Věda a výzkum jsou velmi drahé, přesto statistiky dokazují, že se investice do této oblasti vyplatí. Otázkou zůstává, zda není rozumné soustředit výzkum v zemi jako Česká republika do jednoho nebo dvou center. Různé ukazatele, např. institucionální prostředky vložené do výzkumu v jednotlivých krajích, ukazují jednoznačnou dominanci Prahy, za niž se řadí kraj Jihomoravský, Středočeský a posléze Jihočeský.
Ve srovnání se zeměmi, které mají dlouhou demokratickou tradici a jsou ve výzkumu mnohem úspěšnější než ČR (např. Velká Británie, Holandsko, Švýcarsko), je výzkum v ČR velmi koncentrován. Institucionální výdaje na vědu v Praze a Středočeském kraji činily v loňském roce 6215 mil. Kč., t. j. skoro čtyřnásobek součtu výdajů ve všech ostatních jedenácti krajích (1589 mil. Kč). To se možná změní. Evropská unie analyzovala vztah mezi distribucí výzkumných kapacit a jejich společenským dopadem na socioekonomický rozvoj regionů a cíleně podporuje rozvoj výzkumných kapacit mimo zavedená centra. Pro ČR je v tomto ohledu významná podpora rozvoje výzkumných kapacit v regionech, jejichž hospodářský produkt je nižší než 75 % průměru EU (v ČR všechny kraje krom Prahy). Podpora má být přidělována na základě hodnocení projektů podaných do Operačního programu Věda a vývoj pro inovace (OP VaVpI).
Velkým problémem rozvoje výzkumu v regionech je zajištění lidských zdrojů. Vysokoškolské vzdělání získává většina Čechů v Praze a Brně a dominance těchto center v zajištění doktorských studií je ještě větší. Na jedné straně je to pochopitelné, protože výzkumní pracovníci mají být vychováváni na nejlepších pracovištích a řada z nich je v Praze, případně v Brně. Na druhé straně Češi povětšině nesrovnávají kvality pracovišť, ale zůstávají na doktorských studiích tam, kde dokončili studium magisterské či inženýrské. Absolventi doktorských studií si hledají zaměstnání pokud možno také ve stejném místě a do regionů odcházejí jen ti, kteří tam mají rodinné vazby. To by se mělo změnit po vytvoření regionálních výzkumných kapacit, jejich budování však bude obtížné.
Biologické centrum AV ČR, v. v. i. (dále jen BC), se hlásí do soutěže OP VaVpI projektem BIOEKO. Má to štěstí, že si ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou a zčásti s jinými vysokými školami vychovává vlastní doktorandy. Po ukončení studií jim školitelé pomáhají zajistit dlouhodobé zahraniční stáže, které jsou velmi prospěšné, ze kterých se však mnozí nevracejí. Důležitou částí projektu BIOEKO je proto snaha o návrat těchto pracovníků. I když se to podaří, nebude kvalifikovaných sil dostatek a bude nutný nábor v zahraničí. Cílem projektu je zajistit kvalitní výzkum v oblasti aplikované ekologie pro potřeby střední Evropy a současně přispět k rovnoměrnějšímu rozdělení výzkumných kapacit v ČR. Oba cíle přesně odpovídají záměrům OP VaVpI.
Ekologický výzkum BC a projekt BIOEKO
Růst lidské populace, zmenšování rozlohy ekosystémů pro trvale udržitelnou produkci a hrozba vyčerpání fosilních zdrojů energie si vynucují stále intenzivnější využití zbývajících zemědělských, lesních a vodních ekosystémů. Zvyšování cen potravin (od roku 2000 ve světovém průměru čtyřikrát) urychluje vývoj nových biotechnologií, jakými jsou zejména genetické modifikace (GM). Jejich využití se v EU řídí principem předběžné opatrnosti, jehož dodržení vyžaduje kvalitní ekologický výzkum. Na rozdíl od průmyslových, potravinářských, lékařských a dalších technologií nelze postupy týkající se krajiny přejímat z geograficky vzdálených oblastí bez ověření v místních podmínkách. Nejedná se o rutinní záležitosti, protože měnící se skladba zemědělské produkce, zavádění nových plodin a další vlivy spjaté s problémy alternativní energetiky a klimatických změn přinášejí mnoho nevyřešených otázek. Řešení místních environmentálních problémů spojených s maximalizací produkce často vyžaduje vývoj nových technologií a nebo inovaci stávajících. Konkurenceschopnost, trvale udržitelný rozvoj a zachování krajiny každé země stále více závisí na kvalitě ekologického výzkumu.
