Z monitoringu tisku

Při jmenování rady pro vědu Nečas porušil zákon

Kdo se mýlí v neutrinech, která jsou rychlejší než světlo?

EK schválila dotaci 2,3 miliardy korun na vědecké centrum BIOCEV


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

SAYING IT ...ON PAPER knižně

V listopadu vychází knížka anglických esejů bývalého oblíbeného lektora a zkušeného editora vědeckých textů Richarda Haase. Knížka má nejen klasickou tištěnou podobu, ale také elektronickou verzi. K vydání v Ústavu pro jazyk český ji připravil Akademický bulletin a k dostání bude v knihkupectví Academia.

richard_mensi.jpg

 

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Ruská emigrace v meziválečném Československu

V rámci 15. mezinárodního knižního veletrhu a literárního festivalu Svět knihy Praha se 14. května 2009 konal kulatý stůl pod názvem Ruská emigrace v meziválečném Československu.

Zleva: Marija Vasiljevová, Ljubov Běloševská, Viktor A. Moskvin a Lukáš Babka
Zleva: Marija Vasiljevová, Ljubov Běloševská, Viktor A. Moskvin a Lukáš Babka
Foto: Stanislav Petr, Archiv autora

Akce, kterou pořádal Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., Slovanská knihovna při NK v Praze a Dům ruského exilu Alexandra Solženicyna (Rusko, Moskva), se zúčastnilo kolem 50 odborníků. Diskusi českých a ruských kolegů řídila vedoucí pracovní skupiny Dějin ruské emigrace v meziválečné ČSR Ljubov Běloševská (SLÚ) a vědecká tajemnice Marija Vasiljevová (Dům ruského exilu A. Solženicyna). O důležitosti dlouholetého bádání založeném na spolupráci dvou států a o posledních organizačních změnách v Domě ruského exilu A. Solženicyna (nabytí statutu státního muzea) pohovořil během úvodního slova ředitel této instituce V. A. Moskvin. Práce Slovanské knihovny na téma ruské emigrace, jejich dosavadní stav a plány do budoucna představil ředitel Slovanské knihovny L. Babka. Na problémy vývoje vědy o ruském exilu se zaměřila L. Běloševská, některé konkrétní otázky ruské exilové literatury a společných publikací přiblížila M. Vasiljevová. Do debaty vstoupili M. Magidová (SK), prof. V. Svatoň (FF UK), T. Glanc (univerzita v Brémách), prof. D. Kšicová (Masarykova univerzita v Brně), M. Zadražilová, J. Kostincová (Univerzita v Hradci Králové), M. Bubeníková (UK), G. Vaněčková. Rozprava se týkala nejen literárněvědného oboru, který je v emigrantologii prozkoumán nejvíce, ale i dalších témat – historie eurasijského hnutí, kunsthistorie a dějin byzantologie, dějin všedního života ruských emigrantů. E. Voráček (Historický ústav AV ČR) upozornil na stále malý počet badatelů-historiků, J. Jančárková (SLÚ) mluvila o náročnosti některých výzkumů vyžadujících služební cesty do těžko dostupných lokalit, například na Balkáně. K besedě se připojila rovněž A. Kopřivová (SK), o potřebě popularizace vědy hovořil novinář I. Tolstoj (Radio Svoboda).
V době veletrhu byla veřejnosti představena široká řada publikací od roku 1996, které se vztahují k této problematice a jež vydávají Slovanský ústav AV ČR, Slovanská knihovna při NK v Praze a vlastní nakladatelství Domu ruského exilu A. Solženicyna, Russkij puť.

Julie Jančárková,
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.