7. RP je v rozpočtovém období 2007–2013 největší komunitární program Evropského společenství pro výzkum, vývoj a demonstrační aktivity. Na konci letošního roku a začátkem roku příštího budou v celém jeho širokém spektru opět postupně vyhlašovány nové výzvy, s uzávěrkou v průběhu jara 2008. Vysoké zapojení českých řešitelských týmů do projektů 7. RP a čerpání dostatečně vysokých finančních prostředků z evropského rozpočtu jsou imperativem dnešní doby. Vedle úspěšných a schopných akademických či vědeckých pracovníků musíme mít rovněž schopné a informované administrativní pracovníky (\"smart administration\"), kteří poskytují řešitelům projektů veškerou možnou podporu. Vzhledem k nárokům administrativy Evropské komise a našemu dosud nezharmonizovanému právnímu prostředí je tato podpora skutečně velmi potřebná. Následující článek podá základní přehled o struktuře, financování, právních vztazích a o zdrojích informací k 7. RP.
1. Programy spolufinancované z evropských prostředkůEvropská komise nabízí prostřednictvím svých direktorátů, DG (http://www.europa.eu/pol/index_cs.htm) celou řadu komunitárních programů, které prostřednictvím veřejných soutěží přispívají na projekty v různých oblastech, jako např. výzkum a vývoj, inovace, životní prostředí, zemědělství, energetika, vzdělávání a další. Programy, které zahrnují výzkum a vývoj, najdeme v působnosti různých direktorátů, nejvýznamnější je však 7. RP spravovaný Directorate General Research, DG R (http://ec.europa.eu/research/). 7. RP je určen pro všechny zájemce z Evropského společenství i třetích zemí, kteří se zabývají výzkumem, vývojem a inovacemi. Projekty podávané v tomto programu řeší témata prospěšná Společenství, jsou většinou cílově orientovány a pokrývají celé spektrum potřeb společnosti. Témata pro předkládané projekty jsou popsána v pracovních programech (Work Programmes), jež jsou součástí zadávací dokumentace každé vyhlašované výzvy.
2. Struktura a rozpočet 7. RP
Většina projektů je řešena mezinárodními konsorcii řešitelů v souladu se stanovenými pravidly účasti. Evropská komise přispívá na náhrady způsobilých nákladů projektů podle stanovených pravidel Rámcového programu v daném rozpočtovém období. Nutno podotknout, že jde o podílové financování, kde část projektu financuje řešitel či jeho mateřská organizace, a pokud to umožňuje právní prostředí národní legislativy, podílí se na spolufinancování i daný členský stát. Ačkoliv novela zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, již umožňuje spolufinancování projektů mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji z veřejných prostředků České republiky, není bohužel stále k dispozici prováděcí vyhláška o způsobu žádání a přidělování těchto prostředků.
Rozpočet Evropské komise na období 2007–2013 (http://cordis.europa.eu/fp7/budget_en.html) byl pro 7. RP schválen ve výši 53,272 mld. eur s rozdělením prostředků na jednotlivé specifické a tématické programy.
3. Schéma financování specifických programů v 7. RP
V rámci specifických programů existují různá finanční schémata pro stanovení výše náhrad způsobilých nákladů Evropskou komisí. V zásadě je nutno se řídit základním rozdělením na několik typů projektů:
Ve specifickém programu COOPERATION mohou být přijaty k financování Kolaborativní projekty velké, střední a malé (CP), Sítě excelence (NoE) a Koordinační a podpůrné akce (CSA). Vysoké školy, veřejné výzkumné instituce i malé a střední podniky mohou v aktivitách výzkum a vývoj (RTD, research and technology development) dostat od Komise až 75% náhradu způsobilých nákladů projektu. To je situace velmi příznivá, neboť v 6. RP financovala Komise pouze 50 % nákladů projektu.
Ve specifickém programu IDEAS (řízeném ERC), který je určen pro základní výzkum, uhradí komise 100 % způsobilých nákladů projektu.
Ve specifickém programu PEOPLE, známém jako Lidské zdroje a mobilita Marie Curie, používá Evropská komise pro náhrady škálu "flat rates", fixní sazby, které jsou definovány jak v pracovním programu, tak i ve smlouvě s Evropskou komisí.
Ve specifickém programu CAPACITIES se financování řeší kombinací předchozích možností podle typu projektu.
4. Způsobilé náklady projektu
Celkové způsobilé náklady projektu se skládají z přímých způsobilých nákladů a nepřímých způsobilých nákladů (režie).
