Nedávno založené Evropské výzkumné radě (ERC) připadl důležitý úkol:
stát se první grantovou agenturou na kontinentě působící bez ohledu
na hranice států. Právě z tohoto důvodu pořádá Vědecká rada ERC
svá zasedání v různých evropských městech
a ve dnech 14. a 15. května 2007 hostila zasedání Praha.
Přestože většině čtenářů Akademického bulletinu není nutné ERC představovat, dovolte mi nejprve stručně shrnout základní fakta; podrobnější informace najdou zájemci na webových stránkách http://erc.europa.eu.
Úkolem zformulovat strategii ERC byla pověřena dvaadvacetičlenná Vědecká rada, kterou jmenoval komisař Janez Potočnik na základě doporučení nezávislého orgánu vedeného kancléřem oxfordské univerzity lordem Pattenem. Rada začala fungovat v říjnu 2005 a její členové, původem z různých zemí a oborů, jsou zavázáni nezastupovat ničí zájmy, jen a výhradně svou osobní vědeckou zkušenost.
Jako první zásadní rozhodnutí Rada přijala, že nebude stanovovat nejlepší předmět výzkumu; za úkol si klade otevřít dveře volné soutěži myšlenek s vědomím, že jen tak se lze dobrat k některým opravdu převratným nápadům. Rozchod s evropskou tradicí představuje také zvolený systém peer review; rozhodnutí o grantech nebude v rukou dobrovolných hodnotitelů, nýbrž oborových komisí složených z obecně uznávaných vědců.
Rada si klade náročný požadavek, aby byl její systém jednoduchý a založený na důvěře, s jednoduchou grantovou smlouvou odlišnou od bruselských dokumentů, jak je všichni známe. Docílit tohoto předsevzetí není nikterak snadné, protože odpovídající administrativní struktura se buduje v existujícím prostředí evropské legislativy. Všichni účastníci tohoto procesu však projevují přinejmenším vůli nenechat se překážkami odradit.
Nikdy nelze docílit více než rozpočet dovoluje. Částka, již má ERC k dispozici pro první rok, je 300 milionů eur, což jistě není mnoho; připomenu, že je to méně než třetina rozpočtu samotné DFG a jen asi 7 % částky, s níž disponuje NSF. Na druhé straně sedmý rámcový program předpokládá téměř lineární růst výdajů směřující k částce 1,7 miliardy eur v roce 2013.
Za těchto okrajových podmínek se Rada rozhodla, že se v prvním roce soustředí na jediný program, ERC Starting Grant určený uchazečům do devíti let po obhajobě PhD., aniž by omezovala jejich národnost či složení týmu. Motivovala ji k tomu skutečnost, že právě zde je nejužší hrdlo, kde vinou rigidity pracovního trhu přichází Evropa o své nejtalentovanější vědce. Vzhledem k tomu, že byla Výzva uzavřena v dubnu, sešlo se pražské zasedání už v době, kdy měla Rada na stole přihlášky.
Velkou výzvou se ukázal jejich počet, který vysoko překonal i odvážné odhady; celkem se jich sešlo 9167, z toho necelých 9 % z 12 nových členských zemí EU. Tento fakt svědčí jistě o nadějích, jež evropská vědecká obec do projektu ERC vkládá, současně však značně ztěžuje podmínky: při zmíněném rozpočtu bude podíl úspěšných projektů okolo 2–3 %.
Právě způsob, jímž se oborové komise efektivně a co možná nejspravedlivěji vypořádají s uvedeným množstvím přihlášek, byl jedním z hlavních námětů pražského zasedání. Protože procedura je koncipována jako dvoustupňová a v prvním kole se hodnotí stručná verze projektu, byly komise pro tuto etapu výrazně posíleny. Návrhy, které projdou prvním kolem, budou dále podrobně recenzovány a jejich autoři pozváni k interview; na základě toho bude v říjnu vyneseno konečné rozhodnutí.
"Startovní" granty představují pouze začátek činnosti ERC. Dalším, a dlouhodobě hlavním projektem, bude tzv. ERC Advanced Grant otevřený každému bez věkových a jiných podmínek; s jediným požadavkem, aby se výzkum podporovaný tímto grantem konal v Evropě. První kolo programu bude vyhlášeno letos na podzim a pražské zasedání Rady se intenzivně zabývalo jeho přípravami, mj. strukturou hodnotitelských orgánů a způsoby jak se vypořádat s "převisem poptávky", který může být ještě dramatičtější než současný.
Jednalo se i o dalších otázkách souvisejících s delšími perspektivami činnosti Rady a její role v širším kontextu snah Evropské komise učinit prostředí v Unii přátelštějším pro kvalitní výzkumnou práci.
Je potěšující, že zasedání mělo i politický ohlas. V podvečer 14. května přijal na pražské radnici účastníky radní Rudolf Blažek v zastoupení v himálajských výšinách pobývajícího pana primátora. Večer téhož dne uspořádal premiér Mirek Topolánek na počest účastníků zasedání večeři v Lichtenštejnském paláci, jíž se zúčastnili též členové vlády Alexandr Vondra a Dana Kuchtová a další politici, jakož i zástupci akademické obce: členové vedení Akademie věd a rektoři vysokých škol.
Pan premiér si v úvodu zažertoval, řka, že všechny vlády slibují podporu výzkumu a své sliby neplní, nicméně on doufá, že jeho vláda bude výjimkou. Poté s plnou vážností zdůraznil význam, který přikládá principu volné soutěže myšlenek, na němž je Rada založena. Předseda ERC prof. Fotis Kafatos v odpovědi vyjádřil přesvědčení, že jenom toto je cesta, jak může náš kontinent obstát v rychle se globalizujícím světě. Účastníci večeře využili příležitosti k výměnám názorů, o nichž lze předpokládat, že přinesou užitek.
Aby věci "vysoké" fungovaly, musí se náležitá pozornost věnovat záležitostem všednodenním. Je mi milou povinností poděkovat na tomto místě Akademii věd ČR, jež se ujala role hostitele, a pracovníkům předsednictva AV ČR za píli a pečlivost, s níž vytvořili pro zasedání zázemí; protože nemohu vyjmenovat všechny, zmíním pouze Ing. Miluši Vyhnanovskou, jíž připadla hlavní koordinační role. Mohu s potěšením reprodukovat názory několika kolegů, podle nichž bylo pražské zasedání jedním z nejlépe zorganizovaných, jež Rada zažila.
Jednání Evropské vědecké rady v Praze byla povzbuzující a zavazující. Je zřejmé, že evropská vědecká obec považuje založení ERC za krok správným směrem a její budování pozorně sleduje. Přejme si, aby tento proces vedl k tomu, aby náš kontinent opět zaujal místo, jež mu patřívalo, jako vedoucí zdroj vědecké inspirace ve světě.
Pavel Exner,
člen Vědecké Rady ERC
English
