Před třemi lety informoval Akademický bulletin ( AB č. 10/2004) o tom, že laboratoř PET radiofarmak Ústavu jaderné fyziky AV ČR jakožto jedno z několika málo pracovišť na světě dokončila výzkum syntézy 3'-deoxy-3'-[18F] fluorthymidinu ([18F]FLT). Látka, která se vychytává v buňkách se zvýšenou aktivitou thymidinkinázy (enzymu aktivně zapojeného do procesu dělení buňky), může poskytovat specifický obraz o růstové aktivitě nádoru.
Po tomto úspěchu provedl Ústav jaderné fyziky AV ČR veškeré preklinické testy a posléze i klinické zkoušky, které se financovaly z jiné činnosti ústavu. Klinické testy byly provedeny na oddělení nukleární medicíny (ONM) v PET centru Nemocnice Na Homolce.Oddělení nukleární medicíny Nemocnice Na Homolce již v r. 1999 jako jediné pracoviště vybavené PET kamerou v ČR použilo deoxyfluorglukózu s radioaktivním fluorem 18 (2-deoxy-2-[18F] glukózu) – ([18F]FDG) vyrobenou pro diagnostické účely v Ústavu jaderné fyziky AV ČR. Od této doby obě pracoviště spolupracovala na vývoji radiofarmaka [18F] NaF, injekce pro topografickou analýzu regionálních změn ve skeletu a k určení celkového metabolického obratu v kostním systému a v současnosti při klinickém hodnocení [18F]FLT.
Všechna výše uvedená radiofarmaka jsou určena především pro zobrazování nádorů. Cukerný derivát [18F] FDG zobrazuje glukózový metabolizmus, tedy přísun energie potřebné pro růst většiny nádorů či pro krevní elementy podílející se na zánětlivé reakci. Naopak fluorid sodný ([18F]NaF) se zabudovává do novotvořené kosti a je vhodný pro zobrazení takových kostních nádorů, které ze své biologické povahy nevyužívají glukózu pro krytí svých energetických potřeb (např. kostní metastázy karcinomu prostaty). Úplně jiný pohled na biologii nádorů přináší posledně zkoušený fluorthymidin ([18F]FLT). Podle literárních pramenů by se měl [18F]FLT zvýšeně vychytávat v buňkách, které mají zvýšenou aktivitu thymidinkinázy, tj. enzymu aktivně zapojeného do procesu dělení buňky. [18F]FLT by tak měl poskytnout specifický obraz o růstové aktivitě nádoru.
Cílem nedávno dokončeného klinického hodnocení bylo ukázat, že se [18F]FLT vyrobený v ÚJF chová po podání probandům shodně s údaji uváděnými v literatuře a že je bezpečný. Na 15 probandech splňujících dosti přísná inkluzivní a exkluzivní kritéria se to podařilo doložit. Testované [18F]FLT se fyziologicky zvýšeně akumuluje v mitoticky aktivních tkáních, tj. v kostní dřeni a játrech, část aktivity se vylučuje ledvinami do moči. Zvýšená akumulace radiofarmaka byla pozorována ve všech nádorech, u kterých existovalo důvodné podezření na jejich růstovou aktivitu. U žádného z probandů se nevyskytly nežádoucí účinky zkoušeného preparátu.
Rutinně užívaná 2-[18F]FDG se zvýšeně akumuluje ve zdravé mozkové kůře, což činí velké obtíže při diagnostice mozkových nádorů. Oproti tomu [18F]FLT se v kůře nehromadí, a dosahuje se tak mnohem kontrastnějšího zobrazení nádoru.
[18F]FLT také poskytuje kontrastnější obraz v ORL oblasti, kde bývá hodnocení pomocí 2-[18F]FDG často obtížné pro její nespecificky zvýšenou akumulaci ve svalovině, v lymfatické tkáni a slinných žlázách. Na druhou stranu je vysoká fyziologická akumulace [18F]FLT v játrech a kostní dřeni nevýhodná pro vyhledávání neznámých primárních nádorů stejně jako pro posuzování rozsahu onemocnění u známých nádorů v oblasti trupu.
Účinná látka [18F]FLT se pro některé specifické aplikace jeví jako velmi slibné radiofarmakum. Jeho skutečný klinický význam bude třeba ještě ověřit v prospektivních studiích na velkých skupinách pacientů, o kterých dosud nejsou k dispozici údaje ani v literatuře. Ústav jaderné fyziky AV ČR a Česká republika zároveň by mohly, po registraci v ČR a případně dalších zemích a jejím klinickém zavedení jakožto dalšího PET radiofarmaka, registrovat látku radiofarmaceutický přípravek [18F]FLT v Evropské unii jako první.
Moderní onkologická léčba je velmi nákladná a pro pacienta stále dosti zatěžující. Optimální léčebnou strategii lze zvolit jen na základě řady informací o individuálním chování nádoru. Tak jako neexistuje jediná univerzální diagnostická metoda, neexistuje ani jediné univerzální radiofarmakum pro PET. Existence širšího spektra klinicky použitelných radiofarmak otevírá možnosti pro efektivnější onkologickou léčbu. Ústav jaderné fyziky AV ČR je v současnosti jediným subjektem v České republice, který má realizační výstupy z vývoje dalších PET radiofarmak. Je v zájmu řady onkologických pacientů a následně v zájmu české nukleární medicíny, aby vývoj nových radiofarmak pro PET nadále pokračoval.
Otakar Bělohlávek,
PET centrum, Nemocnice Na Homolce,
František Melichar,
Ústav jaderné fyziky AV ČR, v. v. i.
English
