Jaroslav Heyrovský – profil nobelisty: vyprávění nejen o chemii a fyzice, ale hlavně o životní pouti spjaté s vědou
8.12.2010
Evoluční robotika
18.11.2010
Přednáška se koná ve čtvrtek 18. listopadu 2010 od 14:00 hodin v Praze, v Akademii věd ČR. Přednáší Mgr. Daniel Toropila (Ústav výpočetní techniky RUK, Katedra teoretické informatiky a matematické logiky, Matematicko-fyzikální fakulta UK). Vstup je volný do vyčerpání kapacity sálu. Místo je nutné si předem rezervovat. Kontaktní informace – Hana Kůrková, tel.: 221 146 385, e-mail: kurkova@ssc.cas.cz.
Buněčný cyklus a jeho regulace
14.10.2010
Přednáší Mgr. Petr Šolc, Ph.D., z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR. Vstup je volný do vyčerpání kapacity sálu. Doporučujeme si místo předem rezervovat. Kontaktní informace Mgr. Michaela Žaludová tel.: 221 146 386, e-mail: zaludova@ssc.cas.cz
Budoucnost mikroelektroniky je ve hvězdách: spintronika jako jedna z možných cest
16.8.2010
„V přednášce se pokusím přiblížit spintroniku, což je obor fyziky a mikroelektroniky, kterým se s kolegy z Fyzikálního ústavu AV ČR a univerzit v Praze, Cambridge, Nottinghamu a Texasu zabýváme. Vysvětlím proč se známé postupy vývoje mikroelektronických součástek v podstatě vyčerpaly a že co bude dál je zatím, jak název napovídá, ve hvězdách.“
"In vivo veritas" - ze života buněk, 16. 6. 2010
18.5.2010
Doc. RNDr. Jan Černý, Ph.D.
Pokrok v zobrazovacích technikách nám dnes umožňuje pozorovat svět buněk bez toho, abychom je museli fixovat, či jakkoliv jinak ovlivňovat jejich funkce. Metodiky buněčných biologů v nedávné minulosti ovlivnila molekulární biologie a genové inženýrství, pokrok v mikroskopii, syntéza a charakterizace nových fluorescenčních sond, v neposlední řadě i důraz na práci in vivo co nejvěrněji zachycující fyziologické procesy - s výstupem ve formě videosekvencí ze života buněk, které budou na přednášce v hojné míře prezentovány.
Fytotechnologie a jejich možné využití pro udržitelné hospodaření s půdou a vodními zdroji, 8. 6. 2010
18.5.2010
RNDr. Tomáš Vaněk, CSc.
Přednáška vás seznámí s obecnými principy fytotechnologií (technologických postupů využívajících rostliny) a se způsoby jejich použití. Tyto metody by mohly být prospěšné při ochraně životního prostředí, pro získávání energie a čistých chemikálií nebo pro udržitelné hospodaření s půdou a vodními zdroji. Mohou nám také pomoci připravit se na eventuální důsledky klimatických změn.
Relativita v lidských životech i ve hvězdách
16.4.2010
Mgr. David Kofroň
„V první části přednášky se lehce dotkneme filosofie - vztahu experimentů a fyzikálních teorií. Pak již budeme sledovat jak v průběhu historie (Newton, Maxwell, Einstein - 3 nejvlivnější osobnosti fyziky vůbec) byly stávající teorie nahrazovány úspěšnějšími. Ukážeme si, co inspirovalo vědce k objevu speciální i obecné teorie relativity a kde se tyto abstraktní teorie uplatňují - dokonce! - i v našich životech. Ve druhé polovině přednášky se vydáme do vzdálených oblastí vesmíru, kde budeme hledat „astrofyzikální laboratoře“ pro obecnou teorii relativity.“
Perspektivní postupy recyklace plastů
16.4.2010
Ing. Jana Mikešová
Kam s plasty – materiály proklínanými, které nám sloužily ve výrobcích bez nichž si už neumíme život představit? Recyklace většiny plastů je možná, ale často nerentabilní a dosud byla motivována ochranou životního prostředí. Klesající zásoby ropy a ekonomicky úspěšná výroba PET nápojových lahví z recyklátu začínají pohled na recyklaci odpadních plastů měnit. Výrazně se snižuje množství plastů likvidovaných na skládkách a ve spalovnách; roste zájem zpracovatelských firem o nové technologie, které využívají levnější recykláty k produkci kvalitních výrobků. V přednášce budou představeny úspěšné postupy recyklace různých odpadních plastů včetně finálních výrobků, které byly vyvinuty v Oddělení polymerních materiálů Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i. a jsou patentově chráněny.
Urychlovače na nebi a pod zemí aneb Velký třesk za všechno může
16.4.2010
RNDr. Jiří Grygar, CSc.
V přednášce budou představeny začátky dvou velkých fyzikálních koncepcí, tj. vznik obecné teorie relativity a vznik kvantové mechaniky a jejich důsledky při výzkumu mikrosvěta částicové fyziky a megasvěta kosmologie až po současný stav teorie velkého třesku vzniku a vývoje vesmíru, jak jej vědci studují jednak pomocí velkých astronomických dalekohledů a jednak pomocí obřích urychlovačů částic. Na obou výzkumných směrech se podílejí také čeští fyzikové a astronomové.
Jak se „čte“ DNA
22.3.2010
Mgr. Jan Pačes, Ph.D.
Genomika je vědní obor, který se zabývá analýzou genetické informace. Jeho velmi důležitou součástí je bioinformatika, což by se ve zkratce dalo přeložit jako „biologie in silicio“, nebo-li biologie v počítači...
