Kalendář akcí

Today < 2011 >  < December > 
Mo Tu We Th Fr Sa Su
      1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30 31  

.

Academic bulletin

abicko

Movies from world of sciences

videoprezentace-blok-bgd.jpg

BIOCEV

 

Get the Flash Player to see this player.

More about BIOCEV project

"Labuť" jako zářijová astrofotografie měsíce

Na 804 čtverečních stupních se za letních nocí nad našimi hlavami rozprostírá souhvězdí Labutě, tak bohaté na hvězdy. Máchnutím velkých křídel se plaví stříbřitým tokem Mléčné dráhy vstříc letícímu Orlu. Hvězd je tu tolik, že se pouhým okem nedají rozlišit. Jejich spojený svit vytváří na obloze dojem zářící opony, byť místy poněkud potrhané. Právě do hustých hvězdných mračen souhvězdí Labutě zamířil Eduard Kouřil, autor vítězného zářijového snímku soutěže „Česká astrofotografie měsíce“, svůj objektiv.

 
Spolu s autorem se díváme podél místního galaktického ramene, na jehož okraji se nachází i naše Země se Sluneční soustavou. Mléčná dráha je zde proložena obrovským komplexem červených vodíkových mlhovin, zdánlivě tvořících tělo Labutě. Ta nejznámější se díky svému tvaru jmenuje Severní Amerika a na obrázku ji nalezneme poblíž levého dolního rohu. Temným zářezem stínící prachové mlhoviny je oddělena od menšího útvaru zvaného Pelikán. Předpokládá se, že původcem záření těchto mlhovin je extrémně svítivý veleobr Deneb. Ovšem vzhledem k tomu, že neznáme přesnou vzdálenost mlhovin ani Denebu, nemůžeme toto tvrzení považovat za jisté.
 
Deneb – tato nejjasnější hvězda Labutě, vedle níž by naše Slunce vypadalo jako bezvýznamný drobeček – patří mezi nejsvítivější hvězdy Galaxie. Jeho povrchová teplota 9000 stupňů Celsia je zodpovědná za jeho bílou barvu, jeho hmotnost pak v budoucnu určí i jeho osud. Svůj život totiž zakončí mohutným ohňostrojem výbuchu supernovy. Na jejím místě pak zbude rychle rotující neutronová hvězda, obklopená podobným útvarem, který nalezneme pro změnu v pravém dolním rohu. Astronomové mu nejčastěji říkají „Řasové mlhoviny“, jedná se právě o pozůstatek výbuchu supernovy před několika tisíci let. Stále se rozpínající plynná bublina se od místa výbuchu vzdaluje ohromnou rychlostí sto kilometrů za sekundu, což je však již jen pouhý zlomek původní stonásobně vyšší rychlosti.
 
V souhvězdí Labutě však nalezneme i další objekty. Například i pouhým okem viditelný temný zářez, dělící zde pás Mléčné dráhy na dvě části a pojmenovaný „Velká trhlina“, představuje mohutný komplex prachových mlhovin stínící svit hvězd a zářícího plynu v pozadí. Přibližně ve středu snímku leží známá „Srpková mlhovina“, vyvržená před stovkami tisíc let z velmi hmotné Wolf-Rayetovy hvězdy. Stejně tak bychom měli vzpomenout mohutný komplex vodíkových mlhovin okolo stálice Sadr i nepřeberné množství otevřených hvězdokup či planetárních mlhovin. Za zmínku stojí také první objevený rentgenový zdroj na obloze. Ten sice na snímku neuvidíme, jistě bychom však objevili jednu složku hvězdného systému, v němž z této hvězdy přetéká hmota na okolo obíhající černou díru, což je doprovázeno právě silným rentgenovým tokem.
Vítězné snímky v jednotlivých měsících a další informace naleznete na

http://www.astro.cz/cam/

 

Připravily: Česká astronomická společnost a Odbor mediální komunikace, Kancelář AV ČR

30 Sep 2011

Search

All intranet Current section