Z monitoringu tisku

Při jmenování rady pro vědu Nečas porušil zákon

Kdo se mýlí v neutrinech, která jsou rychlejší než světlo?

EK schválila dotaci 2,3 miliardy korun na vědecké centrum BIOCEV


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

SAYING IT ...ON PAPER knižně

V listopadu vychází knížka anglických esejů bývalého oblíbeného lektora a zkušeného editora vědeckých textů Richarda Haase. Knížka má nejen klasickou tištěnou podobu, ale také elektronickou verzi. K vydání v Ústavu pro jazyk český ji připravil Akademický bulletin a k dostání bude v knihkupectví Academia.

richard_mensi.jpg

 

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2010  > leden  > Z Bruselu

Akce Marie Curie pohledem britského vědce

Mladý britský vědec Robert Izzard absolvoval po doktorátu na univerzitě v Cambridge postdoktorský pobyt na nizozemské Utrechtské univerzitě. V roce 2008 získal dvouleté Evropské stipendium pro profesní rozvoj (Intra-European Fellowship for Career Development), jež spadá pod akce Marie Curie v 7. rámcovém programu EU pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace. Svůj výzkum na Institutu astronomie a astrofyziky na Svobodné univerzitě v Bruselu zaměřuje na evoluci binárních hvězd, o svých zkušenostech s akcemi Marie Curie hovořil se zástupci kanceláře CZELO.

Robert Izzard
Foto: Archiv CZELO

Kde jste informace o akcích Marie Curie získal? Proč jste se rozhodl do tohoto programu přihlásit?
Většinu informací jsem získal z webových stránek portálu Cordis a z webových stránek britského národního kontaktního pracovníka. Další jsem si vyhledal přes Google. Přihlásil jsem se, protože postdoktorandům věnujícím se výzkumu nabízejí akce Marie Curie skvělou příležitost pracovat v jiné zemi Evropské unie. Mohu tak získat ve svém oboru další zkušenosti. Doufám, že mi absolvování tohoto programu umožní vybudovat si významnou pozici ve výzkumu. O stipendium Marie Curie jsem žádal již dvakrát, ale dostal jsem ho až na třetí pokus, kdy jsem měl již dostatečné zkušenosti – ať už s procesem výběru stipendistů nebo ve svém oboru.

Proč jste si ke svému výzkumu vybral Belgii? Porovnáte-li situaci ve Velké Británii a v Belgii, kde jsou podle vás příznivější podmínky pro výzkum?
Belgii jsem si vybral kvůli projektu, ne kvůli zemi samé. Měl jsem zkušenosti a znalosti, které odpovídaly práci na projektu na místní katedře bruselské univerzity. Co se týče srovnání obou zemí, není jednoduché říci, kde jsou podmínky příznivější. Konkrétně v mém oboru je však více příležitostí v Belgii. Velká Británie má v současné době problémy s financováním astronomie, a navíc studium hvězd a astronomie obecně nepatří mezi hlavní priority britské Rady pro výzkum.

Setkal jste se při vyplňování přihlášky nebo během hodnotícího procesu s nejasnostmi či komplikacemi?
Ano, s mnoha. Formuláře jsou příliš dlouhé a komplikované. Plán výzkumného záměru měl mít rozsah zhruba dvacet stran, což je podle mého názoru přehnané, když se jedná o dvouleté stipendium. Než tedy přihlášku vyplníte, může to trvat týdny. Oceňuji snahu jít do hloubky, ale dvacet stran je příliš. Při vyplňování přihlášek jiných stipendijních programů v oblasti astronomie, které trvají stejně dlouho, většinou stačí pár stran textu. Navíc angličtina v pokynech pro vyplňování přihlášky není skutečná angličtina, je to spíše žar­gon EU, který je běžně používán v Bruselu, ale od angličtiny rodilých mluvčí se liší. Také webové stránky jsou příliš komplikované a snadno se v nich ztratíte. Nelíbilo se mi ani, že formuláře se mají vyplňovat v aplikaci Word. Ne každý disponuje tímto softwarem.

Co byste doporučil potenciálním zájemcům o stipendia Marie Curie? Na co by se měli soustředit?
Měli by se samozřejmě zaměřit na smysluplný a opodstatněný výzkum. To však nemusí být ­nejlehčí způsob, jak grant získat. V přihlášce naleznete sekce, které jsou velmi důležité při následném bodování; jako třeba „dopad na Společenství“. Tyto pojmy nejsou vysvětleny, takže například nemusí být každému jasné, o jakém společenství se hovoří. Ať je tím myšleno cokoli, dopad předkládaného výzkumu na Společenství je velmi těžké definovat. Osobně jsem předložil zvučný vědecký plán a měl jsem již dostatečné zkušenosti, které byly při výběru stipendistů důležité. Doslechl jsem se, že v současné době je menší šance, že stipendium dostane uchazeč na své první postdoktorské pozici; pravděpodobnější je výběr zkušenějšího vědce. Obecně bych všem potenciálním uchazečům doporučil zjistit, co hraje největší roli při výběru stipendistů, a aby nepodcenili přípravu.

ANDREA KHUDHUROVÁ,
stážistka CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR