Z monitoringu tisku

Při jmenování rady pro vědu Nečas porušil zákon

Kdo se mýlí v neutrinech, která jsou rychlejší než světlo?

EK schválila dotaci 2,3 miliardy korun na vědecké centrum BIOCEV


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

SAYING IT ...ON PAPER knižně

V listopadu vychází knížka anglických esejů bývalého oblíbeného lektora a zkušeného editora vědeckých textů Richarda Haase. Knížka má nejen klasickou tištěnou podobu, ale také elektronickou verzi. K vydání v Ústavu pro jazyk český ji připravil Akademický bulletin a k dostání bude v knihkupectví Academia.

richard_mensi.jpg

 

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2008  > květen  > Akademický sněm

ČESKÁ VĚDA V MEZINÁRODNÍM SROVNÁNÍ

Někdy je velmi užitečné uvědomit si, jak se na nás a konkrétně na náš výzkum dívají v zahraničí. Naší důvěry všeobecně požívá finská věda, jejíž úspěchy v posledních letech často citujeme. Proto jsem vybral statistiku, kterou publikovali v r. 2006 autoři Annamaija Lehvo a Annu Nuutinen v tiskové řadě finské Akademie věd pod číslem 15/06. Má název Finnish Science in International Comparison: A Bibliometric Analysis a srovnává situaci finské vědy se situací v zemích OECD. Data reprezentující léta 1981–2002 pocházejí také z podobné publikace finské Akademie věd vydané v roce 2003. Autoři publikací čerpali všechna data z databáze Thomson Scientific.

Publikační profil uvedený v prvním grafu nás řadí po bok Polska a Slovenska, nápadný je relativně malý podíl publikací v lékařských vědách. Další tabulky porovnávají vývoj relativního citačního impaktu pro jednotlivé obory věd, který je založen na vztahu mezi počtem citací a počtem publikací dané země v určitém období a ukazuje vztah k průměrnému citačnímu impaktu všech zemí OECD. Z tabulek je evidentní, že kromě sociálních věd jsme v posledních letech ve všech oborech zaznamenali zlepšení impaktu, ne vždy to však znamenalo posun vpřed v žebříčku zemí. Právě na příkladu technických věd, kde jsme v žebříčku zemí na nejlepší pozici, je vidět, jak je obtížné posunout se o několik příček kupředu, v přírodních vědách jsme dokonce sestoupili o příčku níž navzdory zvýšení impaktu. Bude jistě zajímavé, jak se naše situace v jednotlivých disciplínách vyvine za několik dalších let.

Josef Syka