Na letošní jubilejní pátý ročník udělení Descartesovy ceny za výjimečné vědecké a technické výsledky dosažené na základě mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu bylo nominováno celkem osm projektů, na nichž spolupracují vědci ze 20 zemí Evropské unie, Bulharska, Švýcarska a některých dalších zemí mimo Evropu. Dvěma z nich budou 2. prosince 2004 v Rudolfově galerii na Pražském hradě Descartesovy ceny za vědecký výzkum uděleny. Poprvé se letos uděluje Descartesova cena za komunikaci. Součástí slavnosti bude v předvečer udílení cen 1. prosince v budově AV ČR na pražské Národní třídě představení držitelů této ceny z předchozích let prof. V. Dehant z Královské observatoře v Belgii, dr. J. Vondráka z Astronomického ústavu AV ČR, prof. J. Balzariniho z Regova institutu pro lékařský výzkum v Leuvenu a prof. A. Holého z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. Při představení laureátů nově udílené Descartesovy ceny za komunikaci budeme mít čest přivítat Sira D. Attenborougha, prezidenta Královské společnosti pro ochranu přírody, prof. P. Csermelyho ze Semmelweisovy univerzity a prof. W. Heckla z Institutu Maxe Plancka. Po oba dva dny bude tuto výjimečnou událost dokumentovat výstava v Knihovně AV ČR.
Výsledky práce nominovaných týmů budou ohodnoceny Grand Jury, již tvoří známé osobnosti z akademického světa, průmyslu a veřejného života. V tomto roce Grand Jury předsedá prof. Ene Ergma, místopředsedkyně Estonské akademie věd a předsedkyně estonského parlamentu. Nominovány jsou následující projekty:Projekt uPAR (biologické vědy) koordinuje prof. Francesco Blasi z univerzity v Miláně. Výzkumný tým se zaměřil na oblast mimobuněčné proteolýzy, migrace buněk a rakoviny, zvláště na využití urokinázového plasminogenového aktivátoru a receptoru (UPA/uPAR). Spolupráce vedla k důležitým objevům v molekulové struktuře uPAR, mechanismu, kterým UPA/uPAR ovlivňují migraci buněk, a k zjištění významu tohoto systému ve fenotypu rakoviny a jeho využití v předpovědích onemocnění a reakcí na terapii.
Projekt lokální terapie (biologické vědy) koordinuje prof. John Francis Martin z University College v Londýně. Výsledky výzkumů přispěly k objevení nových metod lokálního podávání léků a k pochopení patofyziologie kardiovaskulárního systému.
Projekt MBAD (biologické vědy) pod vedením prof. Howarda Trevora Jacobse z univerzity ve finském Tampere přispěl k vysvětlení molekulárních mechanismů mitochondriálního stárnutí a chorob a k objasnění klíčových funkcí genetického systému mitochondrií. Mitochondriální choroby v současnosti patří mezi nejzávažnější skupinu dědičných chorob člověka.
Cílem Projektu DENDRIMERS (chemie) vedeného prof. Vincenzem Balzanim z Bolongne bylo navrhnout, vyrobit a uvést do provozu fotonické molekulární zařízení založené na dendrimerech. Dendrimery jsou novou skupinou přesně definovaných polymerních struktur imitujících tvar stromu v nanosvětě. Pro své nezvyklé chemické a fyzikální vlastnosti v současnosti přitahují značnou pozornost. Práce na projektu vedly k neobvyklým návrhům ve vývoji významných oblastí chemie a nanotechnologií.
Celkem devět vědeckých týmů participovalo na Projektu APLOMB (technika) koordinovaném prof. Peterem Townsendem z univerzity v Sussexu. Hlavním cílem projektu bylo vyvinout účinný detektor fotonů na měření luminiscence o nízké intenzitě. Výzkumné práce umožnily podrobně modelovat výkon elektrody pomocí údajů získaných novými experimentálními metodami, které umožňují odvodit dielektrické konstanty látek, z nichž jsou elektrody vyrobeny.
Projekt MAFTIA (informační vědy) vede dr. Robert Stroud z univerzity v Newcastlu. V rámci projektu byly zkoumány různé metody tvorby odolných síťových systémů, které budou spolehlivé a odolné vůči nežádoucím proniknutím do sítě. Významný je komplexní přístup k řešení odolnosti systému před náhodnými chybami a před nepřátelskými útoky v rozsáhlých distribuovaných systémech.
Projekt IST-QuComm (fyzika) vedl prof. Anders Karlsson z Royal Institute of Technology ve Stockholmu. Výsledky průkopnické práce osmi vědeckých týmů, které využívají kvantovou technologii mimo laboratoře, mohou změnit komunikační technologie v blízké budoucnosti. Projekt představil využití kvantové kryptografie pro bezpečný přenos dat. Již se uskutečnily první praktické testy s bankovními převody využívajícími zabezpečení pomocí této nové technologie.
Projekt CSNM (fyzika) vede prof. Peter Weinberger z univerzity ve Vídni a participuje na něm tým RNDr. Václava Drchala z Fyzikálního ústavu AV ČR. Nové materiály a jejich fyzikální vlastnosti hrají zásadní roli v hi-tech průmyslu a jeho dalším rozvoji. Výzkumné práce na vývoji nových materiálů probíhají v zúčastněných týmech již téměř 15 let. Zkoumají a hodnotí jejich vlastnosti z hlediska praktického použití.
- red –
English
