Z monitoringu tisku

Při jmenování rady pro vědu Nečas porušil zákon

Kdo se mýlí v neutrinech, která jsou rychlejší než světlo?

EK schválila dotaci 2,3 miliardy korun na vědecké centrum BIOCEV


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

SAYING IT ...ON PAPER knižně

V listopadu vychází knížka anglických esejů bývalého oblíbeného lektora a zkušeného editora vědeckých textů Richarda Haase. Knížka má nejen klasickou tištěnou podobu, ale také elektronickou verzi. K vydání v Ústavu pro jazyk český ji připravil Akademický bulletin a k dostání bude v knihkupectví Academia.

richard_mensi.jpg

 

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Evropský kongres o gliových buňkách

V Kongresovém centru v Praze se ve dnech 13.–17. září 2011 uskutečnil 10. evropský kongres výzkumu gliových buněk ve zdraví a v nemoci (10th European meeting on Glial Cells in Health and Disease), kterého se zúčastnilo více než 800 vědců ze 41 zemí. Setkání špičkových badatelů uspořádal Ústav experimentální medicíny AV ČR v čele s ředitelkou ústavu a českou neurovědkyní prof. Evou Sykovou. Ta také na zahájení přednesla přednášku na téma historie Karlovy univerzity a Akademie věd. Vědecký program spoluorganizovali doc. Alexandr Chvátal a dr. Miroslava Anděrová.

12_3.jpg
Všechna fota: Archiv ÚEM AV ČR
Mezinárodní konference se konala v Kongresovém centru v Praze.


Gliové buňky, tj. astrocyty, oligodendrocyty, mikroglie a polydendrocyty, mají nezastupitelnou úlohu při udržování fyziologických funkcí mozku a hrají významnou roli jak v progresi neurodegenerativních onemocnění, jako jsou Alzheimerova, Parkinsonova a Huntingtonova choroba, tak i u epilepsie, ischemického poškození mozku a míchy a u nádorů centrálního nervového systému. Kongresu se zúčastnili nejen vědci z celé Evropy (590 účast­níků), ale i z USA (111), Japonska a Číny (61), Austrálie a Nového Zélandu (14) a Jižní Ameriky (27 účastníků).
V úvodu kongresu se konal kurz Biologie gliových buněk pro téměř 170 studentů z celého světa, jehož cílem bylo podat základní informace o fyziologii a patofyziologii gliových buněk včetně perspektiv dalšího výzkumu v této oblasti. Během kurzu přednášeli významní vědci – např. prof. Helmut Kettenmann (Německo), prof. Kristjan R. Jessen (Velká Británie), prof. Alexei Verkhratsky (Velká Británie), prof. Florence Perrin (Španělsko) či dr. Nathalie Rouach (Francie).

12_1.jpg
Eva Syková v rozhovoru s Harry Southeimerem (USA)

Významnou součást programu tvořilo osm tematických přednášek, které se zaměřily na aktuální objevy v oblasti výzkumu gliových buněk i na možnosti využití těchto poznatků v klinické praxi. Mezi přednášejícími nechyběli celosvětově uznávaní neuro­vědci, kteří se zabývají úlohou gliových buněk v regeneraci nervové tkáně. Jmenovitě prof. Vittorio Gallo (USA), prof. Magdalena Götz (Německo) a prof. William D. Richardson (Velká Británie). Prof. Harry Southeimer z USA se věnoval novým objevům ve výzkumu nádorů, které vznikají z gliových buněk, ale i prvním výsledkům z klinických zkoušek u pacientů s glioblastomem. Dr. Frank Kirchhoff (Německo) vědeckou společnost informoval o myších genetických modelech, které jsou v současné době dostupné, a nových metodách zobrazování interakcí mezi neurony a gliovými buňkami in vivo. Další významní vědci, prof. Ole Petter Ottersen (Norsko) a prof. Christian Giaume (Francie), ukázali, jak významnou úlohu mají gliální membránové proteiny, aquaporiny a konexiny v patofyziologii centrálního nervového systému.

12_2.jpg
Zleva: Helmut Kettenmann (Německo) spolu s Brucem Ransomem (USA)

Během bohatého programu se uskutečnilo 32 sympozií a tři workshopy. Ve 140 přednáškách badatelé prezentovali významné výsledky, které se týkaly neurodegenerativních onemocnění, traumatických poranění centrálního nervového systému či demyelinizačních onemocnění. Několik sympozií se zaměřilo na membránové proteiny astrocytů a NG2-proteoglykan exprimujících glií (polydendrocytů), jako jsou aquaporiny, glutamátové transportéry, konexiny, purinergní receptory a draselné iontové kanály. Mezi nejpodnětnější patřilo symposium, na němž přednášeli prof. Michael Fehling (Kanada), prof. James Fawcett (Velká Británie) a Dr. Pavla Jendelová z oddělení prof. E. Sykové na téma využití kmenových buněk v léčbě míšních poranění, či sympozium týkající se role astrocytů v progresi Alzheimerovy choroby, které zorganizoval prof. Arthur Butt (Velká Británie) a prof. Jose Julio Rodriguez Arellano (Španělsko). Mezi řečníky byli také čeští vědci; např. doc. Lydie Vargová, která se zabývala extracelulárním přenosem a úlohou gliových buněk v patofyziologických stavech, nebo prof. Petr Dubový, jenž přednášel o významu periferních gliových buněk. Workshop na téma význam proteolytických enzymů v gliomagenezi a neurodegeneraci zorganizovali dr. Jan Konvalinka a dr. Aleksi Šedo.
V průběhu čtyř dní prezentovalo své výsledky formou plakátů celkem 489 vědců/doktorandských studentů ve čtyřech sekcích. Tematický záběr byl rozmanitý: od genové exprese a úlohy transkripčních či růstových faktorů ve vývoji gliových buněk, v jejich proliferaci, migraci a diferenciaci, až po témata zabývající se membránovým transportem u gliových buněk, interakcemi mezi neurony a gliovými buňkami, neuroprotektivními a reparačními mechanismy v CNS, neurálními kmenovými buňkami i patofyziologií gliových buněk.
Uskutečnily se také speciální přednášky, z nichž jedna se týkala úspěšného publikování vědeckých výsledků – přednášel prof. Bruce Ransom, editor časopisu Glia. Ve druhé přednášce seznámil dr. Phillippe Trochet (Kanada) gliální vědeckou společnost s tzv. funkčními zobrazovacími metodami a s jejich nejnovějším vývojem v preklinickém výzkumu.
Mezinárodní kongres sponzorovali vystavovatelé z firem Peprotech, Wiley-Blackwell, Miltenyi Biotec, Leica, Zeiss, Roche, Jackson ImmunoResearch, Multichannel systems, Biotech, Visual Sonics a TSE systems.
Organizátoři uspořádali také společenský program. Velký úspěch zaznamenal koncert romské skupiny Romano Stilo, večeře pro účastníky kongresu v Kaiserštejnském paláci a společenský večer v Martinickém paláci.

EVA SYKOVÁ,
Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i.