Akademický sněm ‒ nejvyšší samosprávný orgán AV ČR ‒ se sešel ve čtvrtek 15. prosince 2011 v pražském Národním domě na Vinohradech. V pořadí XXXIX. zasedání mimo jiné projednalo návrh principů stanovení institucionální podpory pracovišť AV ČR na rozvoj výzkumných organizací pro rok 2012 a rámec postupu pro další období. Kromě čelných představitelů AV ČR, zástupců všech ústavů, reprezentantů vysokých škol, státní správy a podnikatelských kruhů se zasedání zúčastnila i řada dalších významných osobností.
Předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš se ve svém vystoupení dotkl čtyř stěžejních okruhů ‒ závěrů
hodnocení výzkumné činnosti pracovišť AV ČR za období let 2005‒2009, aktuální situace po
Mezinárodním auditu výzkumu, vývoje a inovací v ČR, dále Zprávy o činnosti Akademické rady a
posléze i vybraných výsledků výzkumné práce v Akademii věd.
„Je zřejmé, že procedura hodnocení organizovaná vedením Akademie věd umožní efektivně
ovlivňovat financování pracovišť podle jejich výkonnostního profilu, a to i v případech
stagnujících či klesajících rozpočtů na vědu. Vedení každého pracoviště tak má díky objektivnímu
hodnocení jednotlivých výzkumných týmů možnost rozdělit finanční prostředky diferencovaně, s
důrazem na kvalitu dosahovaných výsledků,“ uvedl Jiří Drahoš.
K aktuální situaci předseda AV ČR poznamenal, že je třeba usilovat o změnu celkového prostředí
vědy a výzkumu v ČR. Připomněl, že řadu konkrétních doporučení jak odstranit závažné nedostatky a
zlepšit fungování a efektivnost celého systému uvádí závěrečná zpráva „Mezinárodní audit VaVaI v ČR
a implementace jeho výsledků do strategických dokumentů“.
„Jedním z klíčových problémů konstatovaných ve zprávě mezinárodního auditu je vysoká míra
cynismu a nestability v politickém životě a s tím související nedostatek důvěry na všech úrovních –
zde bych zdůraznil zejména nedůvěru valné většiny vědecké obce k vládním garniturám, neboť jde o
dlouhodobější problém,“ uvedl Jiří Drahoš. Podle něj je třeba na jedné straně ocenit skutečnost, že
vláda nepřistoupila k redukcím finančních výdajů na vědu, na straně druhé nelze nevidět, jak jsou
někteří politici ovlivňováni krátkozrakými představami určité části průmyslové lobby, která za
odborníky na řízení vědecko-výzkumných institucí a univerzit považuje úspěšné ředitele výrobních
podniků.
V další části tematického bloku k aktuálnímu dění Jiří Drahoš upozornil i na skutečnost, že v
důsledku realizace Reformy systému výzkumu, vývoje a inovací přestala být Akademie věd
poskytovatelem účelové veřejné podpory výzkumu a vývoje. „Jedinou agenturou podporující základní
výzkum v České republice se stala Grantová agentura ČR. Negativním důsledkem této situace, na níž
se samozřejmě podílí i výše finančních prostředků alokovaných pro GA ČR, je neadekvátně nízká
úspěšnost žadatelů ve veřejných soutěžích této agentury (…) Dlouhodobější neúspěšnost v grantové
soutěži by tak mohla vést de facto k likvidaci některých oborů, protože systém jediné grantové
agentury neumožňuje institucím žádat o účelovou podporu z jiných relevantních zdrojů (…) Vedení
Akademie věd povede proto diskusi s vedením GA ČR o možné restrukturalizaci oborů a doplnění
hodnotících panelů a také diskusi o složení oborových a podoborových komisí,“ oznámil ve svém
projevu Jiří Drahoš.
Předseda AV ČR se vyjádřil i ke jmenování nové Rady pro výzkum, vývoj a inovace, jejíž složení
pokládá za vcelku vyvážené, avšak bez systémového posunu. Za ten podle něj nelze považovat odvolání
statutárních zástupců klíčových institucí působících v oblasti vědy a výzkumu. V závěru svého
projevu se Jiří Drahoš zaměřil na Zprávu o činnosti Akademické rady a představil též některé
vynikající výsledky výzkumné činnosti v jednotlivých vědních oblastech.
Připravil: Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
15 Dec 2011