Mladý britský vědec Robert Izzard absolvoval po doktorátu na univerzitě v Cambridge postdoktorský pobyt na nizozemské Utrechtské univerzitě. V roce 2008 získal dvouleté Evropské stipendium pro profesní rozvoj (Intra-European Fellowship for Career Development), jež spadá pod akce Marie Curie v 7. rámcovém programu EU pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace. Svůj výzkum na Institutu astronomie a astrofyziky na Svobodné univerzitě v Bruselu zaměřuje na evoluci binárních hvězd, o svých zkušenostech s akcemi Marie Curie hovořil se zástupci kanceláře CZELO.
Foto: Archiv CZELO
Kde jste informace o akcích Marie Curie získal? Proč jste se rozhodl do tohoto programu přihlásit?
Většinu informací jsem získal z webových stránek portálu Cordis a z webových stránek britského národního kontaktního pracovníka. Další jsem si vyhledal přes Google. Přihlásil jsem se, protože postdoktorandům věnujícím se výzkumu nabízejí akce Marie Curie skvělou příležitost pracovat v jiné zemi Evropské unie. Mohu tak získat ve svém oboru další zkušenosti. Doufám, že mi absolvování tohoto programu umožní vybudovat si významnou pozici ve výzkumu. O stipendium Marie Curie jsem žádal již dvakrát, ale dostal jsem ho až na třetí pokus, kdy jsem měl již dostatečné zkušenosti – ať už s procesem výběru stipendistů nebo ve svém oboru.
Proč jste si ke svému výzkumu vybral Belgii? Porovnáte-li situaci ve Velké Británii a v Belgii, kde jsou podle vás příznivější podmínky pro výzkum?
Belgii jsem si vybral kvůli projektu, ne kvůli zemi samé. Měl jsem zkušenosti a znalosti, které odpovídaly práci na projektu na místní katedře bruselské univerzity. Co se týče srovnání obou zemí, není jednoduché říci, kde jsou podmínky příznivější. Konkrétně v mém oboru je však více příležitostí v Belgii. Velká Británie má v současné době problémy s financováním astronomie, a navíc studium hvězd a astronomie obecně nepatří mezi hlavní priority britské Rady pro výzkum.
Setkal jste se při vyplňování přihlášky nebo během hodnotícího procesu s nejasnostmi či komplikacemi?
Ano, s mnoha. Formuláře jsou příliš dlouhé a komplikované. Plán výzkumného záměru měl mít rozsah zhruba dvacet stran, což je podle mého názoru přehnané, když se jedná o dvouleté stipendium. Než tedy přihlášku vyplníte, může to trvat týdny. Oceňuji snahu jít do hloubky, ale dvacet stran je příliš. Při vyplňování přihlášek jiných stipendijních programů v oblasti astronomie, které trvají stejně dlouho, většinou stačí pár stran textu. Navíc angličtina v pokynech pro vyplňování přihlášky není skutečná angličtina, je to spíše žargon EU, který je běžně používán v Bruselu, ale od angličtiny rodilých mluvčí se liší. Také webové stránky jsou příliš komplikované a snadno se v nich ztratíte. Nelíbilo se mi ani, že formuláře se mají vyplňovat v aplikaci Word. Ne každý disponuje tímto softwarem.
Co byste doporučil potenciálním zájemcům o stipendia Marie Curie? Na co by se měli soustředit?
Měli by se samozřejmě zaměřit na smysluplný a opodstatněný výzkum. To však nemusí být nejlehčí způsob, jak grant získat. V přihlášce naleznete sekce, které jsou velmi důležité při následném bodování; jako třeba „dopad na Společenství“. Tyto pojmy nejsou vysvětleny, takže například nemusí být každému jasné, o jakém společenství se hovoří. Ať je tím myšleno cokoli, dopad předkládaného výzkumu na Společenství je velmi těžké definovat. Osobně jsem předložil zvučný vědecký plán a měl jsem již dostatečné zkušenosti, které byly při výběru stipendistů důležité. Doslechl jsem se, že v současné době je menší šance, že stipendium dostane uchazeč na své první postdoktorské pozici; pravděpodobnější je výběr zkušenějšího vědce. Obecně bych všem potenciálním uchazečům doporučil zjistit, co hraje největší roli při výběru stipendistů, a aby nepodcenili přípravu.
