Z monitoringu tisku

EK schválila dotaci 2,3 miliardy korun na vědecké centrum BIOCEV

Rekordní rozpočet na českou vědu a výzkum z poloviny hradily firmy

Vláda odvolala členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

SAYING IT ...ON PAPER knižně

V listopadu vychází knížka anglických esejů bývalého oblíbeného lektora a zkušeného editora vědeckých textů Richarda Haase. Knížka má nejen klasickou tištěnou podobu, ale také elektronickou verzi. K vydání v Ústavu pro jazyk český ji připravil Akademický bulletin a k dostání bude v knihkupectví Academia.

richard_mensi.jpg

 

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2011  > leden  > Věda a výzkum

Prestižní evropský grant české historičce

Evropská výzkumná rada (European Research Council – ERC), která podporuje mladé vědce a jejich projekty v oblasti hraničního výzkumu, letos ocenila prestižním grantem v hodnotě jednoho milionu eur Pavlínu Rychterovou z Institut für Österreichische Geschichtsforschung na univerzitě ve Vídni. Nositelka se rozhodla realizovat grant na dvou vědeckých pracovištích, v Institut für Mittelalterforschung Rakouské akademie věd ve Vídni a v Centru medievistických studií, společném pracovišti Filosofického ústavu Akademie věd České republiky a Univerzity Karlovy.

16_1.jpg
Fota: © Stanislava Kyselová, Akademický bulletin

K vynikajícímu úspěchu blahopřáli Pavlíně Rychterové na setkání, které se konalo 16. listopadu 2010 v hlavní budově AV ČR na Národní třídě, předseda Akademie věd Jiří Drahoš, ředitel Filosofického ústavu Pavel Baran, zakladatel Centra medievistických studií František Šmahel a Vladimír Nekvasil, předseda Rady pro podporu účasti AV ČR na evropské integraci výzkumu a vývoje (REI).

„Je to skutečně mimořádný úspěch nejen pro kolegyni Pavlínu Rychterovou, ale také uznání vysoké kvality českých medievistických studií pěstovaných ve Filosofickém ústavu,“ zhodnotil udělení grantu Pavel Baran. Granty Evropské výzkumné rady odborníci vnímají jako prestižní ocenění nejen úspěšných žadatelů, ale i institucí, které jim poskytují zázemí. Ceněny jsou za maximální průhlednost, míru soutěživosti i kvůli výši ohodnocení úspěšných grantů (uchazeči o Starting Grants mohou žádat o prostředky do dvou milionů eur – projekty z oblasti společenských věd jsou dotovány nižšími částkami; na celkovém přerozdělovaném rozpočtu ERC se podílejí 14 %).

16_2.jpg
Pavlína Rychterová

Výběr kandidátů probíhá na několika stupních, příslušná oborová komise nejprve vytvoří užší výběr kandidátů na základě jejich životopisů a poté osloví vybrané posuzovatele projektů, které prošly do užšího výběru (každý projekt obdrží čtyři až šest posudků). Ve třetím kole dostávají vybraní kandidáti možnost obhájit svůj projekt před komisí, která poté stanoví seznam projektů doporučených k financování. Ne všechny ty, které komise doporučí, však získávají finanční podporu, spolurozhoduje i pořadí na finálním seznamu úspěšných žádostí.

Důležitost grantu vyzdvihl Vladimír Nekvasil, jenž upozornil, že se jedná o jedinou část evropské podpory výzkumu a vývoje, která má všude jednoznačnou podporu. „Rovněž Akademie věd patřila od začátku mezi zastánce této ideje. Dokonce jsme v době, kdy se diskutovalo o možném sídle vědecké rady mimo Brusel, navrhovali Prahu.“

Skutečnost, že se jedná o vůbec první Starting Grant ERC, který byl v Česku udělen za projekt z oblasti společenských a humanitních věd, lze podle předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše vnímat i jako pozitivní signál směrem k veřejnosti. „Přestože humanitní oblast u nás podléhá časté kritice, poněvadž neprodukuje průmyslovou sférou tolik vyžadované patenty, má své dominantní postavení.“ Podle P. Rychterové byla důležitost humanitních a společenských věd dlouhou dobu považována za samozřejmost. V současné společnosti je nutné, aby humanitní a společenské vědy aktivně formulovaly argumenty pro vlastní společenskou relevanci. „Společnost se chová způsobem, který přírodní a ekonomické vědy nejsou schopny odhadnout, protože se jedná o nejsložitější systém, s nímž se v přírodě setkáváme. Společenské a humanitní vědy mají největší šanci tomuto systému porozumět.“

Peníze z grantu investuje česká historička zejména na platy spolupracovníků, studijní cesty, mezinárodní konference či publikační činnost. „Nejdůležitější je maximální možná podpora mladých vědců, evropské startovací granty jsou zaměřeny právě na ni,“ říká P. Rychterová. „V projektu dostanou mladí lidé šanci samostatně pracovat a navzájem si předávat znalosti a zkušenosti. Právě z tohoto důvodu má být projekt usídlen na dvou nezávislých institucích – zvýší se tím možnosti dalšího vzdělávání členů projektového týmu.“

Cílem oceněného projektu Origins of the Vernacular Mode (akronym: OVERMODE) je posílení spolupráce ve výzkumu společného kulturního dědictví rakouských a českých zemí. V centru pozornosti týmu, který tvoří vědci z oborů historie, latinské filologie, bohemistiky a germanistiky, jsou texty vzniklé v českých zemích ve druhé polovině 14. a v první pol. 15. století. „V té době docházelo k výrazným společenským změnám. Latinská elitní kultura začala pronikat do národních jazyků a zasahovat mnohem více lidí. I díky tomu se společnost postupně uspořádávala odlišným způsobem. Těžištěm projektu bude komparace jednotlivých textů v jejich rozdílných jazykových verzích, nejprve latinských, českých a německých. Evropské srovnání, především zahrnutí vybraných textů z jazykových oblastí francouzských, anglických a italských, se časem také stane součástí výzkumu. Očekáváme, že rozšíříme poznatky o vzniku a formování národnějazykových kulturních identit ve střední Evropě.“ Více o projektu Pavlíny Rychterové se dočtete v příštím čísle Akademického bulletinu.

Evropská výzkumná rada, která je součástí 7. rámcového programu EU pro výzkum, byla zřízena v únoru 2007 Evropskou komisí na základě specifického programu Myšlenky. Její rozpočet na období 2007–2013 činí 7,5 miliardy eur a je aktuálně nejvýraznějším evropským subjektem, který podporuje projekty vědců a akademických a technických odborníků ve všech vědních oborech. V roce 2009 badatelé podali na 2873 žádostí o startovací granty, z toho v oblasti společenských a humanitních věd 639. Evropská výzkumná rada přijala 427 žádostí. Nejvyšší počet pochází z Velké Británie (79), Česká republika se třemi úspěšnými žádostmi je na stejné úrovni jako Řecko, Norsko či Polsko.

GABRIELA ADÁMKOVÁ