Z monitoringu tisku

Při jmenování rady pro vědu Nečas porušil zákon

Kdo se mýlí v neutrinech, která jsou rychlejší než světlo?

EK schválila dotaci 2,3 miliardy korun na vědecké centrum BIOCEV


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

SAYING IT ...ON PAPER knižně

V listopadu vychází knížka anglických esejů bývalého oblíbeného lektora a zkušeného editora vědeckých textů Richarda Haase. Knížka má nejen klasickou tištěnou podobu, ale také elektronickou verzi. K vydání v Ústavu pro jazyk český ji připravil Akademický bulletin a k dostání bude v knihkupectví Academia.

richard_mensi.jpg

 

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2008  > duben  > Věda a výzkum

POTŘEBUJEME ČEŠTINU? A JAKOU?

Obrázek k článku 

Pod tímto názvem se 21. února 2008 v budově Akademie věd na Národní ­třídě uskutečnilo kolokvium uspořádané při příležitosti Mezinárodního dne mateřského ­jazyka. Iniciátorem akce určené ­převážně pracovníkům médií byla Česká komise pro UNESCO a její ­předsedkyně prof. Helena Illnerová, ­ která setkání organizovala spolu s Univerzitou Karlovou a Akademií věd ČR.

Kolokvia se zúčastnili nejen novináři, ale i učitelé pražských i mimopražských vysokých škol a pracovníci vědeckých ústavů. Přednášky a bohatá diskuse dokumentovaly velký zájem odborníků i veřejnosti o úlohu a proměny národního jazyka v době, která se vyznačuje rozvojem nových informačních technologií, ovlivňováním národních kultur globalizačními tendencemi i nároky stále většího počtu kvalifikovaných profesí na komunikační a jazykovou vybavenost moderního člověka.

Právě důležitost úlohy národního jazyka v nejrůznějších oblastech veřejného života a působení proměn současné komunikace ve vědě zdůraznila v krátkém úvodním vystoupení prof. Helena Illnerová. Přestože zvlášť v přírodních vědách se v mezinárodním styku stále více uplatňuje angličtina, nepřestává čeština ve vědě a její terminologický rozvoj plnit svou důležitou funkci vzdělávací a kulturní. Referenti prvního tematického bloku se pak soustředili na otázky diferenciace národního jazyka ve sféře dorozumívání soukromého (běžně mluveného) a zvláště pak veřejného, které se spojuje s vyšší mírou očekávání kultivovanosti a spisovnosti. Na historii obecné češtiny a na výklad jejího uplatnění v neoficiálním styku se soustředil prof. Petr Sgall, na místní diferenciaci jazyka na území českém a moravském a na různé hodnocení spisovnosti a nespisovnosti v každém z těchto území upozornil prof. Oldřich Uličný z Filozofické fakulty Olomouc. Tématem vystoupení prof. Zdeny Palkové z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se stala zvuková stránka jazyka. Její podceňování, které se projevuje už ve školní a rodinné výchově, se stává nejen častým zdrojem nedorozumění, ale i výrazem nekulturnosti jazykové i všeobecné. Se svými výzkumy užívání mluvené spisovné češtiny a jejího hodnocení seznámila posluchače prof. Jana Svobodová z Pedagogické fakulty ostravské univerzity a o generačních rozdílech v současné češtině promluvila doc. Zdeňka Hladká z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

V druhém přednáškovém bloku vystoupil na téma Čeština v médiích a v politice prof. Jiří Kraus z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Připomněl vliv nových informačních technologií na současnou češtinu a velký zájem veřejnosti o jazykovou stránku veřejných projevů, který na politiky klade vysoké nároky. Lidé si často obtížně zvykají na vyhrocenou polemičnost médií a politiky, která s sebou nese i jisté zhrubnutí až vulgarizaci prostředků jazykových. Zajímavý a materiálově pečlivě doložený referát o překladech dokumentů Evropské unie do češtiny a obecně i o cizojazyčných (hlavně anglických) vlivech na češtinu přednesla doc. Jana Hoffmannová z Ústavu pro jazyk český Akademie věd. Téma jazykových vlivů ve světě poznamenaném globalizací a četnými migracemi lidí podrobněji rozvinuly i příspěvky dalších pracovníků ústavu – Světly Čmejrkové a Petra Nejedlého.

Všechny přednášky vyvolaly rozsáhlou diskusi i četné dotazy a prokázaly, že téma národního jazyka a jeho kultivovaného užití k sobě přitahuje velkou pozornost, a to zdaleka ne jenom v českém prostředí. Ukazuje se, že tento zájem se do značné míry inspiruje praktickými potřebami každodenní komunikace. Ty totiž stále rozšiřují okruh uživatelů jazyka, které lze v různé míře nazývat uživateli profesionálními – ať už ve sféře vědecké, administrativní, veřejných médií, pracovní i zájmové. Na kolokviu se několikrát objevil názor, že by bylo dobré, kdyby si význam těchto potřeb uvědomila už od nejnižších stupňů vzdělávání až po ty nejvyšší také škola. A také, že svátek mateřského jazyka by se zdaleka neměl omezit jen na 21. únor.

JIŘÍ KRAUS,
Fakulta sociálních věd UK