Ondřejovská hvězdárna
Ondřejovská hvězdárna stojí na vrcholu kopce Žalov na severním okraji obce. Kopec se původně jmenoval Mandina Hůra, zkráceně Manda. Název vznikl podle italského města Mantovy, odkud sem ve středověku přišli horníci dolovat stříbro. Na vrcholu kopce stával památník z roku 1843. Ondřejovský farář Václav Horáček jej nechal postavit na památku pluku, který v roce 1800 pochodoval z Prahy do Českých Budějovic do války proti Napoleonovi (pomník dnes stojí na jižním svahu hory při cestě do obce). Zakladatel hvězdárny Josef Frič koupil pozemek na vrcholu kopce v roce 1898 k prvnímu výročí smrti jeho bratra Jana Ludvíka Friče (1863 - 1898). Na památku svého bratra přejmenoval kopec na Žalov a přijal také bratrovo křestní jméno, takže se od té doby podepisoval jménem Josef Jan Frič.
Hvězdárna zaujímá celkovou rozlohu necelých 5 hektarů. V roce 1898 ji založil Josef Jan Frič jako soukromou hvězdárnu a předvypuknutím první světové války postupně vybudoval a vybavil několik pozorovacích domků, dvě nevelké kopule a domek s pracovnou pro pozorovatele. V roce 1928 k desátému výročí vzniku Československé republiky ji daroval Univerzitě Karlově. Po druhé světové válce se už hvězdárna pod správu Univerzity nevrátila, ale byla v padesátých letech přičleněna k Československé akademii věd.
pochází ze sedmdesátých let. Kopule dalekohledu je
umístěna západně (tj. na snímku vlevo) od budovy.
Na přelomu čtyřicátých a padesátých let, došlo k rozšíření hvězdárny. V roce 1949 byla dokončena budova dnešní radioastronomie, v roce 1955 budova slunečního oddělení. Následovala stavba dvoumetrového dalekohledu a provozní budovy, kterými se budeme podrobněji zabývat v následujícím textu, a na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let stavba budovy kosmické laboratoře.
Už od třicátých let se ondřejovská hvězdárna postupně stávala respektovanou národní observatoří a když padlo rozhodnutí postavit v Československu velký astronomický dalekohled, nebylo překvapením, že se tak stalo právě v Ondřejově.
Dalekohled stojí v kopuli, která je umístěna na severním konci areálu asi 400 metrů od Žalova, v místě, které se jmenuje Kubětiny. Název Kubětiny se zachoval jako jméno lokality, kde stávala středověká dvorcová osada Kubětín, pojmenovaná pravděpodobně po svém zakladateli nebo držiteli (Kubjata nebo nějak podobně). Vznikla snad ve dvanáctém století, zanikla ve století patnáctém, snad během husitských válek nebo v jejich důsledku. Podle zachovaných zpráv v roce 1525 již neexistovala.
Východně od kopule, ve vzdálenosti 60 metrů, stojí provozní budova, v níž jsou pracovny astronomů a techniků. Oba objekty spojuje podzemní chodba, jíž je vedena voda, elektřina a optický kabel počítačové sítě.