Výstavu přibližující nejdůležitější osobnosti a významné úspěchy nejen rukopisné komise, ale české kodikologie vůbec, si mohli prohlédnout návštěvníci ve vstupní hale budovy Akademie věd ČR na Národní třídě na přelomu ledna a února letošního roku. Na vernisáži promluvili místopředseda AV ČR prof. Jaroslav Pánek, předseda Komise pro soupis a studium rukopisů prof. Ivan Hlaváček a vedoucí Oddělení pro soupis a studium rukopisů při Archivu AV ČR dr. Pavel Brodský.
Začátkem ledna uplynulo sto let od prvního zasedání rukopisné komise. Rukopisné bádání v českých zemích má však tradici, která sahá až do 17. stol. a je spojená zejména s B. Balbínem. Od 18. stol. se zájem českých badatelů (J. Dobrovského, F. Palackého, B. Dudíka a dalších) přenesl také na bohemika zahraničních knihoven.Teprve vznik Komise pro soupis rukopisů při České akademii v r. 1906 umožnil soustavnější rukopisný výzkum, a především publikování jeho výsledků. Mezi zakládajícími členy byli historici J. Čelakovský, F. Tadra, I. Zahradník a jiní. Úkolem Komise bylo vydávat katalogy a soupisy rukopisných knižních fondů po vzoru prvního moderně zpracovaného Truhlářova katalogu latinských rukopisů pražské univerzitní knihovny. Péčí Komise bylo do 1. světové války vydáno šest soupisů, za všechny jmenujme alespoň Podlahův katalog rukopisů svatovítské metropolitní kapituly a Paterův soupis bohemik mikulovské dietrichsteinské knihovny.
V meziválečném období se dalšími členy Komise stali V. Novotný, J. Pekař a A. Podlaha, později též G. Friedrich, J. V. Šimák a V. Vojtíšek. Vydavatelské úsilí však značně ochablo, k vydání byly připraveny pouze druhý svazek Podlahova katalogu, Bartošův soupis rukopisů Knihovny Národního muzea a dva menší soupisy.
Oživení činnosti Komise nastalo až během 2. světové války, kdy se jejím předsedou stal V. Vojtíšek a jednatelem F. M. Bartoš. Tehdy se Komise scházela pravidelně. Mimořádnými členy byli jmenováni pracovníci, kteří připravovali soupisy českých i moravských rukopisných fondů.
K zásadním změnám v organizaci rukopisného výzkumu došlo po začlenění Komise do Československé akademie věd v rámci Archivu ČSAV v r. 1955. Jejím úkolem bylo provádět a koordinovat výzkum a soupis rukopisů literární povahy v knihovnách, archivech, muzeích a jinde. Pod Vojtíškovým vedením Komise začínala se dvěma pracovníky (M. Boháčkem a F. Čádou), později se jejich počet ustálil na čtyřech (v průběhu let zde pracoval J. Pražák, V. Černý, B. Ryba, F. Hoffmann aj.). Vedle soupisů církevních, hradních a zámeckých rukopisných knihoven pracovníci Komise participovali na celoevropských projektech generálního soupisu rukopisů psaných románskými jazyky, soupisu datovaných a datovatelných rukopisů i soupisu rukopisů Gratianova dekretu. Významným počinem bylo vydání dnes hojně užívaných zásad pro popis rukopisů. Od konce 60. let byl hlavním cílem pracoviště Souborný katalog rukopisů, jenž vyústil ve vydání čtyřsvazkového Průvodce po rukopisných fondech v ČR (1995–2004), který připravili současní pracovníci Komise M. Tošnerová, S. Petr, P. Brodský a M. Hradilová.
Od r. 1962 Komise vydává vlastní sborník Studie o rukopisech, jenž přináší nejnovější poznatky o nálezech rukopisů, rozbory jejich textů a soupisy rozsahem menších rukopisných fondů.
Některá zjištění přinesla pracovníkům i Komisi mezinárodní věhlas, za všechny jmenujme Boháčkův nález nejstarších statut boloňské univerzity nebo Černého rozpoznání do té doby neznámého Calderonova dramatu. Přejem současným i budoucím pracovníkům Komise další podobné úspěchy.
Martina Šumová,
Masarykův ústav – Archiv AV ČR
English
