Redakční radu časopisu Paměť a dějiny posílí známý novinář, publicista a spisovatel Luděk Navara, který se dlouhodobě zabývá problematikou zločinného komunistického režimu, za což získal mnohá ocenění.

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů docent Ladislav Kudrna se ve středu 29. března sešel se senátorem Tomášem Czerninem a hovořili spolu o konkrétní spolupráci při prezentaci historických témat na půdě Senátu PČR

Doplněné a rozšířené vydání knihy Fízl historika Petra Placáka, za níž získal v roce 2008 knižní cenu Magnesia Litera, vydává nyní Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s nakladatelstvím Argo.

Obvinění uvedená v „Prohlášení českých historiků a historiček k dění v Ústavu pro studium totalitních režimů“ jsou nepodloženým útokem nejenom na ÚSTR, Radu ÚSTR, ale i na Senát PČR, potažmo na příslušné státní orgány, kontrolující jeho hospodaření.

Někteří čeští historici se prostřednictvím včerejšího prohlášení vyjádřilo k situaci v Ústavu pro studium totalitních režimů. Řada z nich byla osobně a finančně zainteresována na projektech ÚSTR, které jsou nyní novým vedením prověřovány z pohledu zákonnosti a hospodárnosti.

V sobotu 25. března 2023 zemřel poslední žijící československý pilot britského Královského letectva generál Emil Boček. Za bojovou činnost dostal britská i československá vyznamenání. Před měsícem oslavil 100. narozeniny. Čest jeho památce!

Všem, kteří se chtěli dozvědět, jak přelomový byl v mnoha ohledech pro Československo rok 1953, byla věnována konferenci 1953. Konec stalinismu?, kterou ve čtvrtek 23. března spolupořádal Ústav pro studium totalitních režimů.

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů se na svém jednání dne 22. března 2023 podrobně zabývala otevřeným dopisem zaměstnanců oddělení vzdělávání odboru výzkumu ÚSTR a vydala usnesení, které bylo všemi sedmi radními jednomyslně odsouhlaseno.

Dne 15. března 2023 spustilo 19 zaměstnanců Ústavu pro studium totalitních režimů dezinformační kampaň, jejímž výsledkem bylo poškození dobrého jména instituce a uvedení v omyl široké veřejnosti.

Československo bylo po druhé světové válce jedním z hlavních směrů, kterým utíkali obyvatelé Polska na Západ. Pozadí jednoho z takových pokusů o přechod přes naše území zdokumentoval pro historickou revue Paměť a dějiny historik Adam Zítek.

Ústav pro studium totalitních režimů vydal Michalem Sklenářem sepsanou monografii Postaveny navzdory, věnující se vzniku nových římskokatolických sakrálních staveb v českých zemích v době komunistického totalitního panství v letech 1948 až 1989.

V rámci série přednášek pořádaných Ústavem pro studium totalitních režimů ve spolupráci se Židovským muzeem v Praze představí dnes 21. března historik Adam Hradilek životní anabázi Petra Artona.

Ústav pro studium totalitních režimů se distancuje od výroků svého zaměstnance Mgr. Petra Zídka, Ph.D. na adresu členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů v televizním pořadu Události, komentáře dne 17. března na programu ČT24.

Ústav pro studium totalitních režimů uvádí na pravou míru tvrzení pana senátora Tomáše Czernina, která se objevila v článcích Lukáše Prchala v Deníku N, resp. denikn.cz dne 15. března 2023. Deník N odmítl vysvětlující vyjádření Ústavu pro studium totalitních režimů zveřejnit.

Dne 15. března 2023 skupina 19 zaměstnanců Ústavu pro studium totalitních režimů zveřejnila otevřený dopis Radě ÚSTR. S ohledem, že se v textu objevují zcela nepravdivá tvrzení, rozhodlo se vedení ÚSTR reagovat, aby nebyla veřejnost uváděna v omyl.

Okupace českých zemí v březnu 1939 bývá ve starší literatuře označována jako operace Březnový vítr. Vojenské plánování ve skutečnosti probíhalo pod krycím označením Jihovýchod (Unternehmen Südost).

V úterý 14. března se sešlo vedení Ústavu pro studium totalitních režimů s ředitelem Vojenského historického ústavu, aby projednali navázání úzké spolupráce v oblasti výzkumu, výstav, konferencí a vzdělávání.

Časopis Ústavu pro studium totalitních režimů Paměť a dějiny vstupuje již do šestnáctého roku existence. S cílem pozici časopisu ještě více posílit, jmenoval ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů novou redakční radu v čele s historikem Petrem Blažkem.

Pouze den po pohřbu sovětského vůdce Stalina zrušilo Ministerstvo národní bezpečnosti v Československu nošení smutečních označení. Došlo také ke snížení pohotovosti příslušníků Státní bezpečnosti. Situace se změnila, když 14. března zemřel Klement Gottwald.

Jelikož se opět objevují účelová nařčení současného ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů z údajného plagiátorství, předkládáme vyjádření renomovaného nezávislého odborníka, fundovaného a mezinárodně respektovaného znalce této problematiky doc. PhDr. Petra Kreuze, Dr.