V ekologickém výzkumu má v ČR výjimečné postavení právě BC, které sdružuje pět ústavů. Hydrobiologický ústav a Ústav půdní biologie jsou zaměřené výlučně ekologicky. Významné zastoupení ekologie je i v ostatních ústavech: Entomologickém, molekulární biologie rostlin a Parazitologickém. Ekologický výzkum se v BC prolíná s jinými směry biologického výzkumu, včetně molekulární biologie a vývoje GM organizmů. Svou velikostí (419 zaměstnanců a 87 doktorandů) a především kvalitou výzkumu se řadí v celosvětovém měřítku na jedno z předních míst obdobně zaměřených výzkumných institucí. K mezinárodnímu renomé přispívá vydávání časopisů European Journal of Entomology a Folia Parasitologica, organizování mezinárodních konferencí a působení pracovníků BC v nadnárodních vědeckých organizacích a redakčních radách časopisů. Je logické, že současná společenská poptávka po rozvoji ekologického výzkumu a pocit občanské spoluodpovědnosti za osud naší země se odrážejí v rozvojových plánech centra.
BC chce rozvinout výzkum zaměřený na vývoj a inovaci biotechnologií pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, zdravotní bezpečnost obyvatelstva a ochranu životního prostředí včetně vypracování metodik pro racionální hodnocení ekologických přínosů a rizik nových i existujících technologií. Projekt BIOEKO, který byl vypracován za výrazné podpory regionální samosprávy a po dohodě s Jihočeskou univerzitou, bude rozvíjet výzkumnou infrastrukturu zaměřenou na výše uvedené cíle a opřené o tři stavební investice: 1. Dostavbu laboratoří pro výzkum půdy a vod. 2. Přestavbu infekčního zvěřince s ohledem na současné zdravotní normy. 3. Výstavbu Biotechnologického institutu aplikované ekologie. BIOEKO bude využívat stávající infrastrukturu BC, kterou pozvedne na vyšší úroveň s důrazem na praktické využití výsledků. Praktická orientace posílí inovační potenciál regionu a přispěje k rozvoji cíleného výzkumu v rámci celé ČR. Výsledky umožní rychlejší, bezpečné a ekonomicky optimální zavádění moderních postupů jako základu konkurenceschopnosti českého zemědělství, lesnictví a navazujícího podnikání. Kvalitní hodnocení rizik nových biotechnologií pomůže zajistit solidní bázi pro politické rozhodování v sociálně-ekonomické oblasti. Pevné zakotvení BC v Evropském výzkumném prostoru usnadní uplatnění výsledků mimo ČR.
Počet studentů na vysokých školách v akademickém roce 2006–2007 (dle údajů zveřejněných na webové stránce MŠMT)
Potřebu ekologického, prakticky orientovaného výzkumu pociťujeme delší dobu. Obtížné bylo ovšem vtěsnat tento výzkum do stávajících výzkumných záměrů BC. Z těchto důvodů jsme vypracovali výzkumný záměr Vývoj biotechnologií a diagnostických metod pro životní prostředí a v listopadu 2007 jej předali Akademické radě AV ČR. Bohužel se ukázalo, že v té době již nebylo možné nové výzkumné záměry předkládat a získat pro ně finanční podporu. BC však na základě jasně definovaných úkolů vytvořilo základy řešitelských týmů pro BIOEKO. Jejich významnou část tvoří pracovníci zaměstnaní na dobu řešení grantových projektů. V roce 2009 bude nad rámec stávajících záměrů pracovat 25 vědeckých pracovníků; devět z nich bude možno zaplatit z prostředků úspěšných projektů 7. RP a tzv. Norských fondů. Další budování řešitelského týmu bude záviset na finančních možnostech BC. Současně s rozvojem lidských zdrojů pokračuje příprava stavebních prací. Během prvního pololetí 2009 by bylo možné začít stavět.
FRANTIŠEK SEHNAL,
ředitel Biologického centra AV ČR, v. v. i.
English
