Z monitoringu tisku

Při jmenování rady pro vědu Nečas porušil zákon

Kdo se mýlí v neutrinech, která jsou rychlejší než světlo?

EK schválila dotaci 2,3 miliardy korun na vědecké centrum BIOCEV


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

SAYING IT ...ON PAPER knižně

V listopadu vychází knížka anglických esejů bývalého oblíbeného lektora a zkušeného editora vědeckých textů Richarda Haase. Knížka má nejen klasickou tištěnou podobu, ale také elektronickou verzi. K vydání v Ústavu pro jazyk český ji připravil Akademický bulletin a k dostání bude v knihkupectví Academia.

richard_mensi.jpg

 

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Mauric Remeš (1867–1959)

MUDr. Mauric Remeš se narodil 21. července 1867 v Příboře na Moravě. Zahájil zde svá gymnaziální studia, která ukončil v Litomyšli. Po absolvování vídeňské lékařské fakulty, kde byl promován na doktora, nastoupil roku 1892 v Olomouci jako sekundární lékař zemské nemocnice a porodnice. Později působil jako praktický a od roku 1900 jako železniční lékař. Po převratu byl jmenován Vrchním zdravotním radou a šéflékařem Ředitelství státních drah v Olomouci.

Mauric Remeš (1867–1959)
Mauric Remeš (1867–1959)

Medicína však nebyla oborem, v němž Remeš dosáhl největšího uznání. Již od gymnaziálních let se totiž věnoval přírodním vědám, zaměřil se především na paleontologický a geologický vývoj území Moravy. Navazoval tak na rodinnou tradici, protože jeho otec Bedřich – taktéž lékař – byl sběratelem zkamenělin. Mauric již tak rozsáhlou paleontologickou sbírku svého otce několikanásobně rozšířil a zařadil se mezi majitele nejbohatších a vysoce ceněných sbírek. Na jeho cestě za poznáním jej ovlivnila řada vědeckých osobností. Na gymnáziu to byl mezi jinými prof. J. Novák, ve Vídni botanik A. Kerner von Marilaun a mineralog A. Schrauf. V Praze jej zaujala práce zoologa a paleontologa dr. A. Friče.

Středem Remešova zájmu se tak stala geologická a paleontologická studia, zvláště pak tzv. štramberský tithon (v roce 1904 publikoval stejnojmennou studii). Zkoumal a zpracoval faunu štramberských vápenců – štramberské bivalvy, gastropoda, krinoidy, asteridy a echinidy; tithonské svinky – Palaeosphaeroma uhligi a Sphaeroma strambergense; patologii korýšů aj. Své práce uveřejňoval především v časopisech České akademie věd a umění, Říšského ústavu geologického ve Vídni, Moravského zemského muzea a Přírodovědeckého klubu v Prostějově. Jeho studie se staly ceněným doplňkem monografií K. A. von Zittela a jeho školy o karpatském tithonu.

Druhým významným tématem Remešových prací byl čelechovický devon. Jeho sbírka místních devonských zkamenělin byla nejbohatší sbírkou toho druhu vůbec. Studie o čelechovickém devonu (např. Urda Moravica z doggeru Chřibů aj.) publikoval Remeš v odborných časopisech, mezi jinými ve Věstníku Klubu přírodovědeckého v Prostějově, Časopisu Moravského zemského muzea a Věstníku Státního geologického ústavu ČSR. V práci Dodatky ke geologické mapě E. Tietzeho výrazně opravil a doplnil Tietzeho geologickou mapu. Společně s R. Kettnerem jako první objevili silur na Moravě u Stinavy.
Vzhledem ke své lékařské profesi uveřejnil ­MUDr. Remeš též řadu článků s medicínskou problematikou a k dějinám lékařství v různých odborných časopisech, jmenujme alespoň Časopis českých lékařů a Lékařské rozhledy. Věnoval se též přednáškové činnosti.

V literárně-historickém oboru vydal korespondenci Františky Stránecké, spisovatelky a sběratelky lidového umění; sestavil nejen její bibliografii, ale připravil pro tisk její Pohádky. Vedle toho vydal také dopisy prof. Jana Havelky, etnografa, archeologa a spoluzakladatele Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci. K oběma výše uvedeným jej pojili rodinné a přátelské styky – F. Stránecká byla matkou jeho švagrové a J. Havelka rodinný přítel. Stal se autorem řady beletristických prací, cestovatelských příběhů a rád vykresloval osudy obyčejných lidí. Dále uveřejnil i např. životopis hudebního skladatele Josefa Nešvery.
Mauric Remeš působil řadu let ve funkci předsedy Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci. Inicioval rozdělení muzejního časopisu na část přírodovědnou a duchovědnou. Společně s prof. J. Augustou vydali první učebnici všeobecné paleontologie. Byl nejen uznávaným a výjimečným odborníkem, ale i činnou kulturní osobností a jako takový se významně přičinil o rozvoj kulturního života v Olomouci.

Za své zásluhy byl odměněn členstvím v řadě vědeckých společností. Stal se dopisujícím členem ČAVU, KČSN, brněnského Přírodovědeckého klubu a Přírodovědecké společnosti, řádným členem ČSNRB, externím členem Státního geologického ústavu ČSR, členem Moravské přírodovědecké společnosti a čestným členem Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci.
K hlavním dílům Maurice Remeše patří Jeskyně v devonském vápenci u Předmostí (1901), Přehled zeměpisný a přírodovědecký okresu příborského (1917), Příspěvky k balneologii Moravy a Slezska (1929).

DANIELA BRÁDLEROVÁ,
Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.