Pod tímto názvem se na veřejnosti představuje projekt, jenž v současné době realizuje Ústav pro soudobé dějiny AV ČR. Jeho cílem je přiblížit osudy Němců z českých zemí, kteří aktivně vystupovali proti nacismu v období let 1933–1945, a na příkladu osudů jednotlivců poukázat na činnost antifašistů za války a představit jejich poválečné osudy.
Projekt s oficiálním názvem Dokumentace osudů aktivních odpůrců nacismu, kteří byli po skončení druhé světové války postiženi v souvislosti s opatřeními uplatňovanými v Československu proti tzv. nepřátelskému obyvatelstvu vychází z vládního usnesení č. 1081 ze dne 24. srpna 2005 a veřejné soutěže vyhlášené dne 2. února 2006. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR se po splnění podmínek výběrového řízení stal k 1. červenci 2006 hlavním nositelem a realizátorem projektu, který má být ukončen k 30. září 2008. Hlavním koordinátorem je ředitel ÚSD AV ČR dr. Oldřich Tůma, manažerem projektu je doc. Jiří Kocian a vědeckou tajemnicí Mgr. Barbora Čermáková. Dozorčí komisi k řešení projektu v čele s předsedou prof. Tomášem Kostou ustanovilo Ministerstvo zahraničních věcí ČR.Projekt se v první řadě obrací na pamětníky, odpůrce nacismu z řad někdejších občanů Československé republiky německé národnosti. Jeho úkolem je podchytit a shromáždit svědectví o životě těchto antifašistů, zmapovat dané téma po odborné stránce a zároveň seznámit s jejich osudy nejširší veřejnost. Poté, co skončí, bude toto téma i nadále připomínat stálá muzejní expozice v Ústí nad Labem, veřejně přístupná databáze, doplňující školní projekt a řada dalších výsledků doprovodného programu.
Spoluřešiteli projektu jsou Národní archiv a Muzeum města Ústí nad Labem. V průběhu trvání se zapojují i další subjekty, ať už na vyhledávací fázi (Živá paměť) nebo na prezentaci tématu (Česká centra v zahraničí, Národní filmový archiv, Post Bellum, Český rozhlas, Collegium Bohemicum).
Projekt se zaměřuje na: a) zjištění okruhu osob, kterých se týká zadání projektu, podrobnou dokumentaci jejich životních osudů; b) vědecké bádání k tématu; c) seznámení veřejnosti s osudy pamětníků.
V rámci první etapy vyhledávací fáze se uskutečnila široká informační kampaň, a to ve spolupráci s Ministerstvem zahraničí ČR, zastupitelskými úřady a Českými centry. Byla oslovena řada příslušných organizací v zahraničí, zejména ve Spolkové republice Německo a v Rakousku. Do června 2007 reagovalo na výzvu přes 80 jednotlivců a několik spolkových sdružení v Čechách, Německu, Velké Británii, Švédsku a Rakousku.
Výraznou pomůckou, a zároveň i důležitým výstupem projektu je sestavení databáze adresátů projektu, jejímž hlavním zpracovatelem je Národní archiv. Připravovaná databáze bude obsahovat základní životopisné údaje o osobách, které se po druhé světové válce ocitly v tzv. seznamech antifašistů, účastnily se bojových akcí v armádách protifašistické koalice, byly za války perzekuovány atd. Zároveň bude také obsahovat podrobné údaje k jednotlivcům, jež se přihlásí jako adresáti projektu a poskytnou své vzpomínky. Cílem databáze je propojit údaje z archivních dokumentů úřední povahy s informacemi od pamětníků z části projektu oral history. Data o jednotlivých osobách bude "komentovat" i obrazový materiál ze soukromých písemností a rodinných fotografií. V současné době jsou v databázi uvedeny údaje k 20 000 osobám.