ANDREA KHUDHUROVÁ,
stážistka CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR
Foto: Archiv CZELO
Kde jste informace o akcích Marie Curie získal? Proč jste se rozhodl do tohoto programu přihlásit?
Většinu informací jsem získal z webových stránek portálu Cordis a z webových stránek britského národního kontaktního pracovníka. Další jsem si vyhledal přes Google. Přihlásil jsem se, protože postdoktorandům věnujícím se výzkumu nabízejí akce Marie Curie skvělou příležitost pracovat v jiné zemi Evropské unie. Mohu tak získat ve svém oboru další zkušenosti. Doufám, že mi absolvování tohoto programu umožní vybudovat si významnou pozici ve výzkumu. O stipendium Marie Curie jsem žádal již dvakrát, ale dostal jsem ho až na třetí pokus, kdy jsem měl již dostatečné zkušenosti – ať už s procesem výběru stipendistů nebo ve svém oboru.
Proč jste si ke svému výzkumu vybral Belgii? Porovnáte-li situaci ve Velké Británii a v Belgii, kde jsou podle vás příznivější podmínky pro výzkum?
Belgii jsem si vybral kvůli projektu, ne kvůli zemi samé. Měl jsem zkušenosti a znalosti, které odpovídaly práci na projektu na místní katedře bruselské univerzity. Co se týče srovnání obou zemí, není jednoduché říci, kde jsou podmínky příznivější. Konkrétně v mém oboru je však více příležitostí v Belgii. Velká Británie má v současné době problémy s financováním astronomie, a navíc studium hvězd a astronomie obecně nepatří mezi hlavní priority britské Rady pro výzkum.
Setkal jste se při vyplňování přihlášky nebo během hodnotícího procesu s nejasnostmi či komplikacemi?
Ano, s mnoha. Formuláře jsou příliš dlouhé a komplikované. Plán výzkumného záměru měl mít rozsah zhruba dvacet stran, což je podle mého názoru přehnané, když se jedná o dvouleté stipendium. Než tedy přihlášku vyplníte, může to trvat týdny. Oceňuji snahu jít do hloubky, ale dvacet stran je příliš. Při vyplňování přihlášek jiných stipendijních programů v oblasti astronomie, které trvají stejně dlouho, většinou stačí pár stran textu. Navíc angličtina v pokynech pro vyplňování přihlášky není skutečná angličtina, je to spíše žargon EU, který je běžně používán v Bruselu, ale od angličtiny rodilých mluvčí se liší. Také webové stránky jsou příliš komplikované a snadno se v nich ztratíte. Nelíbilo se mi ani, že formuláře se mají vyplňovat v aplikaci Word. Ne každý disponuje tímto softwarem.
Co byste doporučil potenciálním zájemcům o stipendia Marie Curie? Na co by se měli soustředit?
Měli by se samozřejmě zaměřit na smysluplný a opodstatněný výzkum. To však nemusí být nejlehčí způsob, jak grant získat. V přihlášce naleznete sekce, které jsou velmi důležité při následném bodování; jako třeba „dopad na Společenství“. Tyto pojmy nejsou vysvětleny, takže například nemusí být každému jasné, o jakém společenství se hovoří. Ať je tím myšleno cokoli, dopad předkládaného výzkumu na Společenství je velmi těžké definovat. Osobně jsem předložil zvučný vědecký plán a měl jsem již dostatečné zkušenosti, které byly při výběru stipendistů důležité. Doslechl jsem se, že v současné době je menší šance, že stipendium dostane uchazeč na své první postdoktorské pozici; pravděpodobnější je výběr zkušenějšího vědce. Obecně bych všem potenciálním uchazečům doporučil zjistit, co hraje největší roli při výběru stipendistů, a aby nepodcenili přípravu.
ANDREA KHUDHUROVÁ,
stážistka CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR
English
