Z monitoringu tisku

EK schválila dotaci 2,3 miliardy korun na vědecké centrum BIOCEV

Rekordní rozpočet na českou vědu a výzkum z poloviny hradily firmy

Vláda odvolala členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

SAYING IT ...ON PAPER knižně

V listopadu vychází knížka anglických esejů bývalého oblíbeného lektora a zkušeného editora vědeckých textů Richarda Haase. Knížka má nejen klasickou tištěnou podobu, ale také elektronickou verzi. K vydání v Ústavu pro jazyk český ji připravil Akademický bulletin a k dostání bude v knihkupectví Academia.

richard_mensi.jpg

 

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2008  > leden  > Věda a výzkum

HOLOCAUST: NESMÍME ZAPOMENOUT

Obrázek k článku 

U příležitosti smutného výročí Křišťálové noci se pod záštitou předsedy AV ČR Václava Pačesa a poslance ČSSD Robina Böhmische 8. listopadu 2007 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR uskutečnil První pražský seminář o dopadu holocaustu na českou a slovenskou společnost ve druhé polovině 20. století. Setkání, jež uspořádal Spolek akademiků Židů, mělo za cíl reflektovat dramatické osudy židovského národa v bývalém Československu.

"Historie se často opakuje, jsou však její úseky, které se prostě nikdy nesmí opakovat," vyjádřil v úvodu semináře své přesvědčení předseda Akademie věd Václav Pačes. Ústředními pojmy přednáškového cyklu, který se uskutečnil v prostorách, kde se za 2. světové války rozhodovalo o arizaci židovského národa v Protektorátu Čechy a Morava, byly holocaust a tzv. postholocaustový syndrom. V úvodní zdravici prof. Ludevít Végh zdůraznil, že holocaust neskončil druhou světovou válkou, ale že v postižených židovských rodinách nadále přetrvávají nevyřešená traumata. Negativním dopadem holocaustu je podle něj zejména emigrace židovského obyvatelstva do USA nebo Kanady v důsledku konfiskace jejich majetku v letech 1938–1945. Pozitivním syndromem je naopak neutuchající morální síla Židů, jež zasahuje různorodé lidské aktivity; připomeňme si, že řada nositelů Nobelovy ceny pochází z židovské komunity.

Végh na závěr vyjádřil své rozhořčení nad plánovaným pochodem neonacistů historickou částí Prahy, tzv. Židovským městem a dodal, že hranice mezi svobodou a zločinem jsou mnohdy nezřetelné a je nezbytné, aby je společnost střežila. Exprezident Václav Havel ve svém pozdravném dopise též důrazně apeloval na společnost, aby nebyla apatická ke vzrůstajícímu pravicovému extremismu, a připojil, že k zopakování holocaustu stačí jeden trochu schopný manažer. Prezident České křesťanské akademie prof. Tomáš Halík v příspěvku Židé, křesťané a kultura paměti zdůraznil významný vliv židovství jako jednoho ze základních pilířů evropanství a poukázal na závažnou roli státu Izrael v dějinách Evropy. Podle Halíka svou existencí upozorňuje na to, že nesnesitelné zlo, které židovský národ postihlo, nesmí být zapomenuto. Nelze ovšem žít jen tímto traumatem. "Paměť není jen vzpomínkami na minulost," doplnil.

Seminář o holocaustu poctil svou návštěvou izraelský velvyslanec v České republice J. E. Arie Arazi, který se velmi pochvalně zmínil o výborných vztazích mezi Izraelem a ČR a zavzpomínal i na osudy své rodiny. V příspěvku Holocaust v psychice potomků se psychoanalytik Dr. Martin Mahler rozhovořil o druhé a třetí postholocaustové generaci. Rodiče chtěli své potomky uchránit před traumatizujícími vzpomínkami a o minulosti před nimi mlčeli. Ale i toto "zdánlivé mlčení" je hluboce ovlivnilo. "Holocaust je nesnesitelná zkušenost," pokračoval Mahler. Podle něj však existuje velká naděje, že jejich děti a vnuci mají šanci postholocaustové trauma překonat.

LUDĚK SVOBODA