se skládal ze tří částí, přičemž cílem příspěvků v první části bylo představit odborné a metodologické posuny, k nimž došlo v oblasti paleoslovenistického bádání v posledních letech. Vstupní příspěvek Text Apoštola a staroslověnské lexikum připravila dr. Emilie Bláhová, která v něm představila problematiku apoštolního textu zejména z pohledu lexikální analýzy. Na nutnost nového hodnocení redakčních vztahů poukázala dr. Zdenka Ribarova v referátu Makedonská redakce církevní slovanštiny, v němž hovořila o nově konstituované redakci církevní slovanštiny. Následující příspěvky se věnovaly církevněslovanskému písemnictví v Čechách. Prom. fil. Václav Konzal v referátu Českocírkevněslovanské písemnictví zhodnotil povahu zmiňovaného písemnictví a v širokém kulturně-historickém kontextu podtrhl jeho důležitost zvláště pro poznání raně české kultury. Mgr. František Čajka v příspěvku Kolik bylo do církevní slovanštiny přeloženo v Čechách památek? hovořil o současném stavu bádání v oblasti církevněslovanských legend českého původu přeložených z latiny. Na nové možnosti řešení otázky existence cyrilice v Čechách se zaměřila doc. Zoe Hauptová v příspěvku K užití cyrilice v Čechách. Součástí přednášky byla také inovativní interpretace tzv. Levínského nápisu. Přednáškový blok zakončil dr. Václav Čermák, který představil posluchačům problematiku emauzského písemnictví (Hlaholské písemnictví emauzské).Druhá část setkání se věnovala prezentaci prací Slovanského ústavu. V krátkých medailonech byly představeny výsledky probíhajících nebo v poslední době ukončených ústavních projektů: jedná se zejména o rozsáhlou dvoudílnou edici Čtyřiceti homilií Řehoře Velikého v českocírkevněslovanském překladu (viz AB 9/2007, s. 23), Indexy k Staroslověnskému slovníku aj. a o probíhající projekty řecko-staroslověnského indexu, Dodatků k I. dílu Slovníku jazyka staroslověnského či o projekt druhého, doplněného vydání jednosvazkového Staroslověnského slovníku opatřeného anglickými ekvivalenty. Na závěr bloku přednesl doc. Vladimír Šaur základní body nové práce o prvotní podobě Konstantinovy hlaholice. Součástí prezentace byla i výstava nejnovějších prací Slovanského ústavu.
V rámci odpoledního kulatého stolu, jemuž předsedal prof. Radoslav Večerka, se účastníci věnovali didaktickým otázkám výuky staroslověnského jazyka, úvodu do slavistiky aj. a realizaci těchto předmětů na vysokých školách. Během rozsáhlé a mnohostranné diskuse představili jednotliví účastníci setkání svá vysokoškolská pracoviště, na nichž se zmiňované předměty vyučují. Živá diskuse se dotkla otázky časové dotace jednotlivých předmětů, koncepce výuky i úžeji vymezených témat, jako byla např. otázka výslovnosti stsl. fonémů, otázka studijních pomůcek a učebnic a další. Z diskuse vyplynulo, že mezi priority současné oborové výuky patří zejména podpora historicky, resp. diachronně zaměřených jazykových disciplín. Účastníci kulatého stolu se také shodli, že je vhodné, aby se konala další setkání českých paleoslovenistů, neboť to, které právě skončilo, pomohlo zejména navázat badatelské a kolegiální vztahy mezi domácími paleoslovenisty. Potěšitelné bylo, že vedle zástupců akademických pracovišť byli také v hojném počtu zastoupeni pedagogové-paleoslovenisté z vysokoškolských pracovišť.
František ČAJKA,
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.
English
