Historie Knihovny AV ČR

Knihovna AV ČR (KNAV) je přímou nástupkyní Základní knihovny ČSAV (ZK), která byla vytvořena současně se založením Československé akademie věd, k němuž došlo 17. listopadu 1952. Výchozími fondy ZK se staly soubory literatury z knihoven Královské české společnosti nauk, České akademie věd a umění a Masarykovy akademie práce. Díky tomuto základu se ZK stala již při svém vzniku druhou na fondy nejbohatší pražskou univerzální vědeckou a třetí nejstarší českou vědeckou knihovnou. V současné době spravuje přibližně 1 milión svazků včetně obsahově zajímavého souboru archiválií, rukopisů, prvotisků a starých tisků (přibližně 25.000 svazků).

K nejstarším sbírkám ZK patřily a v KNAV stále patří fondy Královské české společnosti nauk (KČSN), která byla v roce 1784 uznána císařem Josefem II. jako první vědecká instituce v celém rakouském soustátí. Přes počáteční obtíže s finančním zajištěním knihovny, kdy členové společnosti využívali fondy Univerzitní knihovny, knihovny pražské hvězdárny a knihovny Strahovského kláštera, se fondy KČSN rozrostly v roce 1836 na 13 tisíc svazků a v roce 1939 dokonce přes 93 tisíc svazků. Při převodu fondu do ZK měla knihovna KČSN 100 tisíc svazků. Druhou důležitou sbírkou byly pro ZK fondy knihovny České akademie věd a umění (ČAVU). Ta se začala budovat od počátku roku 1891. Již po dvou letech zasílala výměnou publikace ČAVU 55 institucím. V průběhu své existence se potýkala především s nedostatkem prostor pro uskladnění knihovních fondů. Před vytvořením ČSAV bylo ve fondu knihovny 75.927 svazků.

Třetím knižním souborem, který byl dán do vínku ZK, byla knihovna Masarykovy akademie práce (MAP). MAP byla založena v roce 1920 a ve fondech její knihovny byla zastoupena především technická, přírodovědná a ekonomická literatura. Koncem roku 1952 obsahovala knihovna přes 30 tisíc svazků, z nichž většina byla získána darem.

Základní knihovna ČSAV zahájila činnost 1. ledna 1953 v prostorách bývalé České akademie věd a umění na Národní třídě. Prvním ředitelem se stal PhDr. František Horák, který se zasloužil o podstatné doplnění fondů ZK, zejména o historické sbírky a o rozšíření výměny publikací s cizinou. V létech 1963-1995 měla knihovna také právo povinného výtisku.

Pro optimální řešení výstavby sítě akademických knihoven a středisek vědeckých informací byl v roce 1961 zřízen Řídící útvar vědeckých informací. V roce 1967 bylo sloučením Základní knihovny Akademie věd a Řídícího útvaru vědeckých informací vytvořeno nové pracoviště Základní knihovna - Ústředí vědeckých informací Československé akademie věd (ZK-ÚVI).

ZK-ÚVI se od r. 1967 zapojila - i když byla začleněna mezi tzv. společná pracoviště - do řady vědeckovýzkumných úkolů, ústavních i resortních. Ředitelem ZK-ÚVI byl v létech 1967-1992 PhDr. Jiří Zahradil. Zvýšená pozornost byla věnována koordinaci doplňování fondů v soustavě vědeckých informací (SVI) a knihoven ČSAV. Došlo k výraznému rozvinutí akvizice, rozšířila se mezinárodní výměna publikací. Pro knihovníky SVI se pořádaly cykly seminářů a doškolovací kurzy. K 31. prosinci 1992 vznikla v souvislosti se změnou státoprávního uspořádání podle zákona ČNR č. 283/1992 Sb. Akademie věd České republiky a současně Knihovna Akademie věd ČR (KNAV). Ředitelkou se stala v roce 1992 PhDr. Ivana Kadlecová. Během jejího působení se započalo s elektronickou katalogizací dokumentů v systému ISIS a v roce 2004 došlo k implementaci systému ALEPH, který uživatelům KNAV umožnil on-line přístup ke čtenářskému kontu přes webové rozhraní. Zároveň se začala intenzivně věnovat pozornost získávání finančních zdrojů na nákup EIZ prostřednictvím grantových programů. Tak se podařilo získat např. přístup do datábáze Web of Knowledge. Po povodních v roce 2002 vybudovala KNAV ve svém depozitáři v Jenštejně sušící a desinfekční linku, kterou využilo více než 20 knihoven, jejichž fondy byly povodněmi poškozeny. V roce 2004 bylo vybudováno Digitalizační centrum, které poskytuje služby institucím nejen v rámci AV ČR.

Od 1. 1. 2007 je KNAV zařazena mezi veřejné výzkumné instituce.

Ředitelem knihovny je od 1. 6. 2007 Ing. Martin Lhoták.