Mezinárodní astronautická  federace spolu s Mezinárodní astronautickou akademií a Mezinárodním ústavem  kosmického práva pořádají každoročně kongres, který je šířkou záběru vskutku  mimořádný. Na letošním Mezinárodním astronautickém kongresu v Praze (27. září až  1. října 2010) se uskutečnilo 28 symposií a celkem 154 tematických zasedání  pokrývajících kosmickou vědu, technologii i společenské vědy včetně  práva. 

Obě fota: © Archiv ASÚ AV  ČR
Doprovodná výstava kongresu se  těšila zájmu studentů i veřejnosti.
Vybraná témata účastníci dále probírali na  plenárních zasedáních, obecných přednáškách a výborových schůzích. Součástí  kongresu se stala i veřejnosti částečně přístupná výstava kosmických agentur,  výrobních závodů a vydavatelů odborné literatury. Téměř 2000 návštěvníků z řad  veřejnosti a školních výprav expozice dokládá velký zájem. Kongresu se celkem  zúčastnilo přes 3500 odborníků, studentů a mladých profesionálů ze všech zemí,  které se kosmem zabývají. Pro srovnání – před 33 lety, v roce 1977, kdy kongres  také hostila Praha, to bylo 983 účastníků. 
Požadavek, aby se kongres  konal pod jednou střechou, se v Praze podařilo splnit doslova, a to díky  rozměrům a možnostem Kongresového centra Praha. Česká účast se mezi tisíci  delegátů téměř ztratila, nicméně bylo ji slyšet. Na akademický den byli pozváni  předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš a bývalý předseda Učené společnosti  ČR dr. Jiří Grygar, aby světovou veřejnost informovali o složení a práci naší  vědecké obce. Jako příklad vědeckých výsledků, které se týkají kosmu, posloužila  přednáška dr. Jiřího Borovičky z Astronomického ústavu AV ČR o pozorování  průletů meteorických těles vysokými vrstvami atmosféry. Posluchače zaujala  především zpráva o bolidových sítích ve střední Evropě a v západní Austrálii  koordinovaných z Astronomického ústavu AV ČR.

Luboš Perek (uprostřed) jako  pamětník i předchozího pražského kongresu
Zvláštní zasedání v  rámci symposia o historii astronautiky v období 50. a 60. let, kdy se ve střední  Evropě Mezinárodní geofyzikální rok pozvolna měnil v program mezinárodní  spolupráce Interkosmos, organizátoři věnovali počátkům astronautiky a kosmického  výzkumu v bývalém Československu. V sedmi referátech se posluchači dozvěděli o  rentgenovém pozorování Slunce, o geofyzikálních družicích Magion, o studiu  vztahů mezi Sluncem a Zemí, o laserových dalekohledech pro určování velmi  přesných drah satelitů, o studiu vlivu dlouhodobého pobytu ve stavu beztíže na  lidskou posádku, o citlivém mikroakcelerometru atd. Jedním z referujících byl  prof. Ladislav Macho, bývalý předseda Slovenské akademie věd.
Jiná  plenární schůze se zaměřila na naše vize do budoucna. Některé navazovaly na  dříve studovaná témata, avšak hlavní důraz účastníci kladli na nové možnosti,  které se otevřely v r. 2008, kdy se ČR stala členem Evropské kosmické  agentury.

Za zmínku stojí také plenární diskuse o stoupající hladině  oceánů (data o tomto fenoménu odborníci získali pozorováním prostřednictvím  mnoha družic). Nová měření ukazují, že hladina oceánů bude stoupat rychleji, než  naznačovala dřívější měření. Podle jednoho odhadu by hladina měla stoupnout do  konce tohoto století o 0,75 až 1,90 metru. Tomuto vážnému tématu budou vědci  jistě věnovat pozornost v blízké budoucnosti. Měření, která se chystají, mohou  ovšem obsahovat překvapení pro nás i pro generace, které do konce století  nastoupí.
Z rozhovorů a děkovných zpráv účastníků se zdá, že úsilí  vynaložené na organizaci kongresu se nám v budoucnu plně vrátí. 
LUBOŠ PEREK,  
Astronomický  ústav AV ČR, v. v. i.
 



 
			 
                

 
			
			 
			
			 
			
			 
			
			 
			
			 
			
			 
			
			 
			
			
 
       English
English
 