Z monitoringu tisku

Při jmenování rady pro vědu Nečas porušil zákon

Kdo se mýlí v neutrinech, která jsou rychlejší než světlo?

EK schválila dotaci 2,3 miliardy korun na vědecké centrum BIOCEV


Věda na rozhlasových vlnách
 Ze světa vědy na Vltavě
 Leonardo slouží vědě

SAYING IT ...ON PAPER knižně

V listopadu vychází knížka anglických esejů bývalého oblíbeného lektora a zkušeného editora vědeckých textů Richarda Haase. Knížka má nejen klasickou tištěnou podobu, ale také elektronickou verzi. K vydání v Ústavu pro jazyk český ji připravil Akademický bulletin a k dostání bude v knihkupectví Academia.

richard_mensi.jpg

 

Akademický bulletin vstoupil do věku dospělosti

Get the Flash Player to see this player.


 

Abicko  > 2007  > říjen  > Z Bruselu

EVROPSKÝ VÝZKUMNÝ PROSTOR – NÁZORY SE LIŠÍ

Veřejná konzultace k Zelené knize o evropském výzkumném prostoru vzbudila velký zájem jak ve členských státech, tak u samotných evropských institucí. Skončila 31. srpna 2007 a Evropskou komisi teď čeká nelehký úkol – pečlivě zanalyzovat jednotlivé připomínky, které mohou být i protichůdné – a zapracovat výsledky konzultace do závaznější Bílé knihy.

Z prvních obecných výsledků vyplývá, že respondenti iniciativu Evropské komise vítají, ale zároveň se domnívají, že Zelená kniha neklade ty správné otázky a až příliš se soustředí na roli Evropské komise v evropském výzkumném prostoru. Velká pozornost je také věnována roli vládních a mezivládních struktur, zatímco role národních či evropských výzkumných organizací a soukromého sektoru není zastoupena dostatečně. Zdá se, jakoby představitelé EK zapomínali, že více než 90 % financí do vědy a výzkumu stále přichází z národních zdrojů.

Zástupci European Science Foundation a European Research Council se domnívají, že by se Evropská komise měla v budování evropského výzkumného prostoru více zaměřit na národní financování výzkumu, výzkumná centra a soukromý sektor. Komise se zaměřuje až příliš na svou vlastní roli a opomíná další důležité hráče. Domnívají se také, že by EK měla věnovat více peněz na základní výzkum (např. pomocí Evropské rady pro výzkum), snižovat byrokracii tohoto programu a apelovat na členské státy, aby zlepšovaly podmínky pro mobilitu vědeckých pracovníků.

Představitelé League of European Research Universities doufali v odvážnější dokument, který by do určité míry zpochybňoval stávající výzkumnou politiku a navrhl koncept nový. Jsou skeptičtí ohledně evropské koordinace národních a regionálních programů a iniciativ a obávají se malé efektivity této koordinace. Zároveň poukazují na hrozbu neefektivity rozsáhlých evropských sítí v případě centrálnějšího managementu. Sítě musí být flexibilní, aby mohly reagovat na nejnovější potřeby. Navrhují soustředit se na výzkumnou excelenci a spolupráci, která již existuje na regionální, národní a evropské úrovni, a snažit se ji podporovat více prostředky.

Zástupci European Association of Research Managers and Administrators v principu souhlasí se všemi šesti klíčovými tématickými okruhy zdůrazňovanými Zelenou knihou, stále však vidí jeden z hlavních problémů v efektivním řízení vědy. Evropa si potřebuje vybudovat kulturu profesionálního řízení vědy. Asociace tedy volá po uznávání standardů řízení ve vědě (včetně certifikátů potřebných ke školení a vývoji určité odbornosti), které by přijala jak Evropská komise, tak akademická veřejnost.

Reprezentanti All European Academies poukazují na fakt, že fragmentace není problémem pouze ve vědě, ale celé Evropy a ostatně i Komise poukazuje zejména na nedostatečnou koordinovanost mezi jednotlivými generálními ředitelstvími. To se však nedá změnit přes noc, každý stát má své zájmy, historické a ekonomické důvody. Spolupráce by měla začínat na regionální úrovni a podpořit tradiční spojení.

Také Česká republika se aktivně zúčastnila konzultace Zelené knihy k evropskému výzkumnému prostoru. Technologické centrum AV ČR zastřešovalo roli koordinátora a vypracovalo pro EK souhrnnou zprávu.

Komise má k otázce evropského výzkumného prostoru ustaveno celkem sedm pracovních expertních skupin, které vypracovávají stanoviska a fungují jako nezávislé poradní orgány. Z uveřejněných seznamů členů těchto skupin vyplývá, že v nich nefiguruje ani jeden Čech. V prosazování se máme v rámci evropského výzkumného prostoru tedy stále co učit. Úspěšné zapojení na projektové úrovni vyžaduje i viditelnost na úrovni strategicko-politické.

TÁŇA PERGLOVÁ, DAVID KOLMAN,
CZELO – Česká styčná kancelář pro VaV, Brusel,
Technologické centrum AV ČR