Česká republika se po Finsku v roce 2006 a Turecku v roce 2007 stala hostitelem třetího výročního zasedání projektu EDEN (Emerging Diseases in a Changing European Environment), které se uskutečnilo ve dnech 14.–18. ledna 2008 v Brně. EDEN je integrovaným projektem 6. RP Evropské komise pro výzkum a technologický rozvoj a je zaměřen na předvídání a předcházení výskytu nově se objevujících onemocnění přenášených vektory (tj. krevsajícím hmyzem a klíšťaty) a hlodavci v Evropě.
Projekt, který započal v roce 2004 z iniciativy CIRAD (Centre de Cooperation Internationale en Recherche Agronomique pour le Développement), IRD (Institut de Recherche pour le Développement) a Pasteurova ústavu v Paříži, trvá pět let a sdružuje 49 partnerů z 24 především evropských zemí. Česko je zastoupeno týmem pracovníků oddělení medicínské zoologie Ústavu biologie obratlovců AV ČR, v. v. i., který se podílel na organizaci letošního setkání.Projekt tvoří šest "vertikálních" podprojektů, jež zahrnují nemoci přenášené klíšťaty, virus West Nile, malárii, leishmaniázu, nemoci přenosné hlodavci a Africkou platformu (která studuje africké arboviry, např. virus horečky údolí Rift). Tyto vertikální aktivity jsou vzájemně propojeny a integrovány "horizontálními" podprojekty, jež se zabývají biodiverzitou (vektorů a hostitelů), dálkovým snímkováním země a jeho rozborem (geografický informační systém) v oblasti studijních ploch jednotlivých podprojektů a modelováním studovaných nákaz.
Jedním z hlavních cílů projektu je u vybraných onemocnění příprava mapy jejich stávajícího evropského rozšíření a následně mapy prediktivní, založené na znalosti chování vektorů, patogenů i obratlovců včetně člověka.
Renaud Lancelot, koordinátor projektu a výzkumný pracovník z CIRAD, řekl: "Největším vědeckým úspěchem projektu EDEN byla kombinace přístupů odborníků na biologii a ekologii vektorů a jimi přenášených onemocnění a týmů zabývajících se matematickým modelováním s doplňujícími poznatky o interakcích mezi životním prostředím a zdravím člověka… Tyto týmy z širokého okruhu zemí a oborů se dohodly, že budou směřovat úsilí ke společným cílům, používat stejné koncepty, metody a nástroje." Cílem jednotlivých týmů je též kvantifikovat vliv změn životního prostředí na riziko zavlečení uvedených onemocnění, jejich uchycení a šíření v Evropě a Středozemí.
Projekt EDEN se stal určitým evropským "měřítkem" pro přístup k epidemiologii a ekologii onemocnění přenášených vektory. Geosystémově zahrnuje téměř kompletní rozsah člověkem modifikovaných ekosystémů v Evropě – od polárního kruhu po Středozemí – a jejich návaznost na biotopy v Severní (Maghreb) a Západní (Senegal) Africe, což jsou "zásobárny" několika ze zkoumaných onemocnění, např. západonilské horečky.
Orientuje se na nákazy citlivě reagující na změny životního prostředí. Většinu z nich tvoří zoonózy, tj. onemocnění přenosná (např. klíšťaty, hmyzem a hlodavci) na člověka ze zvířat. Mnohá z nich se již v Evropě vyskytují (lymská borrelióza, klíšťová encefalitida, hemoragická horečka s renálním syndromem, leishmaniáza atd.). Jiné nákazy se mohou objevit nebo navrátit, jako např. malárie nebo západonilská horečka.
Tento vědecký rozvoj razí cestu inovacím v oblasti zdravotnictví: dynamickému mapování rizik, podpoře rozhodování v epidemiologické surveillanci ("dohledu" nad onemocněními) a potlačování uvedených nákaz v geografické oblasti Evropy a Středomoří. "Ekosystémy na jihu jsou propojeny s těmi na severu v důsledku výrazného rozvoje obchodu, který napomáhá šíření onemocnění a jejich přenašečů," říká Renaud Lancelot a dodává: "Onemocnění nerozeznávají hranice a úřady i politici tento koncept přijali, takže již není omezen pouze na vědeckou komunitu."
Zdeněk Hubálek,
Ústav biologie obratlovců AV ČR, v. v. i.
English
