Byznys budoucnosti? Lidské tkáně
Léčba lidí je ve srovnání se zvířaty dražší a nejpomaleji se nám obrátí v zisk, ale stejně do ní jdeme, říká šéf skupiny Sindat, Karel Havlíček.
Svazek firem, které rozjely sofistikovaný byznys s léčbou poraněných šlach, vazů, chrupavek a kloubů pomocí umělých tkání a kmenových buněk a jednou se možná pustí i do rekonstrukcí míchy, má centrálu v obyčejném činžáku v pražských Vršovicích. Karel Havlíček má vzdělávání ekonoma, rozumí technice, ovládá šest jazyků včetně čínštiny a zajímá se o kulturu, umění a literaturu. O biomedicínu se začal zajímat před třemi lety, kdy přišel do Sindatu Profesor Pitra s nápadem na výrobu nanovláken. Tento obor nás zaujal, protože jsme zjistili, že nanovlákna jsou geniální v jedné věci: jsou to optimální nosiče pro kultivaci kmenových buněk. Navíc dokážeme vyrobit nanovlákna dutá a umíme je plnit - například růstovými faktory na bázi krevních derivátů nebo farmaceutických přípravků, třeba antibiotik, tím jsme se dostali až k tkáňovému inženýrství. Nepoužíváme embryonální buňky, ale buňky z kostní dřeně nebo tukové tkáně. Pomocí tkáňové terapie se chystáme léčit pohybové ústrojí a měkké tkáně - poraněné šlachy, svaly, chrupavky. Počítáme s lidskými pacienty v horizontu jednoho roku. Nejdříve jsme vytvořili uvnitř skupiny Sindat skupinku společností, kterou jsme nazvali čistě komerčně SinBio, říká Karel Havlíček a pronajali jsme si celou novou třípatrovou budovu s certifikovanými výrobními prostory v areálu Ústavu experimentální medicíny Akademie věd, a to včetně zaměstnanců.
Svazek firem, které rozjely sofistikovaný byznys s léčbou poraněných šlach, vazů, chrupavek a kloubů pomocí umělých tkání a kmenových buněk a jednou se možná pustí i do rekonstrukcí míchy, má centrálu v obyčejném činžáku v pražských Vršovicích. Karel Havlíček má vzdělávání ekonoma, rozumí technice, ovládá šest jazyků včetně čínštiny a zajímá se o kulturu, umění a literaturu. O biomedicínu se začal zajímat před třemi lety, kdy přišel do Sindatu Profesor Pitra s nápadem na výrobu nanovláken. Tento obor nás zaujal, protože jsme zjistili, že nanovlákna jsou geniální v jedné věci: jsou to optimální nosiče pro kultivaci kmenových buněk. Navíc dokážeme vyrobit nanovlákna dutá a umíme je plnit - například růstovými faktory na bázi krevních derivátů nebo farmaceutických přípravků, třeba antibiotik, tím jsme se dostali až k tkáňovému inženýrství. Nepoužíváme embryonální buňky, ale buňky z kostní dřeně nebo tukové tkáně. Pomocí tkáňové terapie se chystáme léčit pohybové ústrojí a měkké tkáně - poraněné šlachy, svaly, chrupavky. Počítáme s lidskými pacienty v horizontu jednoho roku. Nejdříve jsme vytvořili uvnitř skupiny Sindat skupinku společností, kterou jsme nazvali čistě komerčně SinBio, říká Karel Havlíček a pronajali jsme si celou novou třípatrovou budovu s certifikovanými výrobními prostory v areálu Ústavu experimentální medicíny Akademie věd, a to včetně zaměstnanců.
Vedle této biomedicínské základny v Praze připravujeme vývojové zázemí pro výrobu nanovláken v Liberci, v areálu tamní Technické univerzity. Jedná se o příklad spojení vědecké sféry s praxí o němž se v poslední době hodně hovoří. Přitom nanovlákna už nabízíme a prodáváme. Na podzim letošního roku máme nasmlouvány první kontrakty na další typ nosičů kmenových buněk - hydrogely. Složitější je to ale s rozjezdem léčby čili s aplikací, komplikace představují dlouhotrvajícím testy. Co se týče financování projektu - držet finanční nezávislost Sindatu bylo vždy základní filozofií skupiny., a protože Sindat nikdy neměl ztráty ani dluhy, měli jsme u bank vždy otevřené dveře. Přesto jsme rozhodnuti, že projekt SinBio budeme financovat jen z vlastních zdrojů v kombinaci s penězi z evropských fondů. Na druhou stranu se věnujeme odborníkům a nutíme je k jedné věci, totiž ke koncovce a k výsledku. To je něco, v čem si v Česku byznys s vědeckou sférou velmi často nerozumí.
Zdroj: iHNed.cz
