Ve své původní barokní kráse a navíc vybaven nejmodernějším zařízením se jako ve správné pohádce po sedmi letech dne 6. září 2007 otevřel zámek v Liblicích akademické obci i veřejnosti (a to doslova, protože si jej o dva dny později v rámci Dnů evropského dědictví poprvé mohli prohlédnout i „běžní“ návštěvníci, jichž této příležitosti využilo na dva tisíce). Přestože počasí nedovolilo pořadatelům zahájit otevírací ceremoniál na čestném dvoře před zámkem, stejně důstojně tomu účelu posloužil Mramorový sál.
Zahajovací projev přednesl předseda AV ČR Václav Pačes, o historii Konferenčního centra AV ČR pohovořil ředitel Masarykova ústavu – Archivu AV ČR Ivan Šedivý (viz níže). Prostory Mramorového sálu s freskami motivu valdštejnských vojsk v Praze poté vyplnily tóny Bachova Koncertu pro dvoje housle a smyčcový orchestr d-moll v přednesu Komorního orchestru Akademie pod taktovkou Pavla Hryzáka.Zámecká restaurace v přízemí válcového ústředního tělesa zámecké budovy se blýskla dobrotami servírovanými pod freskami a mnozí zúčastnění hosté při procházení čerstvě zrekonstruovanými zámeckými prostorami vzpomínali, jak to tu vypadalo předtím, jak se v pyžamech čekaly fronty před sociálním zařízením, zvenku zaváněl nedaleký vepřín a lítala spousta much.
Perlou, skutečně i obrazně zasazenou do nové rekonstrukce, je konferenční sál vybudovaný v horní části středového kruhového segmentu budovy. Naleznete zde špičkovou technologii, jež umožňuje propojení s kterýmikoli dalšími prostory v zámku, a kapacitu tak ze sta židlí v konferenční místnosti zvyšuje až na možnost propojení dvou set posluchačů.
Pohádková však nebyla pouze sedmiletá pauza na rekonstrukci zámku, také duch doby vtiskával sídlu své pečetě. Pro obory jako je plazmová fyzika, geofyzika, logika, psychologie, entomologie, akustika, komenologie se zdejší konferenční setkání stala mezníkem i legendou, Liblice se pro ně staly pojmem, dozvídáme se z pera Antonína Kostlána v úvodníku minulého čísla AB. Ovšem historie nám nezapočítává pouze kladné body, a nám nezbývá, než ji přijímat i s její méně zářivou stranou. A právě tak ji v dějinném průřezu druhé poloviny minulého století nastínil ředitel Masarykova ústavu – Archivu AV ČR Ivan Šedivý.
English