Způsobilé náklady projektu nesmí vést k zisku a musejí být:
a) skutečné;
b) vynaloženy v průběhu řešení projektu;
c) stanoveny podle obvyklých účetních a správních zásad, za účelem dosažení cílů projektu a za dodržování zásad úspornosti, účinnosti a efektivity;
d) zaneseny v účetní evidenci účastníka a vyplaceny;
e) očištěny od nezpůsobilých nákladů, to je např. od nepřímých daní (včetně DPH), cel, dlužných úroků, kursových ztrát atd., nákladů deklarovaných, vzniklých nebo nahrazených v souvislosti s jiným projektem Společenství, nadměrných nebo lehkomyslných výdajů.
Na rozdíl od 6. RP lze hradit z prostředků projektu i osobní náklady kmenových zaměstnanců, organizace však musí prokázat konzistentní systém pro stanovování produktivních hodin strávených na projektu a z toho odvozených osobních nákladů, které jsou v souladu se správními zásadami a účetními postupy účastníka a neliší se výrazně od obvykle používaných osobních nákladů.
Náhrady za nepřímé způsobilé náklady, t. j. režie projektu, nárokují organizace, které dokážou ve svém účetnictví přímo identifikovat režijní náklady (FC, "full cost financial model") vynaložené v souvislosti s řešením daného projektu na základě skutečně vykázané výše. To ale nedokážou všechny organizace.
Neziskové veřejné subjekty, instituce středního a vysokoškolského vzdělávání, výzkumné organizace a malé a střední podniky, které nemohou s jistotou stanovit své skutečné nepřímé náklady na dotyčnou akci, mohou pro granty udělené v rámci výzev k předkládání návrhů, jež budou uzavřeny před 1. lednem 2010, zvolit pevnou sazbu ve výši 60 % celkových přímých způsobilých nákladů ("special transition flat-rate of 60%").
5. Právní a smluvní vztahy
Řešitel odpovídá za odbornou stránku projektu, případně za management projektu nebo pracovního balíčku (WP, "work package"). Organizace je smluvním partnerem pro Evropskou komisi, dodržuje závazky a povinnosti vyplývající ze smluvního vztahu s Komisí a z pravidel účasti v 7. RP, má prospěch a nese rizika spojená s účastí v projektu.
Při realizaci projektu je nutno dodržovat kromě pravidel stanovených v Grantové dohodě s Evropskou komisí, včetně jejích Annexů, a v Konsorciální dohodě, uzavřené mezi jednotlivými partnery projektu, i řadu právních předpisů jak Evropského společenství, schválených Evropskou radou a Parlamentem, tak i řadu národních právních předpisů vymezujících pravidla pro oblast VaV (http://www.vscht.cz/homepage/veda/index/pravo). Ne vždy je jednoduché dostát všem požadavkům legislativy, neboť harmonizace českého právního systému s evropským je ještě pořád nedostačující.
6. Informační zdroje
Vyhlášené výzvy k předkládání projektů:
http://cordis.europa.eu/fp7/dc/index.cfm;
Evropská komise, DG Research, 7. RP:
http://ec.europa.eu/research/fp7/;
CORDIS: http://cordis.europa.eu/fp7/;
CZELO: http://www.czelo.cz/7rp;
Technologické centrum AV ČR (NCP): http://www.fp7.cz/;
Mobilita výzkumníků: http://europa.eu.int/eracareers/index_en.cfm.
7. Závěrem
Věřme, že se v ČR podaří vybudovat síť pracovišť, která budou asistovat vědeckým týmům při vyhledávání vhodných výzev, plánování, administraci a managementu projektů, a tím zvýší účast českých výzkumných týmů v projektech 7. RP. Doufejme, že naši výzkumníci pak pro další úspěšný rozvoj výzkumu, vývoje a inovací v České republice dokáží z účasti v těchto projektech a zapojení v ERA vytěžit maximum.
Poděkování
Zkušenosti popsané v článku vznikly v rámci projektu programu EUPRO č. OK 485, http://www.vscht.cz/homepage/veda/index/Profil_vav/kampus, za finanční spoluúčasti MŠMT ČR a zapojení v projektu 6. RP, NoE, NANOFUN-POLY, http://www.nanofun-poly.com/00,00,00.php.
Anna Mittnerová,
Oddělení pro vědu a výzkum VŠCHT Praha,
členka Rady pro podporu účasti AV ČR na evropské integraci výzkumu a vývoje
( http://www.avcr.cz/ostatni.php?m=3&ID=206)
English
