Z monitoringu tisku

Při jmenování rady pro vědu Nečas porušil zákon

Kdo se mýlí v neutrinech, která jsou rychlejší než světlo?

EK schválila dotaci 2,3 miliardy korun na vědecké centrum BIOCEV


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

SAYING IT ...ON PAPER knižně

V listopadu vychází knížka anglických esejů bývalého oblíbeného lektora a zkušeného editora vědeckých textů Richarda Haase. Knížka má nejen klasickou tištěnou podobu, ale také elektronickou verzi. K vydání v Ústavu pro jazyk český ji připravil Akademický bulletin a k dostání bude v knihkupectví Academia.

richard_mensi.jpg

 

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2010  > červen  > Z Bruselu

Výzkumníci by měli trávit více času v laboratořích než u kancelářského stolu

Evropská komise zveřejnila 29. dubna 2010 plán na zjednodušení postupů při žádání o granty EU a jejich následnou správu. Jedná se o třináctistránkové sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů COM(2010)187 s názvem Zjednodušování implementace výzkumných rámcových programů.

23_1.gif

Při sestavování návrhů Komise vycházela z výsledků veřejných konzultací, které se uskutečnily v podzimních měsících loňského roku, a ze zkušeností se správou projektů probíhajícího 7. rámcového programu. Ze strany Komise jde o významný krok, jenž je v souladu s novou strategií EU Evropa 2020 a který podpoří výzkum a inovace s cílem oživit evropskou ekonomiku a zajistit nové zdroje růstu a zaměstnanosti.

Komisařka pro výzkum, inovace a vědu Máire Geoghegan-Quinnová při této příležitosti uvedla: „Cílem našich návrhů je omezit administrativní zátěž související s evropskými výzkumnými programy. Je třeba, aby se do nich zapojili nejlepší výzkumní pracovníci a inovativní společnosti a aby se mohli soustředit na výsledky své práce; nikoli na papírování. Pomůže to oživit evropské hospodářství a zlepší kvalitu života. Musíme ale posílit především účast malých a středních podniků, čehož lze dosáhnout, aniž by byla oslabena finanční kontrola. Vyzýváme proto ostatní instituce EU, aby nás v tomto úsilí podpořily.“ Zmínila též petici TRUST RESEARCHERS, kterou do uvedeného dne podepsalo téměř 11 000 lidí ze 44 zemí – z toho více než 300 podpisů je z České republiky a plně se ztotožnila s jejím obsahem.

V první části dokumentu Komise rekapituluje realizované kroky a navrhuje nové, které lze provést za stávajících právních a regulačních předpisů. V prvním případě se jedná např. o snížení počtu odevzdávaných formulářů a výkazů, využívání efektivnějších nástrojů informačních technologií (uživatelsky vstřícné aplikace), odborné poradenství žadatelům, založení záručního fondu a zavedení jednotného nástroje pro registraci účastníků projektů. Mezi tyto aktivity patří též vznik dvou nových výkonných agentur (2007), jež spravují projekty – Výkonné agentury pro výzkum (REA) a Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum (ERCEA). Další změny začne Komise realizovat co nejdříve. Jednat se bude např. o konzistentním uplatňování pravidel (zvláště v případě auditů) a zlepšení struktury a obsahu výzev k předkládání návrhů. Ještě dále Komise postoupí po schválení revidovaného znění Finančního nařízení, jehož zveřejnění je plánováno na květen či červen 2010.

Podle komisaře pro rozpočet Janusze Lewandowského „[…] podpoří revidované finanční nařízení koncepci zjednodušení financování výzkumu konkrétními návrhy právních předpisů, čímž umožní vytvoření jednodušších pravidel, která usnadní přístup k financování z fondů EU malým a středním podnikům nebo nevládním organizacím“.

Ve druhé části sdělení Komise předkládá návrhy na změnu stávajících pravidel financování, aby umožnila radikálnější zjednodušení a zároveň zachovala účinnou kontrolu. O těchto změnách rozhodne Evropský parlament a Rada EU. Komise navrhuje častější používání metodik pro výpočet průměrných nákladů, které nevyžadují samostatné a pracné vyúčtování každé malé položky vynaložené v rámci projektu. Komise rovněž usiluje, aby bylo možné používat stejné účetní postupy pro financování z prostředků EU jako pro financování výzkumu z vnitrostátních prostředků. Realizací tohoto návrhu dojde k výrazným časovým úsporám a ke snížení počtu chyb při ­účtování.

S uskutečněním třetího typu plánovaných změn se počítá v budoucích rámcových programech pro výzkum. Ke zvažovaným možnostem patří např. přechod k platbám podle dosažených výsledků, což by znamenalo, že příjemci by byli placeni paušálně za plnění konkrétních vědeckých úkolů a museli by prokázat, že je splnili efektivním a účinným způsobem, namísto aby vykazovali každou jednotlivou položku nákladů zvlášť. Tento způsob podporuje i Evropský účetní dvůr. (Pozn. autorky: otázkou je, zda navrhovaný systém zpětných plateb není v kontradikci s prohlášením Komise, že je nutné usnadnit zapojování malých a středních podniků a nevládních organizací.)
K dalším změnám jistě přispěje i hodnocení v polovině období platnosti současného 7. rámcového programu, které Komise nedávno zahájila jmenováním skupiny nezávislých odborníků pod vedením generálního ředitele Švédské rady pro výzkum životního prostředí, zemědělství a územního plánování (Formas) Rolfa Annerberga. Jejím úkolem bude do podzimu letošního roku vypracovat hodnotící zprávu o průběhu, efektivitě a dopadech největšího unijního programu a navrhnout účinná opatření pro jeho zdokonalení.

ANNA VOSEČKOVÁ,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR