Z monitoringu tisku

Při jmenování rady pro vědu Nečas porušil zákon

Kdo se mýlí v neutrinech, která jsou rychlejší než světlo?

EK schválila dotaci 2,3 miliardy korun na vědecké centrum BIOCEV


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

SAYING IT ...ON PAPER knižně

V listopadu vychází knížka anglických esejů bývalého oblíbeného lektora a zkušeného editora vědeckých textů Richarda Haase. Knížka má nejen klasickou tištěnou podobu, ale také elektronickou verzi. K vydání v Ústavu pro jazyk český ji připravil Akademický bulletin a k dostání bude v knihkupectví Academia.

richard_mensi.jpg

 

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2009  > leden  > Věda a výzkum

Kulturní aspekty globalizace: interkulturní a transkulturní dialog

V reprezentativních prostorách hlavní budovy Akademie věd ČR se uskutečnil v polovině listopadu minulého roku 8. ročník mezioborové konference Filosofie a sociální vědy. Její třídenní program byl věnován kulturním aspektům globalizace se zaměřením na dialog mezi kulturami. Konferenci zorganizovalo Centrum globálních studií (společné pracoviště Filosofického ústavu AV ČR, v. v. i., a Filozofické fakulty UK v Praze), Oddělení morální a politické filosofie Filosofického ústavu AV ČR, v. v. i., a Katedra politologie a filozofie Filozofické fakulty Univerzity J. E. Purkyně.

Své přednášky prezentovalo 26 filozofů a sociálních vědců, kteří vystoupili v deseti sekcích: Současný globální řád; Vzdělávání a věda v globální podobě; Média a kultura; Prezentace mezinárodní zprávy Social Watch; Kritika globální uniformity a zneuznání; Interkulturní dialog a nezápadní civilizace; Role víry a náboženství v současné době; Konflikty mezi kulturami; Pluralita vs. univerzalizmus; Kultury a jejich ohrožení; Kultura a hegemonie; Interakce kultur v globální době.
Na konferenci své příspěvky přednesli také respektovaní autoři z dalších akademických či univerzitních pracovišť v Praze, Brně, Ústí nad Labem, Liberce, Bratislavy, Prešova a jiných měst, z nichž přijelo mnoho diskutantů a posluchačů. V této souvislosti je vhodné upozornit, že listopadová konference s převážně českou účastí je komplementární k „mezinárodní“ konferenci, kterou Centrum globálních studií každoročně pořádá po dobu pěti dnů ve třech paralelních sekcích v květnu za účasti kolem 100 zahraničních hostů.

Oleg Suša a Marek Hrubec z Centra globálních studií
Oleg Suša a Marek Hrubec z Centra globálních studií
© Stanislava Kyselová, Archiv SSČ

Konferenci zahájil Marek Hrubec, který Centrum globálních studií vede. Poté, co přivítal účastníky, pohovořil o záměrech a cílech konference. Jelikož byl její program velmi „nabitý“, dovoluji si upozornit alespoň na některé příspěvky.
Jako první pohovořil na téma Kultura globálního občanství a globální média Oleg Suša. Uvedl, že tendence kritizovat vlivné instituce v podmínkách globalizace jde často ruku v ruce se silným zklamáním z modernity a materiálního vývoje a také z téměř neomezovaných vojenských a technologických institucí, které ohrožují udržitelnost planetární biosféry. Žijeme s novými a nesmírnými riziky. Nejistota je tím, co bude ovlivňovat životní svět a zkušenosti většiny lidí v blízké budoucnosti. Martin Šimsa hovořil na téma Dialog mezi jedinci a kulturami, texty a kontexty a analyzoval význam kontextu, který formuje identity lidských bytostí, pro porozumění jedincům, kulturám a textům. Na druhé straně poukázal také na skutečnost, že pro vytváření jejich identit je podstatné, jak se vymezují vůči jiným kulturám, jedincům a textům, což může proces porozumění značně komplikovat.
Josef Velek v přednášce O neintervenci: interpretace, kritika, univerzalizmus srovnal pohled dvou významných politických filosofů, Michaela Walzera a Daniela Bella, na proces demokratizace a liberalizace v Číně. V příspěvku nazvaném Dvacáté století jako válka se Daniel Kroupa inspiroval Patočkovými Kacířskými eseji a hovořil o tom, že svět hledající únik před temnou stránkou lidského života, k níž patří konečnost a „konflikt v bytí“, proměnil „boj za mír“ takovým způsobem, že definoval dvacáté století jako válku. Nyní proto před námi stojí otázka – bude století jednadvacáté jiné? V návaznosti na předchozí příspěvek Hynek Tippelt v přednášce Proč 20. století jako válka? rozebíral psychoanalytické pojetí agresivity a destrukce. Postavil vedle sebe Patočkovo „kacířské pojetí“ války jako něčeho v jistém obranném smyslu smysluplného a smysludárného a freudovské pojetí války jako jednu z podob, v níž se může externalizovat pud smrti. Poté se tázal, nakolik freudovský determinismus a instinktivismus umožňuje hledat způsoby, jak s lidskou destruktivitou zacházet, přičemž dospěl k závěru, že jednou z podmínek zmírnění současného mezinárodního napětí je uskutečnění „destruktivní revoluce“ podobné té, která se v průběhu 20. století odehrála v oblasti sexuality. Ladislav Hohoš v prezentaci Multikulturalizmus alebo globálna uniformita analyzoval v návaznosti na amerického ekonoma Roberta B. Reicha obavy, jež plynou z napětí mezi kulturní pluralitou a planetární unifikací.
Jako téma představily multikulturalismus v zemích Evropské unie (zejména na Slovensku) také slovenské autorky Remišová a Lašáková. Marta Kolářová pojala svůj referát Globalizovaná kultura a antropologie jako promyšlení proměny antropologie jako vědy – jejího předmětu i metod – za podmínek globalizace. Dříve se antropologie zabývala kulturou ve smyslu toho, jak je určitá skupina lidí (kmen, etnikum atd.) vázána k určitému místu a jak jejich teritorium přikládá jejich životům kolektivně smysl. Globalizace vyňala kulturu z jejich místa a mnoho lokalit se proměnilo na prostory kulturní směsi. Globalizovaný svět je světem „kultury v pohybu“, v němž dochází k procesům de-lokalizace a re-lokalizace kulturních prvků.
Konferenční sekce se věnovala globálnímu dialogu mezi kulturami a lidským právům.
Konferenční sekce se věnovala globálnímu dialogu mezi kulturami a lidským právům.
© Stanislava Kyselová, Archiv SSČ

Součástí konference byla také prezentace dvou nových titulů, které vydalo nakladatelství Filosofia v edici Filosofie a sociální vědy (svazky 28 a 30). Jedná se o knihu Marka Hrubce a kol. Sociální kritika v éře globalizace (práce českých, slovenských, amerických a čínských autorů) a sborník editovaný Markem Hrubcem Interkulturní dialog o lidských právech: západní, islámské a konfuciánské perspektivy. Stojí za to upozornit, že sborník je svým obsahem na českém knižním trhu jedinečný, protože nenahlíží na téma lidských práv pouze z euroamerického hlediska, jak tomu v současnosti obvykle bývá, ale je mimořádným souborem studií autorů, kteří pocházejí z různých kultur a analyzují lidská práva ze svých rozdílných – západních, konfuciánských či islámských – stanovisek.
Centrum globálních studií v brzké době představí další novou knihu, tentokráte od Erazima Koháka, která vychází rovněž v nakladatelství Filosofia v anglickém jazyce pod titulem Heart and Horizon: Cultural Identity and Global Humanity in Czech Philosophy a do jara příštího roku bude k dispozici také v češtině.
Na závěr bych rád čtenáře pozval na příští ročník konference, který bude věnován tématu Politické aspekty globalizace: perspektivní modely politického uspořádání.

MARTIN BRABEC,
Centrum globálních studií Filosofického ústavu AV ČR, v. v. i., a Filozofické fakulty UK v Praze