Také vědcům se tehdy dostalo nových zámků, a nezapomnělo se ani na Československou akademii věd, jež se záhy po svém vzniku v roce 1952 dočkala přidělení někdejšího pachtovského zámku v Liblicích, který byl po válce zabaven Thun-Hohensteinům; za tento dar se akademie odvděčila v listopadu 1953 vědeckou konferencí o Stalinově vědeckém díle a dalšími uvědomělými akcemi. Jenže naštěstí nezůstalo jenom u nich, a jestliže listujeme v análech naší vědy, záhy k svému překvapení zjistíme, že pojem "Liblice" se vyskytuje s velmi pozitivními konotacemi ve vývoji téměř každého vědního oboru u nás: plazmová fyzika, geofyzika, logika, psychologie, akustika, entomologie, komeniologie… Ve všech těchto a mnoha dalších oborech jsou Liblice spojeny zpravidla s mezinárodním symposiem nebo kolokviem, na němž došlo k tak výraznému posunu ve vývoji disciplíny, že se ono někdejší liblické setkání stalo v daném oboru mezníkem i legendou, i když se mu třeba nedostalo takové mediální proslulosti jako oné kafkovské konferenci v Liblicích v květnu 1963. Jestliže se tedy dnes má dostat symbióze mezi liblickou barokní stavbou a Akademií věd nového posvěcení, je opravdu na co navazovat.
Antonín Kostlán
English
