Z monitoringu tisku

Při jmenování rady pro vědu Nečas porušil zákon

Kdo se mýlí v neutrinech, která jsou rychlejší než světlo?

EK schválila dotaci 2,3 miliardy korun na vědecké centrum BIOCEV


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

SAYING IT ...ON PAPER knižně

V listopadu vychází knížka anglických esejů bývalého oblíbeného lektora a zkušeného editora vědeckých textů Richarda Haase. Knížka má nejen klasickou tištěnou podobu, ale také elektronickou verzi. K vydání v Ústavu pro jazyk český ji připravil Akademický bulletin a k dostání bude v knihkupectví Academia.

richard_mensi.jpg

 

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2007  > červen  > Recenze

DŮVĚŘUJ, ALE PROVĚŘUJ

Obrázek k článku 

V prosincovém čísle Akademického bulletinu byla otištěna krátká anotace na encyklopedii Universum, kterou v minulém roce vydal Knižní klub. Publikaci jsem si ještě před uveřejněním anotace koupil, jaké však bylo moje překvapení.

Při hledání informací o jaderné elektrárně ISSAR v přiloženém DVD jsem našel odkaz na heslo Jaderná elektrárna (atomová elektrárna).

Text hesla je otrockým překladem originálu, špatným stylisticky, gramaticky i obsahově. Působí dojmem strojového překladu bez následné kontroly jazyka a věcné správnosti. Dal by se použít jako exemplární případ toho, jak by překlad vypadat neměl. Není zde prostor rozebírat detailně jednotlivé chyby, obecně však lze konstatovat, že si autor technické termíny vymýšlel nezávisle na běžně používané terminologii. V některých případech to není jen chyba strojového překladu – například tlaková nádoba reaktoru je pojmenována jako tlakový zásobník. I běžný netechnický slovník však překládá vesel jako nádobu.

Zarážející je i další formulace: "koryta pro vypotřebované a též dosud nepoužité palivové články", kde slovo koryto je použito pro bazény určené ke skladování paliva a vypotřebované nahradilo běžně užívané vyhořelé (zde je možné vidět otrocký překlad anglického "spent fuel elements"). Část o ochraně proti záření stěží pochopí i odborník. Pro fyzika je úsměvné také tvrzení, že "z energie vyvinuté reaktorem se využívá teplo k výrobě páry". Obdobně by bylo nutné vyjádřit se zhruba k polovině textu. A ještě na závěr – citovaná Rasmussenova studie byla vypracována v roce 1974 a uvádět ji do souvislosti s Černobylem je nesmysl.

Nechtěl bych s vaničkou vylévat i dítě, ale myslím si, že v tak reprezentativní publikaci by se podobné chyby neměly vyskytovat ani ojediněle.

Jiří Fleischhans,
člen České nukleární společnosti