Z monitoringu tisku

Při jmenování rady pro vědu Nečas porušil zákon

Kdo se mýlí v neutrinech, která jsou rychlejší než světlo?

EK schválila dotaci 2,3 miliardy korun na vědecké centrum BIOCEV


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

SAYING IT ...ON PAPER knižně

V listopadu vychází knížka anglických esejů bývalého oblíbeného lektora a zkušeného editora vědeckých textů Richarda Haase. Knížka má nejen klasickou tištěnou podobu, ale také elektronickou verzi. K vydání v Ústavu pro jazyk český ji připravil Akademický bulletin a k dostání bude v knihkupectví Academia.

richard_mensi.jpg

 

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2007  > květen  > Událost

POUČENÍ O SVATOPLUKOVÝCH PRUTECH STÁLE PLATÍ

Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku Obrázek k článku 

Po nezbytném schválení programu zasedání a volbě pracovních komisí Sněmu přednesl předseda Akademie věd ČR prof. V. Pačes Výroční zprávu o činnosti Akademie věd ČR za rok 2006 a Zprávu o činnosti Akademické rady za období od XXIX. zasedání Akademického sněmu. Z jeho úvodního projevu (plné znění najdete na www.avcr.cz) vyjímáme aktuální informace o současném stavu Akademie.

"Prvního ledna letošního roku se všech 51 ústavů AV ČR i dvě další pracoviště, dosud označovaná jako servisní (Knihovna AV ČR, SSČ AV ČR) stala veřejnými výzkumnými institucemi. Jedinou státní organizací v rámci Akademie zůstala její Kancelář, správce rozpočtové kapitoly. Zároveň tímto dnem nabyly účinnosti nové Stanovy Akademie věd ČR, které v duchu zákona o veřejných výzkumných institucích podstatně mění postavení, vnitřní uspořádání, pravomoci i hospodaření pracovišť a v souladu s novelou zákona o Akademii věd ČR významným způsobem modifikují i působnost a pojetí činnosti celoakademických orgánů. Ty se totiž v novém uspořádání Akademie staly z orgánů řídících a správních orgány zřizovatele. Do vlastnictví pracovišť jako veřejných výzkumných institucí přešlo 98,75 % dřívějšího státního nemovitého i movitého majetku, k němuž měla příslušnost hospodaření Akademie věd. Hodnota tohoto majetku v pořizovacích cenách představuje úctyhodnou částku 16,8 % milliardy Kč."

V prvních měsících letošního roku se v rychlém sledu uskutečnila řada kroků k realizaci této velké změny. Všechna pracoviště si zvolila nové koncepční a řídící orgány – Rady pracovišť. Ty vzápětí po ustanovení vypsaly výběrová řízení na obsazení funkcí ředitelů pracovišť. Na základě výběrových řízení a po projednání v Akademické radě mohl předseda AV ČR Václav Pačes k 1. květnu 2007 jmenovat prvních 16 ředitelů ústavů. K témuž datu jmenovala Akademická rada předsedy, místopředsedy a další členy dozorčích rad pracovišť. V současnosti procházejí pracoviště jakožto veřejné výzkumné instituce náročnou etapou. Musejí dokázat co nejlépe využívat nové právní a ekonomické uspořádání Akademie tak, aby zvýšila úroveň vědecké práce, ale také, aby dokázala od počátku čelit i problémům, které budou bezesporu nastávat.

Prof. Pačes dále uvedl: "Přes nezpochybnitelný pokrok, kterého bylo v minulých letech v našem vědeckém výkonu dosaženo, a přes řadu velmi dobrých výsledků, jež vykazujeme v našich zprávách, máme stále ještě před sebou velký kus cesty, abychom se mohli řadit mezi alespoň evropskou špičku. Proto je prvním požadavkem na nově zvolené rady pracovišť a nové ředitele, aby byli ve své práci kritičtější a přísnější než dosud, aby energicky, materiálně i morálně podporovali vědeckou excelenci a dokázali udělat nápravu tam, kde tato excelence chybí. Z těchto důvodů přikládám velký význam hodnocení plnění současných výzkumných záměrů pracovišť na léta 2005–2010, které se uskuteční na "půl cestě" jejich realizace, tedy příští rok.

Zatím se můžeme těšit z toho, že na většině našich pracovišť se s pozvolným růstem počtu jejich zaměstnanců, k němuž v posledních letech dochází, dále zlepšuje i jejich vědecký výkon a jejich kvalifikační struktura. Avšak není tomu tak všude, a proto musíme dbát na to, aby byl nárůst počtu pracovníků vždy doprovázen i zvýšením kvality vědecké práce. Zlepšování vědecké práce by mělo být hlavním, ne však jediným výstupem přechodu pracovišť na formu veřejných výzkumných institucí. Druhou oblastí, v níž by se tato změna měla výrazně projevit, je spolupráce Akademie věd s vysokými školami. Právní i ekonomická podoba obou institucí se nyní značně sblížila, a to by mělo vést ke stále těsnějšímu všestrannému propojování našich sil a kapacit ve výzkumné i pedagogické sféře. Tam, kde naše možnosti nejsou plně využívány při školení doktorandů, doporučuji se zaměřit na statut postdoktorandů.

