Z monitoringu tisku

EK schválila dotaci 2,3 miliardy korun na vědecké centrum BIOCEV

Rekordní rozpočet na českou vědu a výzkum z poloviny hradily firmy

Vláda odvolala členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

SAYING IT ...ON PAPER knižně

V listopadu vychází knížka anglických esejů bývalého oblíbeného lektora a zkušeného editora vědeckých textů Richarda Haase. Knížka má nejen klasickou tištěnou podobu, ale také elektronickou verzi. K vydání v Ústavu pro jazyk český ji připravil Akademický bulletin a k dostání bude v knihkupectví Academia.

richard_mensi.jpg

 

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2008  > květen  > Akademický sněm

ČESKÁ VĚDA V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ

Někdy je velmi užitečné uvědomit si, jak se na nás a konkrétně na náš výzkum dívají v zahraničí. Naší důvěry všeobecně požívá finská věda, jejíž úspěchy v posledních letech často citujeme. Proto jsem vybral statistiku, kterou publikovali v r. 2006 autoři Annamaija Lehvo a Annu Nuutinen v tiskové řadě finské Akademie věd pod číslem 15/06. Má název Finnish Science in International Comparison: A Bibliometric Analysis a srovnává situaci finské vědy se situací v zemích OECD. Data reprezentující léta 1981–2002 pocházejí také z podobné publikace finské Akademie věd vydané v roce 2003. Autoři publikací čerpali všechna data z databáze Thomson Scientific.

Publikační profil uvedený v prvním grafu nás řadí po bok Polska a Slovenska, nápadný je relativně malý podíl publikací v lékařských vědách. Další tabulky porovnávají vývoj relativního citačního impaktu pro jednotlivé obory věd, který je založen na vztahu mezi počtem citací a počtem publikací dané země v určitém období a ukazuje vztah k průměrnému citačnímu impaktu všech zemí OECD. Z tabulek je evidentní, že kromě sociálních věd jsme v posledních letech ve všech oborech zaznamenali zlepšení impaktu, ne vždy to však znamenalo posun vpřed v žebříčku zemí. Právě na příkladu technických věd, kde jsme v žebříčku zemí na nejlepší pozici, je vidět, jak je obtížné posunout se o několik příček kupředu, v přírodních vědách jsme dokonce sestoupili o příčku níž navzdory zvýšení impaktu. Bude jistě zajímavé, jak se naše situace v jednotlivých disciplínách vyvine za několik dalších let.

Josef Syka