Medaile Ernsta Macha Karlovi Jungwirthovi
Čestnou oborovou medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách převzal ve vile Lanna u příležitosti svých sedmdesátých narozenin ředitel Badatelského centra PALS – společného pracoviště Ústavu fyziky plazmatu a Fyzikálního ústavu AV ČR Ing. Karel Jungwirth, DrSc., který je mezinárodně uznávaným odborníkem v oblasti lineární i nelineární teorie vysokoteplotního plazmatu, fyziky výkonových elektronových a iontových svazků a výkonových systémů pro výzkum laserového plazmatu.
Prof. Jungwirth (vpravo) s předsedou Akademie věd ČR Jiřím Drahošem
Karel Jungwirth absolvoval v roce 1963 s vyznamenáním FTJF ČVUT
v Praze, v roce 1966 získal hodnost kandidáta a v roce 1992 doktora fyzikálně
matematických věd. Téhož roku nastoupil do Ústavu fyziky plazmatu tehdejší ČSAV, kde byl
vícekrát zvolen do vědecké rady a v nedávných letech zastával post vedoucího oddělení
Laserového plazmatu.
„Karel Jungwirth je typickým příkladem příslušníka tzv. "ztracené generace", která opouštěla
tehdy již značně liberální univerzitní prostředí a vstupovala do praktického života ve druhé
polovině šedesátých let, nesmířila se s okupací Československa v roce 1968, nepodlehla svodům
tehdejších "normalizátorů" a nikdy se nezpronevěřila svým mravním zásadám…. Karel je jeden z
nejbystřejších "mozků", se kterými jsem se za svého života potkal. Jako teoretický fyzik obdařený
mimořádnou fyzikální intuicí se navíc vždy velmi dobře orientoval v problematice fyzikálních
experimentů a svým kolegům experimentátorům pomáhal zvyšovat jejich fyzikálně-teoretickou
gramotnost. Jako příklad mohu uvést několikadílný interní kurz teorie nestabilit v plazmatu, který
Karel v Ústavu fyziky plazmatu vedl koncem šedesátých let. Právě spojení teorie s experimentem bylo
charakteristickým rysem a základem mezinárodního úspěchu tzv. pražské svazkové školy v sedmdesátých
letech m.s. Karel byl mj. průkopníkem prvních realistických simulačních výpočtů generátorů
relativistických elektronových svazků a jeho podíl na souboru experimentálních prací na téma
interakce svazků nabitých částic plazmatem, oceněných v roce 1982 Cenou Akademie, prostě nebylo
možno pominout. Proto se i přes "kádrový škraloup" stal jejím spoludržitelem (což nechť slouží ke
cti jeho tehdejšímu vedoucímu a hlavnímu oceněnému Pavlu Šunkovi). Díky své odborné erudici
nacházel Karel rychle společnou řeč s vynikajícími ruskými teoretiky (s jinými v podstatě ani neměl
možnost komunikovat) jako byli nebo jsou A.B. Michailovskiy, M.D. Rjutov nebo B.N. Brejzman. Jeho
společné práce s Borisem Breizmanem o nadzvukové langmuirovské turbulenci z konce osmdesátých let
tvořily podstatnou část monografie Voprosy teorii plazmy, díl 18, vydané v roce 1990 v Moskvě a v
překladu v New Yorku v roce 1993. Vedle své odborné zdatnosti Karel ale vždy vynikal svým
kulturně-politickým a ekonomickým rozhledem a jazykovými schopnostmi zděděnými po svém otci.
Obratně a rád přitom využíval i svých řečnických schopností, přičemž charakteristickým rysem jeho
vystupování byla vždy i jistá míra elegance a společenského bontonu. Pro své přátele dokázal být i
zábavným společníkem, který nikdy neztrácel smysl pro humor. Jeho heslem, které v těžkých dobách
vštěpoval nám ostatním, bylo: Jen si nenechat otrávit práci,“ uvádí ve svém laudatio prof.
Ullschmied.
Laudatio na Karla Jungwirtha přednesl jeho dlouholetý kolega Jiří Ullschmied.
Po listopadu 1989 byl Karel Jungwirth zvolen členem Předsednictva Komory volených
zástupců. V letech 1990–1991 přednášel na University of Texas v Austinu a v Institute for
Fusion Studies. Po návratu vedl od roku 1991 do 2001 oblast věd o neživé přírodě ČSAV, od roku 1993
byl po dvě funkční období členem Předsednictva Akademické rady, ve druhém pak místopředsedou AV ČR.
V období 2001–2006 působil jako ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR a do května 2007 byl pověřen
jeho řízením. Stál u zrodu Badatelského centra PALS, v letech 2000–2004 byl řešitelem
koordinátorem prvního projektu Výzkumného centra laserového plazmatu LN00A100 a nyní stávajícího
projektu Centra Laserového Plazmatu LC528 (2005–2011). V letech 2000–2003 působil jako
zodpovědný řešitel projektu PALS Research Centre akce Access 5. RP EU, aktuálně jako manažer
projektu PALS v 6. & 7.RP v rámci konsorcia LASERLAB-EUROPE (2004–2012), jehož řídicího
orgánu je od r. 2004 členem. Karel Jungwirth zastává (al) post člena řady odborných komisí a rad
(komise pro obhajoby CSc. – předseda, komise pro obhajoby DrSc., komise pro DSc – předseda, Rada
obranného výzkumu MO, Rada vlády pro výzkum a vývoj ČR, Odborná komise pro vědy o neživé přírodě a
inženýrství této Rady, vědecké rady UK, ČVUT, MFF UK,ÚFP, ÚJV a.s. a Škoda výzkum, s. r. o., rady
pracovišť FZÚ AV ČR a ÚFP AV ČR). V roce 1995 byl na ustavujícím zasedání Inženýrské akademie
ČR zvolen jejím viceprezidentem, opakovaně pak v roce 1998. Účastnil se práce celé řady domácích i
zahraničních grémií při evaluaci projektů a pracovišť (programy vyhlašované AV ČR, MPO, NATO
Science Fellowships, panelů expertů programů Marie Curie TMR 4. 5. a 6. RP EU, PALS user selection
panelů a dalších). Významně se podílel na úsilí transformovat Akademii věd ČR i celou českou vědní
a vzdělávací komunitu na moderní efektivní a výkonnou součást mezinárodního znalostního
společenství.
Od r. 2001 je podle WOS autorem nebo spoluautorem 73 prací publikovaných
v mezinárodních časopisech a konferencích (přes 760 citací těchto prací s H-indexem 15).
-red-