Oblastí, v níž se s přechodem na veřejné výzkumné instituce logicky a přímo prvoplánově otevírají pracovištím Akademie daleko větší a výhodnější možnosti, je jejich spolupráce s průmyslem a vůbec s hospodářskou, kulturní a společenskou praxí v nejširším slova smyslu.

Není pochyby o tom, že přechod na VVI, rozdělení majetku na jednotlivá pracoviště a další posílení jejich ekonomické a organizační samostatnosti dále rozvolní i celkovou strukturu Akademie věd jako soustavy vědeckých pracovišť. To samo o sobě je pozitivní proces. Demokraticky uspořádaná soustava akademických pracovišť však zůstane i nadále důležitou záštitou svobody vědeckého bádání, korektního, kvalifikovaného a průhledného rozdělování státních dotací na výzkumnou činnost i ochrany před momentálními politickými zásahy a tlaky. Význam a síla této soustavy jsou přitom přímo úměrné její jednotě a soudržnosti. Poučení o Svatoplukových prutech je stále platné.

Neodmyslitelnou podmínkou úspěšného naplňování pozitivních předpokladů přechodu na VVI je ovšem i příznivé vnější prostředí, v němž se bude naše další činnost odehrávat. Přes mnohá ujišťování ze strany minulých i současných vládních činitelů o prioritě podpory výzkumu stále nejsme na takové úrovni, abychom mohli nejlepším evropským nebo dokonce světovým výzkumným institucím konkurovat."

Situace spojená s financováním výzkumu a vývoje je i nadále znepokojující. Počátkem dubna přijala vláda usnesení č. 323/2007 k praktické realizaci reformních kroků chystaných v letech 2007–2010. Mimo jiné se v něm stanoví i celkový objem veřejných prostředků, které mají být v příštích letech věnovány na výzkum a vývoj. I když se má tento objem na rozdíl od jiných oblastí nadále zvyšovat, nebude stačit na spolufinancování evropských projektů ze strukturálních fondů. Zdá se však, že vývoj v této oblasti je po jednání M. Kopicové s ministrem financí M. Kalouskem pozitivní, uvedl předseda AV ČR V. Pačes a v další části svého projevu se věnoval účasti Akademie na evropské spolupráci a v evropském výzkumném prostoru. V loňském roce se pracoviště podílela na 209 projektech 6. RP a čerpala od Evropské komise přibližně dvoumilionový příspěvek. Doufejme, že v 7. RP budou z naší strany odstraněny dosavadní legislativní překážky, aby se naše pracoviště co nejaktivněji zapojila.

Pro rozvoj a modernizaci lze využít strukturální fondy EU na programovací období 2007–2013, do nichž je třeba vstupovat s odvahou, ale i rozvahou tak, aby nejen vyrostly stavby a jejich vybavení, ale byly také zabezpečeny personálně a fungovaly i poté, kdy evropská finanční podpora skončí.

Financí se týká i důležitá technicko-administrativní změna v životě Akademie, a to zejména zavedení nového Ekonomického informačního systému.

Na projev V. Pačesa navázalo vystoupení první místopředsedkyně Rady pro výzkum a vývoj PhDr. Miroslavy Kopicové. Ta se zúčastnila 17. 4. 2007 jednání s Evropskou komisí, při němž došlo k dohodě na všech sporných bodech. EK vzala na vědomí architekturu Národního strategického referenčního rámce.

M. Kopicová závěrem vyzvala k zamyšlení nad kroky Akademie věd do budoucna. Poté promluvil generální ředitel firmy Zentiva Ing. J. Michal na téma Vztah vědy a industrie. Zdůraznil, že největším bohatstvím společnosti je intelektuální kapitál.

Důležitým bodem jednání byla každoroční Zpráva o závěrečném účtu AV ČR za minulý rok a o její současné ekonomické situaci, kterou přednesl člen předsednictva Akademické rady a předseda její Ekonomické komise RNDr. Jiří Rákosník. Stejně jako předchozí řečníci upozornil, že se v letech 2008–2010 neplánuje zvýšení institucionálních prostředků na výzkumné záměry ze státního rozpočtu.

Jednání letošního dubnového zasedání Akademického sněmu bylo věcné a jeho hladký průběh vedl k úspěšnému zakončení schválením závěrečného usnesení v rekordně krátkém čase.

Dokumenty schválené Akademickým sněmem stejně jako plné znění projevů hostů Akademického sněmu naleznete na www.avcr.cz.

-red-