Badatelé z ÚSD a NA ČR se společně podílejí na výzkumu domácích i zahraničních archivů. Hlavním úkolem rešeršní a badatelské fáze je studium dokumentů týkajících se německých antifašistů (dílčí i souhrnné situační zprávy o průběhu odsunu tzv. antifatransportů, statistické údaje, ale i zajímavé případy jednotlivých rodin). Uplatnění naleznou výsledky této práce v popularizační edici dokumentů.
Zároveň s archivním výzkumem a s růstem databáze pokračuje také sběr osobních svědectví a vzpomínek z okruhu adresátů projektu, respektive osob jim blízkých. Rozhovory s pamětníky se realizují v České republice i v zahraničí (polovina respondentů pochází z Německa). Všechny získané výpovědi budou archivovány v Centru pro orální historii v ÚSD. Způsob zpracování shromážděného materiálu předpokládá dvojí využití – pro vlastní vědecké vyhodnocení a popularizační (především ve využití ke školním projektům, výstavám a k rozhlasovému a filmovému zpracování).
Při prezentaci projektu se počítá s uspořádáním dvou mezinárodních konferencí. První s názvem I oni byli proti se konala 13.–15. listopadu 2006 v Ústí nad Labem. Cílem bylo shrnout dosavadní výsledky bádání a otevřít diskusi k některým metodologickým otázkám. Zazněly zde příspěvky věnované osudům německých antifašistů po roce 1945, jejich právnímu statutu a také postupné změně v postavení ve společnosti. Závěrečný blok konference patřil pamětníkům. V rámci konference byla instalována výstava Zapomenutí hrdinové se základními informacemi o projektu. Panely doplněné vybranými uměleckými díly z výstavy K tektonice dějin se v únoru 2007 prezentovaly také v Českém centru v Drážďanech.
Projekt se věnuje i spolupráci s učiteli a studenty. Pro učitele základních a středních škol byl zorganizován přednáškový cyklus Zapomenutí hrdinové: sudetští antifašisté (1933–1948), který se uskutečnil v květnu 2007 na Pedagogické fakultě UK, a na zimní semestr 2007–2008 se ve spolupráci s Filozofickou fakultou UK připravuje jednosemestrální kurz pro studenty Němečtí antifašisté v Československu a jejich životní osudy (30.–50. léta 20. století). Také letošní 4. ročník české varianty dějepisné soutěže EUSTORY pro studenty střeních škol se konal pod záštitou projektu (téma: MY A ONI. Česko-německé stýkání a potýkání ve dvacátém století, viz str. 36).
Garantem samostatného a soustavného Školního projektu jsou řešitelé z Ústí nad Labem (ve spolupráci s Filozofickou fakultou UJEP). Připravují prezentaci tématu pro školní mládež z vyšších ročníků základních škol, středních škol a učňovských zařízení (přednášky, diskuse s pamětníky, exkurze).
Nejširší veřejnosti je určena prezentace na webových stránkách, kde bude zpřístupněna i část získané dokumentace (včetně uskutečněných interview s adresáty), připravovaný dokumentární film a rozhlasové pořady s pamětníky. Plánuje se také filmový cyklus Sudety ve filmu a série autorských čtení. Značný ohlas získalo také vydání časopisu Dějiny a současnost s tématem Němci proti Hitlerovi. Zapomenutí sudetští hrdinové (č. 4, 2007).
Muzeum města Ústí nad Labem ve spolupráci s Národním archivem připravují k tématu putovní výstavu. Vernisáž lze předpokládat v říjnu 2007 v prostorách Národního archivu na Chodově. Následovat bude zapůjčení výstavy Českým centrům v Německu (do června 2008). Jádro putovní výstavy bude upraveno tak, aby mohlo být zapůjčováno dalším místním zájemcům, popř. postoupeno k využití zastupitelským úřadům v zahraničí.
Projekt završí druhá mezinárodní konference a stálá expozice věnovaná německým antifašistům v Ústí nad Labem. Více se o něm dočtete na webových stránkách www.zapomenutihrdinove.cz.
Barbora Čermáková,
Doubravka Olšáková,
Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i.