Z monitoringu tisku

Při jmenování rady pro vědu Nečas porušil zákon

Kdo se mýlí v neutrinech, která jsou rychlejší než světlo?

EK schválila dotaci 2,3 miliardy korun na vědecké centrum BIOCEV


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

SAYING IT ...ON PAPER knižně

V listopadu vychází knížka anglických esejů bývalého oblíbeného lektora a zkušeného editora vědeckých textů Richarda Haase. Knížka má nejen klasickou tištěnou podobu, ale také elektronickou verzi. K vydání v Ústavu pro jazyk český ji připravil Akademický bulletin a k dostání bude v knihkupectví Academia.

richard_mensi.jpg

 

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2009  > březen  > Výročí

„Makro“ slaví padesátiny

Ústav makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i., se nachází v lokalitě pražského Břevnova a Petřin, nedaleko obory a letohrádku Hvězda. Ten se řadí mezi významné „filosofické“ stavby 16. století, které byly prostoupeny řádem, vyjadřovaly vzájemnou souvislost věcí a ztělesňovaly matematické vztahy, názory na stavbu vesmíru a chod přírody vůbec. Je to vhodné sousedství pro ústav Akademie věd, zkoumající tvorbu, strukturní řád a vzájemné interakce velkých molekul – makromolekul, které jsou základem všeho živého v přírodě.

Ústav makromolekulární chemie AV ČR – „Makro“ – jak jej nazývají nejen starousedlíci, ale i zaměstnanci a jejich kolegové z branže, oslaví letos 50 let od svého založení. Zakladatel ústavu profesor Otto Wichterle, světově proslulý český chemik a vynálezce měkkých kontaktních čoček, mu vtiskl nejen jeho moderní vědecké zaměření, ale spoluprací s architektem Karlem Pragerem významně ovlivnil samotný architektonický návrh jeho budovy, která stále zůstává dominantou pražských Petřin.
Hlavní snahou prof. Wichterleho a jeho spolupracovníků bylo vytvořit ústav, který by byl dominantou v tehdy bouřlivě se rozvíjející vědě o makromolekulách, polymerní chemii a fyzice. Badatelské úsilí ústavu se během uplynulého půlstoletí zaměřovalo na naplnění tohoto cíle. Zdejší vědci zkoumají především umělé – syntetické – makromolekuly, jejich vznik, vlastnosti a přeměny. Jak se rozšiřovalo jejich poznání, výzkum se rozvíjel od jednoduchých polymerů k polymerům „na míru šitým“, systémům s unikátními vlastnostmi a funkcemi.

Ústav ­makromolekulární chemie AV ČR pořádá každoroční kolokvia, která jsou určena k prezentaci nejvýznamnějších výsledků výzkumných programů.
Ústav ­makromolekulární chemie AV ČR pořádá každoroční kolokvia, která jsou určena k prezentaci nejvýznamnějších výsledků výzkumných programů. Součástí letošního 18. kolokvia byla panelová diskuze na téma Popularizace vědy u široké veřejnosti: Ztráta času nebo prospěšná činnost? V nově zrekonstruované a špičkovými technologiemi vybavené posluchárně uvedla diskuzi svou přednáškou Helena Illnerová.
© Luděk Svoboda, Akademický bulletin

Mezi první z „vlajkových lodí“ ve výzkumných programech ústavu můžeme řadit polymerní hydrogely, které byly základem měkkých kontaktních čoček prof. Wichterleho a které stále nacházejí nové aplikace například v nitroočních čočkách, urologických implantátech nebo v chemicky modifikovaných formách jako materiály pro snadnější hojení ran. V současnosti představují specificky navržené syntetické makromolekuly jako polymerní nosiče léčiv, schopné cíleně dopravit aktivní látku do postiženého místa, nejen nový způsob léčby nádorových onemocnění, ale i progresivní systémy pro vnesení genové informace do vybraných typů buněk. Vyšší úroveň těchto systémů pak tvoří „inteligentní polymerní soustavy“, jež dokáží rychle a citlivě reagovat na změnu vnějších podmínek. Výzkum bioanalogických polymerů, tedy syntetických polymerů vybavených některými charakteristickými vlastnostmi makromolekul přírodních, je motivován například snahou vyvinout optimální podpůrné struktury pro růst buněk a regeneraci tkání, zejména kostí, chrupavek, cévních náhrad apod.
Vedle polymerů biolékařských se ústav intenzivně věnuje zkoumání polymerů pro pokročilé technologie. Příkladem jsou hybridní systémy pro separaci látek či katalýzu, v nichž se kombinují polymery s mikročásticemi či nanočásticemi, nebo polymerní membrány pro palivové články a separaci vodíku. Několik skupin v ústavu se zabývá mimořádně ­perspektivním výzkumem zaměřeným na přípravu a studium možností využití elektronových a optických vlastností konjugovaných polymerů, v jejichž struktuře se střídají dvojné a jednoduché chemické vazby, či elektronově a opticky aktivní skupiny. Tyto materiály nabízejí výhodné vlastnosti při využití ve fotovoltaice jako ohebné fotovodiče, displeje, elektroluminiscenční materiály nebo při konstrukci organických transistorů.
Výzkum polymerů a makromolekulárních systémů cíleně navržených pro určité funkce se opírá o systematické studium vztahů mezi strukturou molekul a jejich vlastnostmi a vzájemných interakcí makromolekul. Základní poznání jevů, které jsou podmíněny makromolekulární povahou zkoumaných látek a materiálů, je jedním z hlavních cílů vědecké činnosti ústavu.
I po padesáti letech je Ústav makromolekulární chemie AV ČR dominantní a ve světě respektovanou vědeckou institucí, která soustřeďuje významné badatele z oblasti makromolekulární vědy s cílem připravovat nové polymerní materiály a objevovat vztahy a zákonitosti mezi jejich molekulární strukturou a výslednými vlastnostmi. Polymerní materiály se již staly nedílnou součástí moderní lidské civilizace, jsou všude kolem nás, a proto budou vyžadovat soustředěnou pozornost i v budoucnosti. Ta jistě přinese i díky celé řadě našich studentů a mladých kolegů nové a překvapivé objevy.

FRANTIŠEK RYPÁČEK,
ředitel Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, v. v. i.