E15 str. 04 Vzdělávání, Josef Pojsl
| 25.3.2011 E15 str. 04 Vzdělávání | ||
| Josef Pojsl | ||
| Ačkoli bude mít v roce 2017 polovina mladých Čechů ukončené
vysokoškolské vzdělání, mohla by nám chybět pomyslná elita národa. Budoucí učitelé na univerzitách
nebo budoucí mladí vědci. Již v současné době totiž většina absolventů míří přímo do praxe, a
školám tak hrozí, že bude ubývat doktorandů.
K dalšímu studiu se podle statistik přihlásí asi pět procent absolventů vysokých škol. Celkem tak na českých univerzitách studuje necelých 25 tisíc doktorandů ve věku 25 – 29 let. Ve vyspělých zemích je to mnohonásobně víc. Například v Dánsku či Finsku se pro doktorandské studium rozhodne kolem třiceti procent lidí. Tento trend potvrzuje i Jana Křížová z Ústavu experimentální medicíny AV ČR. „V našem ústavu pracuje v současnosti 55 domácích a zahraničních studentů Ph. D., přitom počet zahraničních studentů přesahuje polovinu z celkového počtu. Studenti pracují na částečný úvazek v našem ústavu a zahraniční studenti pak v rámci příslušných grantů a projektů EU,“ říká Křížová. Doktorandská studia > Doktorandské studium nabízí většina tuzemských vysokých škol. Mezi nejžádanější pak patří právě obory, které umožňují část studia absolvovat v některém z ústavů Akademie věd. Příkladem může být Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, který spolupracuje především z VŠCHT a Přírodovědeckou fakultou UK. „Vysokoškoláci pracují v našem ústavu již během svých studií, a to jak na bakalářských a diplomových pracích, tak později v rámci postgraduálního studia. Je zcela běžné, že spolupracujeme na společných projektech a studenti část své práce připravují v ústavu AV a část v domovské škole,“ potvrzuje pracovnice ústavu Irena Krumlová. Kromě toho, že zde studenti pracují v konkrétní laboratoři na konkrétních úkolech, jsou zahrnuti i do výzkumného týmu, podílejí se na publikacích, účastní se konferencí, zahraničních stáží a mají možnost vědeckého odborného růstu. „V našem ústavu máme zaveden statut juniorských vědeckých týmů. To znamená, že mladý vědecký pracovník se může stát i vedoucím výzkumné skupiny s vlastním finančním rozpočtem,“ doplňuje Krumlová. Obdobně hodnotí situaci i ředitel Matematického ústavu AV ČR Pavel Krejčí. Mladí talentovaní vědci zde podle něj mají možnost pracovat soustavně na svém odborném rozvoji, aniž by byli přetěžováni jinými povinnostmi. „Na výzkumných projektech se ve spolupráci se staršími kolegy naučí metodám a technice vědecké práce. Podporujeme je v tom, aby rychle dosáhli špičkové kvalifikace a mohli se ucházet o významné pozice, například na vysokých školách. Řada z těch, kteří prošli Matematickým ústavem, se výborně uplatnila i na významných vědeckých pracovištích v zahraničí. Takto vytvořené kontakty usnadňují další rozvoj mezinárodní spolupráce,“ dodává Krejčí. Využití AV > Akademie věd (AV), nemá možnost samostatně realizovat doktorandská studia. Avšak uchazeči o tento typ studia si mohou zvolit školitele z řad špičkových badatelů ze všech ústavů AV a to na základě smluv s řadou vysokoškolských pracovišť. Z důvodu snižování finanční podpory ale končí takzvaný program interních startovacích projektů. Podle Jana Kollmanna z Filozofického ústavu Akademie věd však pokračuje podpora mladých badatelů v rámci výzkumných center jako společných pracovišť Filosofického ústavu a Univerzity Karlovy. „Systém pro vědu a výzkum v České republice je bohužel velmi nestabilní. Příkladem může být situace, v níž se Akademie věd ČR ocitla v roce 2009. Tehdy vláda navrhovala takové rozpočtové škrty, že hrozil i zánik řady pracovišť. Takováto situace znamená nejistotu zejména pro mladé vědce, kteří se snaží hledat uplatnění jinde, zejména v zahraničí. Dalším problémem je systém hodnocení, který je zejména na vysokoškolských pracovištích založen na ryze kvantitativních parametrech a nestimuluje mladé vědce k práci na zásadních tématech, a to již na samém počátku jejich kariéry,“ tvrdí Kollmann. Na českých univerzitách studuje necelých 25 tisíc doktorandů. Ve vyspělých zemích je to mnohonásobně víc |
||
|
|
||
25.3.2011
