V rámci 15. mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy Praha se 14. května 2009 konal kulatý stůl pod názvem Ruská emigrace v meziválečném Československu.
Zleva: Marija Vasiljevová, Ljubov Běloševská, Viktor A. Moskvin a Lukáš Babka
Foto: Stanislav Petr, Archiv autora
Akce, kterou pořádal Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., Slovanská knihovna při NK v Praze a Dům ruského exilu Alexandra Solženicyna (Rusko, Moskva), se zúčastnilo kolem 50 odborníků. Diskusi českých a ruských kolegů řídila vedoucí pracovní skupiny Dějin ruské emigrace v meziválečné ČSR Ljubov Běloševská (SLÚ) a vědecká tajemnice Marija Vasiljevová (Dům ruského exilu A. Solženicyna). O důležitosti dlouholetého bádání založeném na spolupráci dvou států a o posledních organizačních změnách v Domě ruského exilu A. Solženicyna (nabytí statutu státního muzea) pohovořil během úvodního slova ředitel této instituce V. A. Moskvin. Práce Slovanské knihovny na téma ruské emigrace, jejich dosavadní stav a plány do budoucna představil ředitel Slovanské knihovny L. Babka. Na problémy vývoje vědy o ruském exilu se zaměřila L. Běloševská, některé konkrétní otázky ruské exilové literatury a společných publikací přiblížila M. Vasiljevová. Do debaty vstoupili M. Magidová (SK), prof. V. Svatoň (FF UK), T. Glanc (univerzita v Brémách), prof. D. Kšicová (Masarykova univerzita v Brně), M. Zadražilová, J. Kostincová (Univerzita v Hradci Králové), M. Bubeníková (UK), G. Vaněčková. Rozprava se týkala nejen literárněvědného oboru, který je v emigrantologii prozkoumán nejvíce, ale i dalších témat – historie eurasijského hnutí, kunsthistorie a dějin byzantologie, dějin všedního života ruských emigrantů. E. Voráček (Historický ústav AV ČR) upozornil na stále malý počet badatelů-historiků, J. Jančárková (SLÚ) mluvila o náročnosti některých výzkumů vyžadujících služební cesty do těžko dostupných lokalit, například na Balkáně. K besedě se připojila rovněž A. Kopřivová (SK), o potřebě popularizace vědy hovořil novinář I. Tolstoj (Radio Svoboda).
V době veletrhu byla veřejnosti představena široká řada publikací od roku 1996, které se vztahují k této problematice a jež vydávají Slovanský ústav AV ČR, Slovanská knihovna při NK v Praze a vlastní nakladatelství Domu ruského exilu A. Solženicyna, Russkij puť.
Julie Jančárková,
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.
Zleva: Marija Vasiljevová, Ljubov Běloševská, Viktor A. Moskvin a Lukáš Babka
Foto: Stanislav Petr, Archiv autora
Akce, kterou pořádal Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., Slovanská knihovna při NK v Praze a Dům ruského exilu Alexandra Solženicyna (Rusko, Moskva), se zúčastnilo kolem 50 odborníků. Diskusi českých a ruských kolegů řídila vedoucí pracovní skupiny Dějin ruské emigrace v meziválečné ČSR Ljubov Běloševská (SLÚ) a vědecká tajemnice Marija Vasiljevová (Dům ruského exilu A. Solženicyna). O důležitosti dlouholetého bádání založeném na spolupráci dvou států a o posledních organizačních změnách v Domě ruského exilu A. Solženicyna (nabytí statutu státního muzea) pohovořil během úvodního slova ředitel této instituce V. A. Moskvin. Práce Slovanské knihovny na téma ruské emigrace, jejich dosavadní stav a plány do budoucna představil ředitel Slovanské knihovny L. Babka. Na problémy vývoje vědy o ruském exilu se zaměřila L. Běloševská, některé konkrétní otázky ruské exilové literatury a společných publikací přiblížila M. Vasiljevová. Do debaty vstoupili M. Magidová (SK), prof. V. Svatoň (FF UK), T. Glanc (univerzita v Brémách), prof. D. Kšicová (Masarykova univerzita v Brně), M. Zadražilová, J. Kostincová (Univerzita v Hradci Králové), M. Bubeníková (UK), G. Vaněčková. Rozprava se týkala nejen literárněvědného oboru, který je v emigrantologii prozkoumán nejvíce, ale i dalších témat – historie eurasijského hnutí, kunsthistorie a dějin byzantologie, dějin všedního života ruských emigrantů. E. Voráček (Historický ústav AV ČR) upozornil na stále malý počet badatelů-historiků, J. Jančárková (SLÚ) mluvila o náročnosti některých výzkumů vyžadujících služební cesty do těžko dostupných lokalit, například na Balkáně. K besedě se připojila rovněž A. Kopřivová (SK), o potřebě popularizace vědy hovořil novinář I. Tolstoj (Radio Svoboda).
V době veletrhu byla veřejnosti představena široká řada publikací od roku 1996, které se vztahují k této problematice a jež vydávají Slovanský ústav AV ČR, Slovanská knihovna při NK v Praze a vlastní nakladatelství Domu ruského exilu A. Solženicyna, Russkij puť.
Julie Jančárková,
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.
English
